Rada seniorů ČR dostala k připomínkování i návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Na připomínkování změny zákona máme jediný den, což není běžné. Ve středu 15. února vláda návrh představila, ve čtvrtek jsme obdrželi návrh zákona a do pátku máme odeslat vyjádření.
Navzdory tomu, že byla veřejnost několikrát ujištěna, že nový mechanismus se nedotkne valorizace v červnu 2023, a to z důvodu nepředvídatelnosti, je najednou vše jinak!
Faktem je, že již od jara loňského roku upozorňuje vedení RS ČR na skutečnost, že nastavení mimořádné valorizace vztahující se pouze na zásluhovou složku v době enormní inflace rozevírá nůžky mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými seniory.
Upozorňovali jsme dlouhodobě na skutečnost, že na průměrnou penzi přibližně polovina osob nedosáhne, a proto je jejich navýšení menší než proklamovaná suma. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ujišťoval, že se touto otázkou bude zabývat.
Návrh zákona s principem podpory nízkopříjmových skutečně pracuje. Jenže představeným mechanismem si však podle propočtů Rady seniorů ČR oproti původnímu mechanismu valorizace přilepší pouze zhruba 30 000 důchodců. Vládou představený návrh pomůže pouze těm, kteří mají penze 8 000 Kč a nižší. 2 337 186 příjemců starobních penzí na vládou navržený mechanismus doplatí! To je pro Radu seniorů ČR nepřijatelné, proto takový návrh zákona podpořit nemůže!
Pro úplnost je třeba dodat, že vycházíme z dat platných k 31. 12. 2022, je tedy více než pravděpodobné, že po přičtení výchovného se počet příjemců penzí menších než 8 000 Kč ještě snížil.
Pokud chce vláda opravdu pomáhat nejchudším, musela by hranici stanovit na základě dat. Například podle průměrného důchodu a podpořit ty pod ním. Dovedeme si představit i model, že by pracovala s průměrným důchodem k 1. 1. 2022, tedy před mimořádnými valorizacemi. Umíme si představit, že by se řídila daty ČSÚ a hranicí příjmové chudoby. Ta byla v roce 2021 14 055 Kč, až budou kompletní data za rok 2022, dá se předpokládat, že se hranice posune. Ale i pokud by vláda pracovala alespoň s touto částkou, mělo by to svou logiku a byli bychom ochotni o takovém
kompromisu diskutovat. Počet seniorů, kterým by se takto pomohlo, by byl v případě loňské průměrné penze asi 580 000 osob a z dat o příjmové chudobě by to bylo kolem 300 000 osob. Takže i v těchto případech by na tom byla většina důchodců hůře.
Vláda zdůrazňuje nutnost mezigenerační solidarity, dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Tomu všemu Rada seniorů rozumí, ale jsme přesvědčeni, že tyto kroky se mají dělat systémově a mají být předvídatelné.
Co se týče mezigenerační solidarity, je zajímavé, že se o ní většinou nemluví v tom smyslu, že by mladá a střední generace měla mít ohled a být solidární se seniory, ale spíše naopak.
Nemusíme chodit zas tak daleko do historie. Byli to senioři, kteří jako jediná skupina přišli za vlády premiéra Topolánka v roce 2012 o slevu na jízdném, stejně tak byli pracující důchodci jedinou skupinou, která neměla nárok na odpočet za poplatníka z daní, a byli to senioři, kterým byl růst důchodů dokonce zmrazen. V důsledku toho klesl náhradový poměr – tedy poměr mezi penzí a průměrnou hrubou mzdou na 38,8 % v roce
2018.
V roce 2021 činil tento poměr 40,8, což je hodnota srovnatelná s roky 2004-2007.
Shrnutí je jasné. S takto navrženou změnou mimořádné valorizace Rada seniorů ČR nesouhlasí. A proto má zásadní připomínky i k návrhu novely zákona.
