Někdy si říkám, zda můj pohled na svět a zejména Evropu je správný, zda nemá pravdu ta většina médií, která to do nás hustí celý den.
Pak si pustím Bobo se Shneiderem.
Pak jedu (včera 14.2.) do německého Pasova na zahájení nově založené strany Bundis (Rozum a spravedlnost) a zejména Sahru Wagenknechtovou - poslankyní Bundestagu a koukám jak z jara. Při příjezdu nás upoutala fronta asi sta lidí. Tak si říkáme, zda to není fronta na lístky na parník. Pak říkáme, že je to od Dunaje přece trochu dále. No nic, zaparkujeme. Jenže není nikde místečko, ale pak se podařilo. Jdeme do restaurace, nemusíme do fronty, jsme vítání stejně jako ostatní zahraniční delegace. Jenže parkováním jsme se zdrželi a musíme se prodrat mezi davem lidí a už není místo. Pořadatelům se nás tři děvčata podaří trochu usadit do restaurace na půl zadku. Šest našich chlapů sedí u stolu novinářů. Hraje živá hudba, restaurace je narvaná k prasknutí. Lidé stojí i kolem stěn, všude kamery, lidé stojí i venku u oken, venku je plný obrovský stan (i tam je obrazovka), a na chodníku ještě obrovská fronta lidí. A to podle sdělení pořadatelů už hodně lidí odešlo, protože viděli, že nemají šanci se dovnitř dostat. Taky se předseda této nově založené levicové strany hned na začátku omlouval. Bylo tam asi 400 lidí různého věku, mnoho odešlo. Pořadatelé byli mladí kluci. Naše německá kamarádka nám říká, že projev Sáry se bude vysílat na všech televizních kanálech.
No a pak si říkám, že si mám za tou svou pravdou stát.