Debata „České zájmy v Evropě“ ve Štrasburku odhalila hluboký rozkol mezi europoslanci v otázkách důvěry ke Komisi, klimatických cílů, emisních povolenek i výdajů na obranu.
České zájmy v Evropě? Ve Štrasburku se střetly dva odlišné světy
Hlasování o nedůvěře šéfce Komise: Pfizergate, neziskovky a dělení na extrémisty
Z české delegace v Evropském parlamentu hlasovalo pro odvolání von der Leyenové jedenáct poslanců. Jednalo se o Kateřinu Konečnou (KSČM), Ivana Davida (SPD), Ondřeje Dostála (Stačilo!), Filipa Turka a Nikolu Bartůška (Motoristé sobě), dále o šest europoslanců zvolených za hnutí ANO: Kláru Dostálovou, Ondřeje Knotka, Jaroslavu Pokornou Jermanovou, Jaroslava Bžocha, Tomáše Kubína a Janu Nagyovou.
Naopak pro zachování von der Leyenové ve funkci hlasovali zejména europoslanci z vládních stran. Konkrétně šlo o Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), Markétu Gregorovou (Piráti), Jana Farského a Danuši Nerudovou (oba STAN), Ondřeje Koláře a Luďka Niedermayera (oba TOP 09).
Hlasování se zcela vyhnula trojice europoslanců z ODS – Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek – kteří se nedostavili.
Hned úvodní část televizní debaty CNN Prima NEWS z Evropského parlamentu ve Štrasburku rozvířila silné emoce. Hlavním tématem byl návrh na vyslovení nedůvěry šéfce Evropské komise Ursule von der Leyen, který podal rumunský konzervativec. Výzvu podpořilo celkem 78 europoslanců, včetně zástupců z Česka – Filipa Turka (Motoristé), Kateřiny Konečné (KSČM) a Ondřeje Knotka (ANO).
Ti všichni se ostře vymezili vůči současnému vedení Komise, a zejména osobě Ursuly von der Leyen. Filip Turek zdůraznil, že podobné iniciativy je třeba opakovat, protože současné směřování EU je podle něj neudržitelné a odtržené od reality občanů. Kateřina Konečná přirovnala reakci vedení EP k hysterii – podle ní se rozjela „šílená panika“ a na europoslance byl vyvíjen nátlak, aby návrh stáhli. Kdo von der Leyen podpoří, dává tím podle Konečné souhlas s financováním neziskovek lobbujících za Green Deal i se způsobem vyjednávání vakcín. Připomněla, že už před dvěma lety Evropská ombudsmanka kritizovala neochotu Komise zveřejnit SMS komunikaci se šéfem Pfizeru.
Ondřej Knotek (ANO) se přidal s ostrou kritikou. Hnutí ANO i nově vzniklí Patrioti podle něj von der Leyen nedůvěřují. Kritizoval její aroganci, kdy údajně označila kritiky za extremisty, a sarkasticky poznamenal, že by ji mohl „nahradit kdokoli“. Ivan David (SPD) šel ještě dál – podle něj by vůbec neměla být předsedkyní, ale přesto hlasování podpoří, aby bylo vidět, „kdo všechno se hlásí k těm zvěrstvům“.
Na opačné straně barikády stál Jan Farský (STAN), který hlasování označil za zbytečné a nesystémové. Argumentoval, že Evropská komise má legitimní demokratický mandát daný důvěrou Parlamentu. Podle něj Komise sice selhává v některých oblastech – například při snaze o zjednodušení byrokracie, zajištění obranných schopností nebo oživování průmyslu –, ale Pfizergate není důvodem k nedůvěře. Zdůraznil, že neexistují důkazy o nelegálním jednání, a připomněl, že rozsudek se týkal pouze nedostatečného zdůvodnění nezveřejnění komunikace. Ocenil přitom, že Unie během pandemie převzala zodpovědnost za očkování a tím přinesla výhody všem členským státům.
Alexandr Vondra (ODS) šel ještě dál – ODS se podle něj do hlasování vůbec nezapojí. „Vytáhneme karty,“ řekl s tím, že návrh je podle něj zcela nekompetentní a „stupidní“. Tvrdí, že podobné akce jen posilují pozici von der Leyen a paradoxně obnovují vliv zelených, kterým se ODS snaží čelit rozumnou reformou Green Dealu. Pfizergate odmítl jako falešnou aféru a ohradil se proti „antivaxerské rétorice“, kterou podle něj někteří šíří.
