Pojednání na téma: Fašizace a nacizace mezinárodních vztahů. Události na Ukrajině z pohledu marxisticko - leninské teorie

6. 8. 2023

Teoretické pojednání profesora Alexandra Mezjajeva, Kazaň, Ruská federace.

Jimmy Corcoran, generální tajemník KS Irska, ve stati „Vládnoucí třída chce válku“ ze 7. června 2023, odkazuje v pramenech na úvahu profesora Mezjajeva, vedoucího a předsedy Akademie mezinárodního práva v Kazani v ruském Tatarstánu: „The fascistisation and nazisisation of international relations: Events in Ukraine from the point of view of Marxist-Leninist theory.“ (Fašizace a nacizace mezinárodních vztahů, události na Ukrajině z pohledu marxismu -   leninismu).

Zde je zvečejněna v plném rozsahu, jak ji v angličtině otiskl časopis Jihoafrické KS Umsebenzi Online, roč. 21, č. 4, 14. července 2022. (Myslím, že ani po roce neztratila nic ze své naléhavosti ani aktuálnosti. Pozn. překl.)   

Události na Ukrajině v roce 2022 jsou masovými sdělovacími prostředky prezentovány jako „rusko - ukrajinský konflikt“. Taková interpretace se však zdá být chybná a zavádějící. Jako každý fenomén společenského života, i události na Ukrajině by měly být posuzovány z vědeckého hlediska, z hlediska marxisticko-leninské teorie.

Pro správné pochopení událostí, které se v dnešním světě dějí, je nutné nejprve určit, co je hlavní a co je pro ně zásadní.

Díky účelové činnosti sdělovacích prostředků se události na Ukrajině staly hlavními (ústředními) pro soudobé mezinárodní vztahy. Vyvstává však otázka: jsou tyto události těmi základními? Určitě ne.

Pro identifikaci základních událostí moderních mezinárodních vztahů se musíme obrátit k teorii imperialismu, kterou rozvinul V.I. Lenin ve svém díle „Imperialismus, nejvyšší stupeň kapitalismu“.

V. I. Lenin v této práci identifikuje pět základních rysů imperialismu, mezi něž patří:
1) To, že koncentrace výroby a kapitálu se rozvinula do tak vysokého stupně, že vytvořila monopoly, které hrají rozhodující roli v hospodářském životě;
2) Sloučení bankovního kapitálu s průmyslovým kapitálem a vytvoření finanční oligarchie, založené na tomto „finančním kapitálu“;
3) Vývoz kapitálu odlišený od vývozu komodit získal mimořádný význam;
4) Vznik mezinárodních monopolistických kapitalistických sdružení, která mezi sebou sdílejí svět a
5) Dovršení územního rozdělení celého světa mezi největší kapitalistické mocnosti.

Více než století, které uplynulo od formulace těchto základních rysů imperialismu, nejen potvrdilo jejich správnost, ale také ukázalo, že všechny tyto rysy se vyvíjejí s rostoucí aktivitou.

Nejprve je však třeba věnovat zvláštní pozornost druhému rysu, který souvisí s tvorbou finančního kapitálu. Ve druhé polovině 20. století finanční kapitál natolik zesílil, že byl schopen nejen „bojovat“ se státy, ale také je úspěšně porazit,  „zmocnit se jich“. Zároveň však nehovoříme pouze o státech „periferie“, ale také o „středových“ státech.
V 21. století si již nadnárodní (globální) finanční kapitál stanovil za úkol zlikvidovat národní stát jako globální projekt.

Prvním velkým pokusem o změnu světového systému prostřednictvím finančního kapitálu byla druhá světová válka.

Fašismus, jehož příkladem byl německý nacismus, byl vybrán jako zbraň pro zničení tehdejšího světového systému. Hlavním cílem pro zničení byl SSSR.

