Tak se nám ministr Bělobrádek vrátil z další „poradní“ cesty do Ameriky, kam se vydal v době vygradování obav z koalice se Starosty spojené s podzimním zastoupením KDU-ČL v novém složení poslanecké sněmovny.
Vrátil se s příslibem a ujištěním, že Američané i po nástupu nové americké administrativy dostojí svým závazkům v rámci NATO a v případě, že by například Rusko napadlo některého ze členů NATO mu přišli na pomoc.
Směrem k voličům je Bělobrádkův návrat do „vlasti“ spojen i s prohlášením, že je připraven rezignovat, pokud KDU-ČSL skončí v letošních říjnových sněmovních volbách s horším výsledkem než před čtyřmi lety.
Důvod proč volit právě KDU – ČSL je podle vyjádření předsedy strany Bělobrádka na Parlamentních listech prostý. „Jsme skromní a nejlepší“. Ale dá se hovořit o skromnosti této strany v případě největší majetkové zlodějny a krádeže po roce 1989 v podobě tzv. restitucí církevního majetku ?
A s čím novým ve volebním programu tato proněmecky orientovaná strana přichází před voliče tentokrát ? Jedná se o stále stejné priority - podpora mladých rodin s dětmi, školství, zdravotnictví, důstojný život seniorů. Ostatně jako většina ostatních politických stran. Priority, které KDU-ČSL omílá kolem dokola téměř 30 let, bez většího hmatatelného výsledku!
Není na místě straně, která v oblasti zbrojení tak velice souzní s USA poskytnout malé doporučení v podobě využití části finančních prostředků na neopodstatněné navyšování výdajů na obranu právě pro sociálně nejzranitelnější skupiny obyvatelstva? Nebo se rozpomenout na rok před 1989 na poskytování tzv. novomanželských půjček ?
Výsledky voleb nám mnohé zodpoví a napoví.
V případě nepříznivého výsledku KDU – ČSL zda se jednalo pouze o Bělobrádkův předvolební folklór, nebo udělá chlapské gesto a svoji rezignaci skutečně nabídne.
Nejspíše ale uslyšíme prohlášení, že z důvodu obrany demokracie proti Babišovi je jeho odstoupení politicky nepřijatelné a jeho rezignací by hrozila totalita. Zklamal snad někdy lidovec?
Za situace, že KDU - ČSL bude „poctěna“ účastí i v nové vládě se můžeme dočkat dalšího sbližování Sudetoněmeckého krajanského sdružení s Bělobrádkem a Hermanem, a nastolení jejich dlouhodobě palčivého požadavku v podobě prolomení Benešových dekretů.