Markéta Gregorová (Piráti) zvolila umírněný tón. I když von der Leyen kritizuje – třeba kvůli politice vůči Číně – nepovažuje za zodpovědné „shazovat Komisi“ v době rostoucí geopolitické nejistoty. Pfizergate podle ní není skandál, ale „non-kauza“, a hlavním problémem je jen to, že nebylo dobře zdůvodněno nezveřejnění SMS. Podle ní jde o pokrytectví některých kritiků Komise, kteří zároveň neprosazují transparentnost u sebe.
Vzájemná obviňování a narážky mezi tábory se postupně přiostřovala. Farský označil postup Patriotů i komunistů v oblasti screeningu zahraničních investic za extrémní, Gregorová se ohradila proti plošnému označování za extremisty a uvedla, že v mnoha případech s těmito frakcemi hlasovala pro posílení transparentnosti. Knotek reagoval tvrzením, že Farského rétorika je identická s von der Leyen a nazval ho její „loutkou“.
Green Deal a cíl 90 % emisí do roku 2040: záchrana klimatu nebo likvidace průmyslu?
V druhé části debaty došlo na další horké téma – plán Evropské komise snížit do roku 2040 emise oxidu uhličitého o 90 %. Tento ambiciózní návrh, který má být právně závazný, ostře rozdělil panel.
Ivan David (SPD) jej nazval „naprostým nesmyslem“, který nemá oporu v realitě. Obvinil jeho tvůrce z ideologického fanatismu a varoval, že zvýšení cen emisních povolenek povede k růstu inflace i energií.
Alexandr Vondra (ODS) přitvrdil ještě více – devadesátiprocentní cíl podle něj není ničím jiným než „úplnou hovadinou“, která má zničující dopady na český průmysl. Označil ho za radikalizaci původního Green Dealu, a tedy za krok, který přímo ohrožuje snahy o jeho pragmatickou úpravu.
Ondřej Knotek (ANO) tvrdil, že Evropa se zavírá do své vlastní pasti, zatímco Čína dál masivně staví uhelné elektrárny. Evropská ekonomika prý nebude schopna odolat krizím, pokud se zbaví své energetické a průmyslové soběstačnosti.
Kateřina Konečná (KSČM) označila návrh za „šílenost“ a předpověděla, že povede k hospodářské likvidaci Evropy. Obvinila Evropskou lidovou stranu, von der Leyen i Timmermanse, že stáli u zrodu „ptákovin“, které vyústí ve zdražení, výpadky dodávek a celkové oslabení evropské ekonomiky.
Na opačné straně argumentační fronty stála Markéta Gregorová, která návrh podpořila. Podle ní cíl 90 % poskytne průmyslu jasný a dlouhodobý rámec, umožní plánování a oddálí nejtvrdší opatření až na posledních deset let. Varovala před dopady klimatických změn – zvyšující se teploty řek, které chladí jaderné reaktory, nebo ničivé požáry a povodně.
Jan Farský připomněl, že za původní klimatické závazky nese odpovědnost i bývalý premiér Andrej Babiš a jeho ministři Brabec a Havlíček. Green Deal vnímá jako způsob, jak se Evropa může zbavit závislosti na fosilních palivech, především z Ruska, kterému Unie každoročně posílá stovky miliard eur. Návrh Evropské lidové strany, která je jinak v čele opozice vůči von der Leyen, přitom sám stanovuje cíl pro rok 2040 na 85 %, takže debata se točí spíše kolem symbolických rozdílů než principiálního nesouhlasu.
ETS2: emisní povolenky pro dopravu a domácnosti jako hrozba chudoby
Třetí část debaty se věnovala systému emisních povolenek ETS2, který má od roku 2027 zahrnout i sektor dopravy a vytápění domácností.
Ivan David znovu zazněl jako jeden z nejtvrdších kritiků. ETS2 označil za „dobro z Bruselu“, které občany poškodí tak či onak – ať už skrze samotné opatření, nebo náklady spojené s jeho obcházením.
Filip Turek upozornil, že opatření zdraží lidem topení i paliva, a zastropování cen podle něj povede k nedostatku. Dodal, že podniky přenesou náklady na zákazníky, a pokud nebudou schopny konkurovat, přemístí výrobu mimo EU.