Až dosud se druhá světová válka obvykle datuje do roku 1939. I když z hlediska jejích cílů je správnější hovořit o roce 1941 jako o začátku této války (okamžik útoku na SSSR). Válka na západní frontě měla zásadně odlišný charakter než na východní (tedy proti SSSR). Na západní frontě měla válka charakter získání kontroly nad územím společně s obyvatelstvem, kdy na východní frontě vedlo Německo válku o vyhlazení obyvatelstva. Válka nacistického Německa proti SSSR měla koloniální charakter podle anglosaského typu kolonialismu: území bylo dobýváno pro osídlení „nadřazenou“ německou rasou a tím mělo být zlikvidováno místní obyvatelstvo. Je třeba připomenout, že v roce 1941 byl SSSR napaden koalicí devíti fašistických států, jejichž hlavní údernou silou bylo nacistické Německo. Vznikl tak model fašismu - nacismu a byl testován jako prostředek radikálního rozbití světového řádu.

Na 7. sjezdu Kominterny byl fašismus definován jako - otevřená teroristická diktatura nejreakčnějších, nejšovinističtějších a nejimperialističtějších prvků finančního kapitálu. Jak vidíte, vztah mezi fašismem a finančním kapitálem byl jasně zdůrazněn již v roce 1934. Z tohoto správného závěru vyplývá nadnárodní charakter fašismu a v důsledku jeho zaměření na destrukci stávajícího světového systému jako celku. Z toho plyne důležitá připomínka pro všechny státy dnešního světa: Obroda fašismu a nacismu se nedotkne pouze jednotlivých států. Cílem je celý světový systém.

Vítězství SSSR nad nacistickým Německem (a dalšími 8 fašistickými státy Evropy) se bohužel nestalo úplnou a konečnou porážkou fašismu! Pro pochopení této skutečnosti je třeba mít na paměti, že evropský fašismus a nacismus byl zvláštním vojensko - politickým projektem anglosaského světa, především Spojených států a Velké Británie. V moderním historickém výzkumu je role těchto zemí při uvedení Hitlera k moci ukázána dostatečně podrobně. Člověk by se neměl nechat oklamat účastí těchto států v protihitlerovské koalici společně se SSSR. Druhou frontu byla otevřeli „spojenci“ SSSR až v červnu 1944 – tři (!) roky po Hitlerově útoku, a navíc, když SSSR již téměř úplně osvobodil své území a začal osvobozovat země východní Evropy. Postoj americké vojenské elity tehdy otevřeně vyjádřil tehdejší senátor a budoucí prezident USA H. Truman: „Jestliže vidíme, že Německo vítězí, pak bychom měli pomoci Rusku, a jestliže Rusko vítězí, pak bychom měli pomoci Německu. A nechat jich zabít co nejvíce.“

V roce 1999 Velká Británie odtajnila své archivní dokumenty, z nichž jsme se dozvěděli o operaci „Unthinkable“ (Nemyslitelné), vypracované v dubnu 1945 (měsíc před vítězstvím) – plánu invaze do SSSR pouhý měsíc po Hitlerově porážce! Invaze měla být provedena jak britskými jednotkami, tak zajatými jednotkami nacistického Německa. Evakuace obrovského počtu zaměstnanců Třetí říše do USA také naznačuje, že již na jaře 1945 byly fašismus a nacismus hodnoceny finančním kapitálem pouze jako utrpěné taktické, ale nikoliv strategické porážky a byly považovány za zbraně v budoucích válkách.

Skutečnost, že americké a britské elity věnovaly zvláštní pozornost personálu koncentračních táborů, z nichž značná část byla také evakuována do Spojených států, by neměla naší pozornosti uniknout. Až dosud může tato skutečnost vypadat nepochopitelně kvůli nesprávnému obecnému hodnocení nacistických koncentračních táborů jako „továren na smrt“. Ve skutečnosti nebylo hlavním cílem nacistických koncentračních táborů zabíjení a jejich využívání jako otrocké práce, ale experimenty na lidech. Vraždy v táborech byly pouze viditelnou stránkou tohoto procesu. Neviditelná stránka je stále téměř neznámá. Přitom nejdůležitější částí experimentů v koncentračních táborech nebyly ani tak fyzické, ale mentální experimenty nejkrutější povahy. Požadavek na organizátory těchto experimentů a jejich výsledky za finanční kapitál naznačuje, že odpovídající plány měly radikálně změnit lidstvo jako celek.

