Před parlamentními volbami v roce 2013 nám strany dnešní vládní koalice na billboardech slibovaly leccos. ČSSD chtěla prosadit dobře fungující stát, KDU-ČSL plánovala, jak dá zemi do pořádku a ANO 2011 používalo hesla jako např.: Jasná pravidla pro všechny. Bez výjimky., Nejsme jako politici. Makáme. atd. Jak to tedy s některými konkrétními body volebních programů těchto stran dopadlo?
Jedním z bodů volebního programu ČSSD bylo, že stát musí garantovat kvalitu vzdělávání. Ale s tím rozhodně nekoresponduje inkluze tak, jak je obsažena v novele školského zákona, která vešla v platnost od 1. 9. 2016. Děti se speciálními potřebami, které se dostanou do běžných škol, jsou často vyčleněny z kolektivu, nezažívají pocit úspěchu, mnohdy narušují výuku a v závěru trpí nejen samotné inkludované dítě, ale také ostatní žáci, učitelé a rodina. Kvalita vzdělávání se tak snižuje. Kromě toho se zvyšují i výdaje na asistenty pedagoga, kterého tyto děti často potřebují. Přitom máme v naší republice dostatek speciálních škol s kvalitními speciálními pedagogy, kteří se dokáží dětem s nejrůznějším postižením věnovat dle jejich specifických potřeb. Není tedy důvod děti převádět do běžných škol. Kromě toho inkluze v českém školství vždy byla a fungovala v rozumné míře, změna nebyla nutná ani potřebná.
KDU-ČSL měla ve volebním programu, že prosadí moderní zákon o památkové péči posilující vliv odborníků na rozhodování. Ano, na ministerstvu kultury pod vedením Daniela Hermana skutečně vznikla novela památkového zákona, ovšem byla tak špatná, že i odborníci, kteří tolik volali po novele, nakonec usoudili, že je lepší nepřijmout zákon žádný a ponechat v platnosti ten původní. Možná kdyby se pan ministr více věnoval svému resortu a méně přátelení s landsmanšaftem, zbylo by mu více času na tvorbu opravdu kvalitního zákona o památkové péči.
Ve volebním programu hnutí ANO 2011 se zase objevilo toto: „Základní funkce státu, tedy tvorba zákonů a dohled nad jejich dodržováním, jsou zásadně narušeny. Ti, co pravidla určují, je sami porušují.“ A tak člověka hned napadne otázka, jak to tedy je s tím Čapím hnízdem? Nejde náhodou Andrej Babiš proti svému volebnímu programu…? A heslo o „makání“ snad ani není třeba příliš rozebírat, stačí si vzpomenout, jaká byla účast ministrů hnutí ANO 2011 (a nejen jich) na schůzích Poslanecké sněmovny.
A dalo by se hovořit také o společných slibech vládní koalice, které nebyly splněny, např. stále chybí zákon o sociálním bydlení, kariérní řád pro učitele, transparentní financování sportu, zákon o obecném referendu, změny v exekucích…
Volební období je u konce, stát moc nefunguje, země v pořádku není a o výjimkách z pravidel a makání by se dalo hovořit dlouhé hodiny.