Alexandr Vondra varoval, že systém přinese „socialisticko-komunistický výmysl“ s praktickými důsledky – například benzín za o 10 korun více a riziko, že lidé budou „mrznout“.
Ondřej Knotek potvrdil, že ANO nechce ETS2 implementovat a raději zaplatí pokuty než zavede systém, který podle něj zlikviduje standardní vytápění a mobilitu. Sociální fond považuje za krátkodobou iluzi – jakmile dojde k eliminaci spalovacích technologií, zůstanou jen drahá zelená řešení bez dotací.
Kateřina Konečná prohlásila, že ETS2 v nynější podobě ohrozí desítky milionů lidí chudobou a slíbila boj za české výjimky.
Markéta Gregorová ocenila českou vládu za „konstruktivní přístup“, který usiluje o zmírnění dopadů ETS2 pomocí cenových stropů a vratek. Připustila riziko přenesení nákladů na spotřebitele, ale stát by podle ní měl výnosy z povolenek vracet zpět domácnostem – třeba formou kuponů na palivo nebo zateplení.
Jan Farský uvedl, že vláda Petra Fialy sestavila koalici 16 států, které společně požadují úpravy ETS2, aby nevyvolal sociální katastrofu. Připomněl, že cena benzínu je z poloviny tvořena daněmi, takže stát má prostor s nimi pracovat. A i když se zákon o ETS2 před volbami neprojedná, Česká republika má závazek systém implementovat.
NATO a výdaje 5 % HDP: bezpečnost nebo bankrot?
Závěrečné téma se týkalo nedávného summitu NATO v Haagu, kde došlo ke konsenzu o navýšení obranných výdajů na 5 % HDP, z čehož 3,5 % má jít na přímou obranu a 1,5 % na obrannou infrastrukturu.
Kateřina Konečná ostře kritizovala vládu za tento závazek bez souhlasu Parlamentu či občanů. Varovala, že navýšení nebude možné bez tvrdých škrtů ve zdravotnictví, školství nebo důchodech. Celý přístup označila za „vazalský“ a požaduje jeho revizi.
Filip Turek uvedl, že Česko neumí efektivně utratit ani současná 2 % HDP a investice jsou často neúčelné. Navrhl systém podle polského modelu – výdaje do infrastruktury, obrany a nepovinné vojenské služby, nikoliv bezhlavé zbrojení.
Ondřej Knotek prohlásil, že ANO neodmítá zvyšování bezpečnosti, ale bude usilovat o omezení výdajů pod 5 %, protože má pochybnosti o efektivitě.
Alexandr Vondra nesouhlasí. Podle něj je silné NATO klíčem ke stabilitě a odmítl „alibismus“. Uvedl, že Polsko 5 % zvládá díky růstu ekonomiky, a problém Česka není v nedostatku peněz, ale v neschopnosti je využít.
Markéta Gregorová podpořila navýšení s tím, že klíčová je modernizace – kyberbezpečnost, umělá inteligence, energetická infrastruktura. Zdroj peněz vidí v progresivním zdanění a upozornila, že modernizace v energetice sníží závislost na dovozu surovin od diktatur.
Jan Farský poukázal na válku na Ukrajině, kterou podle něj rozpoutal Vladimir Putin, a ta rozhodla o nutnosti navýšit výdaje. Řešení vidí v daňových úlevách pro firmy a motivaci k reinvesticím v Česku. Uvedl, že kolektivní obrana v rámci NATO je dlouhodobě levnější než samostatné ozbrojování.
Ivan David (SPD) kontroval dotazem: „Jaký prospěch by Putin měl z útoku na západní Evropu?“ a tím zpochybnil samotnou potřebu výrazného zbrojení.
Vyhraněné názory i nečekané aliance. Česká pozice v Evropě zůstává rozdělená
Závěr debaty přinesl děkovné rozloučení, ale nikoliv smíření. Diskuse o českých zájmech v Evropě ukázala nejen ideologické rozdíly, ale i hluboké nepochopení mezi frakcemi. Spor o směřování Unie, její klima-politiku, energetickou zátěž občanů i zahraničně-politické závazky stále nemá společného jmenovatele.
Pokud tedy tato debata měla něco odhalit, pak především to, že české zájmy v Evropě dnes nejsou jednotně vymezeny – spíše se střetávají v prostoru mezi opatrným pragmatismem a bouřlivým odporem vůči Bruselu.
Celá debata ke zhlédnutí na CNN Prima News