Projev prezidenta republiky Miloše Zemana, byl objektivní analýzou základního problému současné bezpečnostní situace nejen v České republice a v Evropě, ale i v celém světě. Migrační vlna vytváří chaos a nová bezpečnostní rizika pro nás a naše sousedy a také oslabuje mateřské státy, které po odchodu lidí v produktivním věku ztrácí nebo omezují své možnosti vyřešit těžkosti, ve kterých se nacházejí a to nejen z důvodů válečné krize. Navíc podceňování problému terorismu a neexistující definice v rámci OSN je chybou mezinárodního společenství a úkol, který je potřeba řešit. Srozumitelná struktura a jednoznačnost projevu si vysloužila výraznou pozornost celého Valného shromáždění OSN a proto jistě bude mít dopad na konečná rozhodnutí mezinárodního společenství.
JUDr. Vojtěch Filip - předseda ÚV KSČM
Projev prezidenta České republiky Miloše Zemana na Valném shromáždění OSN v New Yorku 19.9.2017:
Vzhledem k tomu, že "český" mainstream a veřejnoprávní "Česká" televize nevěnovaly dostatečný prostor našemu prezidentu Miloši Zemanovi, uveřejňujeme jeho projev, který pronesl 19. září 2017 před Valným shromážděním Organizace spojených národů.
Vzhledem k tomu, že "český" mainstream a veřejnoprávní "Česká" televize nevěnovaly dostatečný prostor našemu prezidentu Miloši Zemanovi, uveřejňujeme jeho projev, který pronesl 19. září 2017 před Valným shromážděním Organizace spojených národů.
Když jsem byl ještě relativně mladý muž, byl jsem hluboce ovlivněn dvěma knihami. Jedna z nich byla Konec dějin od Francise Fukuyamy a druhá Střet civilizace od Samuela P. Huntingtona.
Fukuyamova kniha tak trochu připomínala Brave New World, tedy novou utopii, že každá země má stejný politický systém, který je založen na liberální parlamentní demokracii. Pěkný sen, ale nic víc. Ovšem Huntington byl realističtější a cyničtější a předvídal konflikty. V jednom z jeho článku týkajícím se zahraniční politiky mluvil o krvavých hranicích islámu. My před sebou nyní máme nový typ civilizace. Nazval bych ji anticivilizací, která se vytvořila v posledních 20-30 letech. Hlavním jejím rysem je fakt, že je založena na teroru. Na teroru a ničem jiném.
V současné době to vidíme v souvislosti s teroristickými útoky v Evropě a nejenom tam, posíláme kondolence, vyjadřujeme solidaritu s oběťmi, pořádáme protesty a demonstrace. Jinak ale bohužel váháme, abychom s nimi bojovali plnou silou. Musím připustit, že před rokem jsem zde kritizoval, že OSN není schopna definovat slovo terorismus. Nyní se musím poopravit a říci, že OSN toho není schopná ani po 70 letech.
Na druhé straně vysoce oceňuji krok generálního sekretáře, který vedl k vytvoření nového protiteroristického úřadu. To je skutečně smysluplný krok, jak v praxi úspěšně bojovat proti terorismu. Pod pláštíkem OSN nyní nicméně existuje 38 antiteroristických organizací nebo institucí. Můj bože! Skutečně 38! Myslím, že to je více než teroristických organizací.
My přitom potřebujeme jen jeden jediný úřad, který bude proti terorismu bojovat. Ten by měl mít veškerou podporu a vybavení, aby mohl své úkoly úspěšně plnit. Oceňuji rovněž nominaci pana Vorobka do čela tohoto úřadu. Včera jsem se s ním setkal a jsem si jistý, že bude schopen problémy vyřešit.
Zároveň bych chtěl zmínit i druhou stranu mince, kterou je migrace. Částečně byla vyprovokována teroristickými útoky v Sýrii a Iráku. Ale na druhé straně je spojena s džihádisty, kteří se ukrývají mezi uprchlíky. Vytvářejí spící buňky, stávají se z nich osamělí vlci a tak dále. Rozumím lidem, kteří tvrdí, že vítají migranty, ale podle mého názoru masivní migrace z Afriky a Blízkého východu jen oslabuje tamější země. Opouštějí je mladí a zdraví muži a tyto země pak ztrácejí svůj potenciál.
Kdo tedy vítá masovou migraci, zároveň souhlasí s odlivem mozků z těchto zemí. Těmto zemím je potřeba pomoci zajištěním elektráren, nemocnic atd. Nicméně jim nepomůžeme podporou migrace.
V závěru bych řekl, že boj s terorismem je založen na historickém optimismu, že my jednou prostě zvítězíme. V Barceloně lidé po teroristickém útoku říkali, že se nebojí. Franklin Roosvelt to někdy nazýval „svobodou ze strachu“.
Proto chci v závěru citovat památnou větou, která tak skvěle vyjadřuje historický optimismus, jejíž autorem je Martin Luther: „Kdybych věděl, že bude zítra soudný den, ještě dnes bych zasadil jabloň.“