Penzijní reforma. Citlivé a věčné téma, které v nepravidelných časových intervalech rezonuje společností hezkou řádku let a jehož konečné řešení je v nedohlednu.
V rámci předvolební kampaně politických stran zazní spousta slibů s cílem získání hlasů této nejpočetnější voličské věkové skupiny, které se ovšem dnem 21. října 2017 stanou opět planými sliby!
Hroutí se skutečně Bismarckův třetinový solidární systém, nebo je současný zákon o důchodovém pojištění pořád funkční? Částečnou odpovědí by mohlo být srovnání výdajů na důchody v % HDP jednotlivých států Evropské unie z roku 2014 vypadající následovně:
Řecko - 17,5 %; Itálie - 16,5 %; Francie - 15,3 %; Rakousko - 15,0 %; Portugalsko - 14,9 %; Nizozemí - 13,5 %; Finsko - 12,8 %; Belgie - 12,2 %; Německo - 12,2 %; Španělsko - 11,9 %; Slovinsko - 11,6 %; Lucembursko - 9,8 %; Česká republika - 9,8 %; Malta - 9,5 %; Kypr - 9,4 %; Slovensko - 8,5 %; Litva - 8,2 %; Estonsko - 7,9 %; Lotyšsko - 7,8 %; Irsko - 7,2 %. Průměr EU je 13,8 %.
Od mocenského převratu v roce 1989 je „důchodový fond“, který zdědily „postkomunistické „ vlády ve výši 670 miliard dávno „rozkraden“ a výše starobních penzí z původní výše 62% se snížila na současných asi 40% k průměrné mzdě.
Nezvítězila pravda a láska, ale zlodějna a gauneriáda! Žádná z polistopadových vlád nedokázala uhlídat miliardové úniky díky děravým zákonům a špatnému výběru daní. Navíc téměř všechny podniky, které přinášely státu zisk byly v podstatě za „hubičku darovány “ do soukromého vlastnictví většinou cizincům a tím i každoročně plynoucí zisk do zahraničí ve výši kolem 300 miliard Kč.
Nenechme se strašit poplašnými zprávami ministra financí Pilného, že peníze na důchody nejsou. Ani úsměvnými nápady Matěje Stropnického spočívající v odprodeji seniorských bytů státu, znamenající finanční si přilepšení na stáří.
Peníze k zabezpečení penzí pro seniory ve státním rozpočtu jsou. Obávám se ale, že pro vládu která vznikne po podzimních volbách bude větší prioritou navyšování armádního rozpočtu směřující k dalšímu společnému válečnému tažení pod křídly NATO na Rusko, nežli zabezpečení důstojného stáří našich občanů, alespoň částečně srovnatelné se sousedním Německem.