Šok - Přiznání Romana Protaseviče!

18. 6. 2021

Nedávno způsobil šok jeden rozhovor, zejména u západních politiků, kteří by rádi rozložili Bělorusko, a kromě toho taky těm, co touží po krvi, a zejména zdrojích Ruské federace a jejich bývalých přidružených národních socialistických republik. Ano, Roman Protasevič bez nějakého nátlaku například přiznal, jak se principiálně financuje taková opozice jako je v Bělorusku, jak moc byl zapojen do procesů odporu proti Lukašenkovi, jak se vměšují jiné státy do vnitřních záležitostí Běloruska a jaká byla Protasevičova účast na Ukrajině s neonacistickým praporem Azov.

Ten rozhovor je analyticky tak významný a má takový informační potenciál, že jsem si dovolil přinést jeho nejzajímavější části a předkládám vám jeho přepis. Rozhovor posuďte sami. Je to reálná ukázka, podložená jasným svědectvím toho, jak se západní státy vměšují do záležitostí cizích států a stupňují už tak napjaté vztahy, ale zároveň rozšiřují riziko válečného konfliktu na evropském kontinentu ale i jinde ve světě. Jenom pro srozumitelnost - moderátor je zde označen pod zkratkou V a Roman Protasevič pod zkratkou P.

Část 1. Zdroje a financování

V–Jste v podstatě hlavním motorem těchto Telegram kanálů?

P-Byl jsem šéfredaktorem. Takže to byla moje základní práce, rozvíjet vydání.

B-Vy jste šéfredaktor. Nebudu skrývat, že na internetu je informace ze screenu z vašeho telefonu, a sice potvrzení, že jste obdržel plat 1250 EUR za měsíční editaci Telegram kanálu Mozek Běloruska?

P-Ano, ano.

V-Překvapilo mě, že jste v podstatě vedl úspěšný kanál. Zřejmě ten kanál vydělával, nejprve na reklamě, na grantech. A přitom jste za to jen dostávali výplatu? Takže jste se nemusel na editaci ani podílet, že?

P-Samozřejmě.

V-Samozřejmě!?

P-Nikdy jsem nedostal žádné velké peníze. Takže když mluvíme o těchto screenech, které se dostaly do sítí, tištěných médií a do televize, tak je to to, co jsem dostal letos. 1250 eur za měsíc pro Litvu je vlastně přesně to samé, jako kdybych žil v Minsku. Dostal bych to samé v rublech. Což jsou peníze, za které se dá žít, ale rozhodně to není závratná částka. Tedy obvyklý průměrný, naprosto standardní plat.

V-Dovolte mi, abych konkretizoval otázku: Kanály vydělávaly, byly úspěšné, zatímco jste brali plat, ale za určitou dobu vydělávaly desítky, ne-li stovky tisíc. Kam se poděly všechny ostatní peníze? Jak se vám žilo? Neměl jste ochranku, jak to mám chápat?

P-Nikdy jsem neměl ochranku.

V-Byla ochranka jen u Putila? (Putilo, napojený na Západ, pomáhal řídit informační kanály Romana Protaseviče, pozn. red.)

P-Bude to znít směšně, ale zpočátku měl první ochranku Zarembiuk (také opozičník) v »Domě Běloruska« (sídlo běloruské opozice, pozn. red.).

V-Poté, kdy se Zarembiuk pochlubil, že budou dotace, že?

P–Tam vůbec byl zábavný příběh. Původně jsme totiž uvažovali o tom, že redakce Nexta (hlavní Protasevičův informační kanál, pozn. red.) bude potřebovat ochranu, ale všechny problémy s ochranou začaly tím, že Zarembiuk a dívka, která s ním tehdy byla, (jmenuje se Anastasia), z fake účtu poslali na svůj účet zprávu o tom, že Dům Běloruska bude vyhozen do povětří. A požádali jsme o ochranu vysílacího kanálu a »Domu Běloruska«, ale ne naši.

V-Chápu, že jste na finance neměl zásadní vliv?

P-K tomu jen dodám, nikdy mě k nim nepustili.

V-Zpět k vaší záležitosti: tak kam se poděly ostatní peníze?

P-Určitě byly uloženy na Putilových účtech. Kolik tam řádově je, nedokážu říct.

V-Měl Putilo nebo Zarembiuk přístup k těmto financím?

P-Pokud mluvíme o projektu »Nexta«, zpočátku příjmy z reklamy byly uloženy na účtech u Putila.

V-Takže jste z jeho rukou dostával výplatu?

P-Ano.

V-Mluvíme o Běloruském mozku (BGM), který řídil Bogdanovič?

P-Ano, z rukou Bogdanoviče.

V-Bogdanovič potom představoval kanál Infopoint?

P-Ano. Dříve byl také novinářem v Běloruském mozku, později měl na starosti dva projekty. Byl na manažerské pozici. K němu bylo také mnoho otázek. V době, kdy jsem pracoval na projektu Nexta, jsem jen dostával plat. Ale nebyl velký. I když jedna reklama mohla stát několik tisíc dolarů. Dne 10. srpna na 15 minut »přiletěl« reklamní příspěvek. Po 15 minutách jeho cena byla 20 tisíc dolarů.

V-A váš plat za srpen?

P-Za srpen jsem měl největší plat za celou dobu. Pokud se to převede ze zlotých na dolary, dostal jsem cca 1500 dolarů. Ale přitom jsem pracoval téměř každý den 12-14 hodin. V srpnu jsem také ještě dostal kolem 5 tisíc eur. Byly to největší peníze, které jsem kdy vůbec dostal.

