Redakce Haló novin položila deset otázek kandidátu KSČM do Senátu ve volebním obvodu č. 9 - Plzeň Václavu Heřmanovi

9. 9. 2020

1. Jak byste se jednou větou představil?

Jsem šestačtyřicetiletý servisní technik, žijící ve společné domácnosti na největším plzeňském sídlišti v bytě s přítelkyní a jedenáctiletou dcerou, se smyslem pro humor a spravedlnost.

 

2. Proč jste vstoupil do politiky?

Nejspíše asi z naivní představy, že obklopen kolektivem slušných lidí lze měnit věci mnohem efektivněji, než jako sám voják v poli. Již jsem se nemohl dívat na to, jak se město, region, ale i celá země řítí tím nesprávným směrem. A tak již 14 let se tento stav snažím měnit alespoň jako komunální politik.
 

3. Kdybyste chytil zlatou rybku, jaká tři přání byste měl?

Stačilo by mi jedno - aby na světě neměl nikdo žádné trápení. A kdyby rybka protestovala, že toto splnit nejde, druhé přání by bylo, aby to tedy splnit šlo. Třetím přáním by bylo, aby rychle odplavala a nerozmyslela si tu svoji štědrost.
 

4. Co pro Vás znamená rodina?

Pomyslný přístav, kam se mohu vrátit a nabrat síly vždy, když se v tom politickém či pracovním životě moc nedaří, je to místo, kde mě vyslechnou a většinou i poradí. Je to přesně to místo, kde se opřu, abych se odrazil dál.

 

5. Co nejvíce obdivujete na opačném pohlaví a co Vás na něm naopak nejvíce rozčiluje?

Na opačném pohlaví nejvíce obdivuji trpělivost a pochopení, které s muži má, ale zároveň mě u něj rozčiluje to neuvěřitelné umění nás rozčílit malichernostmi.

 

6. Co je Váš největší koníček?

Pro mě těžká otázka. Nemám to asi tak, jak bývá běžné, ale velice rád naslouchám vyprávění pamětníků, jak v minulosti vše probíhalo, ať to bylo u hasičů, mých spolurodáků či lidí mající zkušenosti s některými historickými událostmi. V tomto ohledu mám to štěstí, že jsem potkal lidi, kteří byli u toho, když se takzvaně »lámal chleba«, například na sklonku osmdesátých let. Třeba těch, co se osobně potkali s Gorbačovem, či čerpám z vyprávění bývalého spolužáka současného šéfa komunistů Ruské federace Zjuganova. Mám rád silné příběhy, ze kterých lze přijmout poučení, což je věc, která mě skutečně posouvá dále.

 

7. Jaké je Vaše oblíbené zvíře a proč?

Asi jako u mnoha lidí je i u mě nejoblíbenější zvíře pes. Měl jsem několikanásobného nalezence, křížence jezevčíka, kterého jsem si přivezl z útulku. Od té doby ale již uteklo hodně vody a současně se i trochu změnil můj pohled na svět. Dnes dostává hlas včela, sice se s ní nedá pomazlit, ale dožene to svojí obrovskou užitečností a nepostradatelností. Existují studie, že by lidstvo zánik včel přežilo asi jen o čtyři roky a to už je dostatečný důvod pro to, ji mít v oblibě.

 

8. Máte nějakou fobii?

Tak fobii asi vyloženě ne, ale možná jistý respekt k některým věcem, jež provázejí v životě člověka a typickým příkladem u mě je respekt k výškám, respektive pohled z nich, což u mě vzbuzuje potřebu se raději něčeho chytit.

 

9. Co byste dělal, kdyby Vás unesli mimozemšťani?

Nic, počkal bych, až mě vrátí zpátky, a mezitím přemýšlel, proč to udělali. Ono se asi nedá moc dělat s věcmi, které nejdou přímo ovlivnit, a tohle je asi příklad i tohoto. A vůbec, proč by to dělali. Unášet kandidáta na senátora z České republiky?

 

10. Co jste ještě zatím nikdy neřekl žádnému novináři?

Asi to, jak jsem se prvně potkal s politikou. Psal se listopad 1989 tedy doba, kdy probíhaly události, které poté změnily po mnoho let zažitá pravidla. Tehdy nás v učení oslovovali mistři odborného výcviku, zda bychom chtěli jít manifestovat na náměstí v Plzni. Já, po chvilce mlčení jsem sebral odvahu se zeptat, proč a na podporu čeho a za co tam tedy máme jít. Mistři nám to vysvětlit neuměli, a tak jsme ani nikam raději nešli. Dnes se tomu v duchu směji, byla to zvláštní a nepřehledná doba. 
 

Autor: 
Václav Heřman, kandidát KSČM do Senátu ve volebním obvodu č. 9 - Plzeň
Zdroj: 
Haló noviny