Zničení SSSR bylo výsledkem jeho porážky ve studené válce. Pojem „studená“ by nás neměl uvádět v omyl v chápání podstaty tohoto jevu právě coby války. Vzhledem k tomu, že hlavním nástrojem vlivu v této válce byl vliv na myšlení lidí (a tedy i na jejich psychiku), zřejmě se teprve ukáže, jaká byla role v tomto procesu získávání výsledků mentálních experimentů nacistických koncentračních táborů ze strany Západu.

Zničení SSSR bylo jen přechodnou fází v realizaci nedokončené operace finančního kapitálu s cílem radikálně změnit světový systém. SSSR byl zničen, ale Rusko zůstalo. O tom, že se Rusko okamžitě stalo dalším hlavním cílem Západu, svědčí okamžité rozšíření NATO. Navzdory tomu, že byla rozpuštěna Organizace Varšavské smlouvy (WPO), navzdory uzavření všech vojenských základen Ruskem (na Kubě, ve Vietnamu), rozšiřování NATO jen zesílilo a obklopilo území Ruska stále hustším kruhem. Navzdory slibu vedoucích představitelů zemí NATO nerozšiřovat své členství „ani o píď na východ“, byli do NATO začleněni nejen bývalí členové WPO, ale i země, které byly dříve součástí samotného SSSR.

Kvantitativní analýza vojenských základen NATO kolem Ruska signalizuje cíl vést válku proti Rusku, včetně biologické války. V současné době je na světě 336 biologických laboratoří USA. Většina z nich se nachází kolem hranic Ruska, z toho šestadvacet - na Ukrajině.
Během speciální vojenské operace (SMO) Ruska na Ukrajině, která začala 24. února 2022, byly odhaleny informace, které dokazují, že účelem těchto amerických laboratoří není vědecký výzkum, ale má vojenskou orientaci a cíl. Údaje a důkazy byly předloženy ruským ministerstvem obrany Radě bezpečnosti OSN. Zvláštní spojení americké Demokratické strany a osobně rodiny Bidenových s Ukrajinou v tomto ohledu musí být ještě plně odhaleno a pochopeno světem v souvislosti s informacemi, které se již objevily a které se stále objevují.

Zničení SSSR nedokončilo, ale naopak zintenzivnilo vojenskou aktivitu Západu. Právě po zničení SSSR začal proces nové fašizace mezinárodních vztahů! Zatímco trvalá destabilizace zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky probíhala pod zástěrkou „demokratizace“, zničení Jugoslávie, Libye, Sýrie, Iráku, Afghánistánu přišlo jako otevřený teror – a tak se projevil proces fašizace současného světa.

Ve stejném období došlo k dalšímu důležitému procesu. Pod rouškou vytváření „mezinárodních“ soudních orgánů byla dokončena institucionalizace globálních orgánů finančního kapitálu. Nejprve byly zřízeny ad hoc trestní tribunály pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a Rwandu (ICTR) a poté stálý Mezinárodní trestní soud (ICC). Podstata těchto institucí jako orgánů globálního řízení (tedy jako orgánů finančního kapitálu) je skryta za zavádějícími názvy a používáním mezinárodních právních mimik (napodobování těchto orgánů na rysy jiných). Pod označením „mezinárodní“ tyto soudy sledují politiku, která je odlišná od politiky států, které tvoří odpovídající organizace. Jediný žalobce a soudci (nikomu se nezodpovídající a nikomu nezodpovědní!) těchto soudů provádějí politiku finančního kapitálu.