V-Dovolím si položit objasňující otázku: Jan Rudík, to je přece Luxta (další opozičník a jeho infokanál, pozn. red.). Chápu to dobře? Je to jeho projekt?

P-Je to čistě jeho projekt. Jeho styl, jeho názory.

B-Od koho dostával Rudík výplatu?

P-Taky ze Štěpánových rukou. Ale víte, co mě překvapuje? Všimněte si, že od loňského podzimu se na kanálech Nexta prakticky neobjevuje reklama. Pokud se dříve objevovala prakticky každý den a umožňovala zajistit redakci techniku, nákup notebooků, monitorů a platy lidem... Pak se redakce Nexty stala mnohem větší, byli tam videomontéři, operátoři, zvukaři, plus Telegram redakce. Ale žádná reklama. To automaticky znamená, že pokud média reklamu neprodávají, znamená to, že média mají nějaké jiné skryté zdroje.

Část 2. Protasevič v AZOVU!

V-Přesto otázka, která opravdu trhá internetový prostor. A sice jedná se o otázky, které souvisejí s Ukrajinou. Vaše příjmení, vaše jméno je zde připomínáno vzhledem k tomu, že Západ se vás opravdu snaží vyobrazit výjimečně jako laskavého novináře, který pracoval v zóně ATO (válečná zóna zvaná Antiteroristická operace, pozn. red.). A Timesy dokonce ze svého článku odstranily zmínku, že jste sloužil v neonacistickém praporu Azov. Buďme k sobě upřímní: Čím jste tam vlastně byl?

P-Můžu jen říct, jak to celé dopadlo. Poprvé jsem tam jel v roce 2014. Ale byl jsem tam jen měsíc a půl.

V-Kam tam?

P-Na Ukrajinu.

V-Do zóny ATO?

P-Ano.

V-Byl jste u té jednotky?

P-Ano. Ale zase jsem tenkrát neměl ani uniformu.

V-V roce 2014?

P-Ano. V roce 2014 jsem ani jednou nebyl v bojové zóně.

V-A proč jste si vybral právě tuto nejznámější jednotku?

P-V podstatě to bylo jednodušší. V podstatě jsem byl pro sjednocení Bělorusů, a sice v jednotce, které se říká Jednotka Pronásledování. V ní byli jen tři lidé.

V-Byli jste sice nazýváni Jednotka Pronásledování, ale jako součást praporu Azov?

P-Mohl to být také Aydar, Donbass, Dněpr nebo Tornádo.

V-Rád bych, abyste okomentoval pár faktů, které umožňují, abyste se nenechal zmást. Uvedu pouze fakta. Chci, abyste komentoval snímky, které jsou nyní na internetu. Jsou to opravdu vaše fotky?

P-Ano, ale jsou vyrobeny v polygonech (grafický program).

V-Vzpomínám si na rozhovor z roku 2015 pro Rádio svoboda. V tomto rozhovoru je vyjádření bojovníka jednotky Azov s přezdívkou Kim, že? Byla to vaše fotka, ale se zakrytou tváří. Teď se ukázalo, že jste to vy. To je první zřejmý fakt. Druhým faktem je, že jste se vyfotil se samopalem. A tudíž nebylo vůbec nutné se fotografovat s kulometem. Další bod. Na videu, které se objevilo na internetu, stojíte v řadě vojáků praporu Azov. Pokud chápu, že jsem novinář, budu v zákulisí a nebudu se fotit v zástupu s vojáky a v uniformě. Budu stát vedle a budu to všechno pouze natáčet. A právě tato fakta vyvolávají dojem, že někdo lže. Zvláště tento bojovník s přezdívkou Kim. Řekněme si upřímně, byl jste to vy, kdo poskytl rozhovor s touto přezdívkou?

P-Ano.

V-Připouštíte to?

P-Ano. V rozhovoru, který jsem tehdy dával, jsem chtěl vytvořit vzor skvělého vojáka a tak dále. Navíc, buďme upřímní, bylo mi teprve 19 nebo 20 let. Byl jsem tehdy puberťák, navíc jsem byl okouzlen prázdným a naprosto nevěrohodným romantismem války. A co víc, byl jsem jen novinář, byť v bojové jednotce. Později jsem se jen přihlásil do jednoho z praporů, zároveň jsem se stále věnoval hlavně sběru materálů.

V-Byl jste v praporu Azov?

P-Ne. Jsem občan jiné země.

V–Oleg Petrenko, váš kolega, zveřejnil na internetu video, že na rozdíl od mnoha běloruských novinářů z opozičních medií, kteří sem jezdili, jste vy sám ve skutečnosti byl součástí praporu.

P-Ale v jeho řadách jsem ve skutečnosti ani oficiálně být nemohl, protože jsem cizinec.

V-Byl kulomet, se kterým jste se fotili, váš kulomet?

P-Ano. Dostal jsem ho. Ano, ano. Ale opět většinu času jsme trávili na základnách. Upřímně řečeno, jsem přesvědčen, že je pravda, že svým výletem jsem porušil novinářskou etiku tím, že jsem překročil všechny její hranice. Já sám jsem takovou ideologii nepodporoval, ale v mém okolí bylo mnoho lidí s takovou ideologií. A to byla moje největší chyba v životě. To je jediná věc, které opravdu lituji.

Autor: 
Roman BLAŠKO, foto-archiv autora
Zdroj: 
ihalo.cz