Přepíše nám volby Rusko nebo hluboký stát?

18. 4. 2024

Politolog Petr Drulák píše o tom, že nadcházející volební kampaně v Evropě se zřejmě povedou temnějšími prostředky, než je tradiční přesvědčování a obelhávání voličů…

Slovensko má své prezidentské volby úspěšně za sebou, ale nejdůležitější volební klání, která jsou s letoškem spojena, jsou teprve před námi. Pro Evropu přijde důležitý moment v červnu s volbami do Evropského parlamentu, pro USA v listopadu s volbami prezidentskými. Mezitím se ještě uskuteční parlamentní volby v Rakousku; z hlediska světového dění spíše druhotné, ale pro střední Evropu zásadní. Liberálně-progresivistická elita může jen ztratit a nejspíše ztratí. Na Bidenovo pokračování dnes sázejí jen recesisté, zoufalci nebo progresivističtí srdcaři, v novém Evropském parlamentu s největší pravděpodobností oslabí vládnoucí trojkartel lidovců, socialistů a liberálů, který po desetiletí ovládá Brusel. A v rakouských průzkumech si nejlépe vede pravicová FPÖ, která se opět může vrátit do vládních pozic.

Mediální události posledních dvou týdnů ukazují, že boj se nepovede jen tradičním přesvědčováním a obelháváním voličů, nýbrž i mnohem temnějšími prostředky. Elita bude zuby nehty hájit své současné pozice, opírá se přitom o alianci zpravodajských služeb, progresivistických médií a aktivistické justice. Před čtyřmi roky tato aliance otevřela Bidenovi cestu do Bílého domu, když proti Trumpovi zmobilizovala všechny prostředky a zdroje. Zpravodajské služby ho podkopávaly řízenými úniky utajovaných informací, justiční a policejní orgány vyšetřovaly jeho spolupracovníky za věci, které se nikdy předtím neřešily, zatímco média vše patřičně zveličovala a Bidenova selhání zamlčovala. O tři roky dříve zajistily podobné struktury ve Francii Emmanuelu Macronovi Elysejský palác, když zlikvidovaly favorita voleb, konzervativního Françoise Fillona. Smetla ho mediální kampaň a neočekávaný aktivismus justičního orgánu, který v rozporu obvyklými procedurami zahájil vyšetřování Fillonova bagatelního prohřešku. Celý článek zde:

Autor: 
Petr Drulák
Zdroj: 
https://casopisargument.cz/?p=56805