Analýza činnosti mezinárodních trestních soudů a tribunálů nám umožňuje dospět k závěru, že tento systém má tři hlavní cíle:
1) Udržování mezinárodních konfliktů a bránění jejich řešení;
2) Eliminaci problematických (nezávislých) politických vůdců v některých státech;
3) Destrukci pokrokového mezinárodního práva, nahrazeného vytvořením nového, represivního globálního práva.

Ukrajina však zaujímá zvláštní místo v procesu fašizace mezinárodních vztahů.
Za prvé je to dáno historickými pokusy o zformování ukrajinského národa jako protiruského projektu. Za druhé zvláštní rolí nacismu na Ukrajině.

S jistotou lze říci, že nacistický projekt pro Německo ve 30. letech a nacistický projekt pro Ukrajinu ve 20. letech 20. století jsou naprosto totožné, pokud jde o kombinování fašismu s nacismem. Zároveň je třeba zdůraznit, že ukrajinský nacismus, pokud jde o krutost metod jeho činnosti, do značné míry přesahuje krutost německého nacismu. Což přiznala i řada vysoce postavených nacistů Třetí říše.

Otevřený teror (fašismus) vůči ruskému a rusky mluvícímu obyvatelstvu Ukrajiny žijícímu na východě země (Donbasu) představuje nejen válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, ale také genocidu. Podle článku 2 "Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy" (1948) genocidou není pouze zabíjení nebo způsobení vážné tělesné nebo duševní újmy členům bráněné skupiny, ale také úmyslné způsobení skupinových životních podmínek, které mají vést k její úplné nebo částečné fyzické likvidaci.

Přesně to nacistická ukrajinská vláda od roku 2014 dělala a stále dělá. Záměr dosáhnout přesně těchto cílů je vyjádřen otevřeně. Současný prezident Ukrajiny Volodymir Zelenskij nazval národy Donbasu "ne-lidmi" a "druhy", když bývalý prezident P. Porošenko slíbil obyvatelům Donbasu, že jejich děti stráví svůj život ve sklepích (což znamená, že ukrajinská armáda bude ostřelovat jejich domovy po celý jejich život).

Osm let (počínaje rokem 2014) nejevil Mezinárodní trestní soud zájem o genocidu ruského a rusky mluvícího obyvatelstva Ukrajiny. Ačkoliv oficiálně byla situace v zemi předmětem jeho vyšetřování. ICC navíc působil jako externí „legitimátor“ státního převratu na Ukrajině v březnu 2014.

Situace se změnila v únoru 2022, kdy třetí den po zahájení činnosti ruské SMO na Ukrajině, prováděné s cílem potlačit probíhající genocidu ruského obyvatelstva Donbasu, zahájil prokurátor ICC vyšetřování údajných válečných zločinů, kterých se údajně dopustilo Rusko. Prokurátor ICC poté, co několik dní po tomto prohlášení navštívil Ukrajinu, opět nenavštívil území Donbasu, který je i během ruské SMO nadále ostřelován ukrajinskou armádou. Prokurátor ICC se zároveň nadále prezentuje jako „nestranný a nezávislý“.

Tato situace není pro činnost orgánů „mezinárodní“ justice ničím novým. Není to poprvé, co jsou mezinárodní soudy "stranou ozbrojeného konfliktu". Takových činů se dopustil ICC proti Libyi a ICTY proti Jugoslávii (vydáním zatykače na hlavu státu vystavenou agresi NATO). Kromě hlavních skutečných cílů „mezinárodních“ soudů lze tedy jmenovat ještě jeden: "výkon mezinárodního soudu jako válečné zbraně" (například ve formě „delegitimizace“ jedné ze stran konfliktu).

Činy prokurátora ICC zjevně zapadají do hlavního cíle „mezinárodních“ soudů jako finančních kapitálových ústavů: udržování mezinárodních konfliktů po celém světě. Prokurátora ICC nezajímá genocida ruského obyvatelstva Ukrajiny, která pod jeho vyšetřováním trvá osm let, aniž by byla vznesena obvinění.

Pro zhodnocení situace na Ukrajině v roce 2022 je nutné analyzovat praktickou interakci Leninova čtvrtého a pátého rysu imperialismu v současné fázi. I na 7. sjezdu Kominterny v roce 1935 bylo zdůrazněno, že: Fašismus není jen nástrojem imperialistických válek, ale také „pokusem dostat se z obecné krize kapitalismu“.

Je zcela zřejmé, že současný kapitalismus je ve stavu nejhlubší krize. Na rozdíl od cyklických (strukturálních) krizí předchozích období se však současná krize jeví jako všeobecná (systémová), a proto nejnebezpečnější pro kapitalismus (a tedy – pro celé lidstvo).

Fašizace nebo nacifikace mezinárodních vztahů jasně ukazuje, že v současné fázi je globální finanční kapitál připraven na velkou válku! Realizaci pátého rysu imperialismu – boje za přerozdělení již rozděleného světa – neprovádějí jen státy, ale hlavně finanční kapitál. Proto charakteristické rysy nových válek 21. století, zejména účast soukromých bezpečnostních společností, soukromých vojenských spolků, bojovných (radikálních) skupin (včetně těch, které se maskují jako „uprchlíci“) v těchto válkách.

Druhá světová válka ukázala, že fašismus v podobě nacismu je účinnou zbraní schopnou nejen zachytit, ale také zlikvidovat celé státy a dokonce vést ke změně světového systému jako celku. Zachování fašisticko-nacistického personálu, využití jeho zkušeností ze začátku 21. století, vytvoření nového nacistického státu na Ukrajině – je výsledkem imperialistických rozporů mezi národními státy (jako institucí průmyslového kapitálu) a nadnárodními subjekty (jako institucemi finančního kapitálu) v procesu nového rozdělení světa.

Toto nové přerozdělení má nejradikálnější charakter: Nyní se globální finanční kapitál snaží přerozdělit svět bez národních států. Je třeba poznamenat, že V. I. Lenin v konečné formulaci druhého rysu imperialismu, hovořící o vytvoření finančního kapitálu z průmyslového a bankovního kapitálu, použil neutrální termín „splynutí“ (rusky: слияние). Z knihy jako celku je však jasně vidět, že vytvoření finančního kapitálu není výsledkem spojení dvou kapitálů, ale ovládnutí průmyslového kapitálu kapitálem bankovním.

Cíl odstranění národního státu - jako instituce průmyslového kapitálu byl tedy objektivně stanoven finančním kapitálem od samého počátku.

Další věcí je, že realizovat tento cíl se stalo možným až po dlouhém přípravném procesu! Rozsah úkolu také určuje závažnost použitých prostředků (fašismus-nacismus). Marxisticko-leninská analýza současného stavu světového dění umožňuje dospět k závěru, že i když by se za hlavní událost dala považovat ruská SMO na Ukrajině, je to jen reakce na základní událost.

Základní událostí je fašizace a nacizace mezinárodních vztahů jako pokus globálního finančního kapitálu vyřešit všeobecnou krizi kapitalismu! Rusko bylo nuceno použít sílu. Provádí ji v sebeobraně v souladu s článkem 51 Charty OSN.

Střízlivý pohled na současný stav světa nás přivádí k závěru, že kromě Ruska nezbyly žádné státy, které by byly připraveny a navíc schopny vést existenční boj s fašismem a nacismem!

V případě ruské (dokonce buržoazní) porážky v této válce s nacismem by si tedy člověk neměl vytvářet iluze o tom, jaký „statečný nový svět“ nadnárodní finanční kapitál připravuje pro lidstvo jako celek.

* * * * *

Toto výše uvedené teoretické pojednání je námi zveřejněno a dále šířeno v souladu s Listinou základních práv a svobod, která je nedílnou součástí platné Ústavy České republiky, a je určeno ke svobodné tvorbě názorů čtenářů. 

 

Autor: 
profesor Alexandr Mezjajev, Mediální úsek Plzeňského KV KSČM
Zdroj: 
Jihoafrická Komunistická strana, překlad Vladimír Sedláček