Ve středu 4.10.2017 se uskutečnila na televizním programu ČT 1 předvolební beseda kandidátů politických stran k tématu „zahraniční politika ČR“.
TOP 09 tam vyslala „svého experta„ PhDr. Marka Ženíška, Ph.D. z Plzně (39 let), který byl v právě končícím volebním období poslancem Parlamentu za TOP 09.
Jen na doplnění, při předchozích volbách se vždy konaly předvolební besedy v jednotlivých krajích a kandidující politické strany v kraji tam vyslaly své lídry kandidátek, kteří se vyslovovali ke všemu. Takže divák viděl pohromadě všechny krajské lídry kandidujících stran. Letos poprvé se televizní předvolební besedy konají pouze v Praze, vždy k jednotlivým oblastem politiky a ústředí stran tam vysílají své experty na danou oblast.
Zahraniční politika je důležitá oblast, zejména v době jako je dnešní, kdy to kolem nás ve světě vře a svět balancuje na pokraji války. Proto bylo zajímavé sledovat, kdo z kandidátů zaujímá jaké postoje a jestli má rozumné názory a citlivý přístup k řešení problémů, nebo ne.
Zároveň bylo zajímavé sledovat, jak tam vystupuje lídr kandidátky TOP 09 z našeho kraje, a pro pořádek je potřeba dodat, že Hnutí ANO 2011 tam vyslalo také kandidáta z Plzně, svého poslance Pavla Šrámka, který je nyní 6-tý na kandidátce. Pro dokreslení, ČSSD tam vyslala ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka, KSČM svého předsedu Vojtěcha Filipa.
Všichni kandidáti stran, a bylo jich asi 15, v debatě vystupovali několikrát, vždy k nějakému dílčímu tématu. Zrovna tak Ženíšek.
V závěrečné části besedy přišla řeč na Rusko, Ukrajinu a prezidenta Putina.
Ženíšek tam kategoricky prohlásil: „Rusko je agresor! A Rusko musí začít plnit Minské dohody“! Právě tyto věty dokreslily celé Ženíškovo vystupování. Ukázaly, že Ženíšek je pouze demagog, který opakuje jakési floskule, které neříkají pravdu o skutečném stavu věci, které v sobě nemají ani špetku reálného hodnocení situace a nějaký racionální přístup k řešení, ve kterém je zainteresováno více zemí.
Ženíšek je sice schopen zaujímat kategorické postoje, které ale předtím zformuloval někdo jiný. Není ale schopen citlivě vnímat situaci a řešit složité problémy! A to je velké zklamání!
Ukažme si to na příkladu dohod z Minsku II.
V únoru 2014 došlo na Ukrajině k občanským nepokojům, které v ukrajinské společnosti byly založeny dlouho předtím a které tam byly vydatně živeny zahraničními silami v pozadí. USA se nechaly slyšet ústy tehdejší náměstkyně ministra zahraničí Nulandové, že USA investovaly do vytvoření této situace na Ukrajině 5 miliard US Dolarů. Mimo jiné skoupily některá vysokonákladová tištěná media, kterými dlouhodobě manipulovaly veřejné mínění v zemi, kupovaly si politiky, a prováděly další jiné akce.
Symbolem těchto občanských nepokojů bylo kyjevské náměstí MAJDAN, kde se odehrávaly hlavní protestní akce. Zpočátku spontální lidové hnutí proti poměrům na Ukrajině bylo po pár dnech převzato připravenými strukturami lidí v pozadí za podpory v zahraničí vycvičených ozbrojených fašistických bojůvek Pravého sektoru, Svobody a jiných. A za přímé podpory a přímého řízení akce z americké ambasády v Kyjevě.
Na podporu protivládního odporu a státního převratu na Ukrajině byli přizváni státníci a pseudodemokraté z jiných zemí. Na pódiu na Majdanu vystupoval i bývalý ministr zahraničních věcí ČR, dnes předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Karel Schwarzenberg, tehdy předseda TOP 09, ale i Michael Kocáb a jiné figurky.
Jeden večer byla v Kyjevě podepsána dohoda o politickém řešení situace na Ukrajině, která garantovala nekrvavé řešení, a to mezi prezidentem Ukrajiny Janukovičem a zástupci Majdanu, kterou měly garantovat Německo, Francie a Rusko. To se však nehodilo do připraveného scénáře, proto už v noci, o pár hodin později, musel ukrajinský prezident uprchnout ze země, protože po něm zahájil Pravý sektor palbu z automatických zbraní.
Legálně a demokraticky zvolený prezident i část řádně zvolené ukrajinské vlády museli uprchnout do sousedního Ruska, aby si zachránili holý život, kde žijí v exilu dodnes.
Nově vzniklá vláda Ukrajiny z představitelů Majdanu, jako jeden ze svých prvních kroků zrušila ruský jazyk, jako oficiální státní jazyk. (Ukrajina měla dva státní jazyky – ukrajinštinu a ruštinu). A tím dostala do problémů miliony lidí, kteří žijí v Luhanské a Doněcké oblasti při východní hranici s Ruskou federací, kde se mluvilo jen rusky. Občané těchto oblastí se začali bouřit proti tomuto kroku a proti nelegitimní kyjevské vládě pučistů, která se k moci dostala ozbrojeným státním převratem a ne přes demokratické volby. Avšak za podpory západních zemí, včetně podpory sociálně-demokratické vlády ČR. Obvzláště se v tom angažoval ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, dnes kandidát ČSSD na premiéra.
Tím začaly spory mezi Kyjevem a těmito vzbouřenými oblastmi Ukrajiny, které přerostly postupně ve velký ozbrojený vojenský konflikt, ve kterém byly páchány válečné zločiny, kdy ukrajinská armáda a soukromé vojenské bataliony oligarchů a fašistů střílely do měst a obcí na východě Ukrajiny děly a raketomety, proti svým občanům! V konfliktu už zahynulo mnoho tisíc Ukrajinců.
Pučistická vláda z Kyjeva se pokusila zlomit odpor republik vojenskou silou, protože tyto oblasti jsou průmyslovým a ekonomickým srdcem Ukrajiny. To se jí však nepodařilo. Ukrajinská vláda mobilizovala zálohy, mladé kluky doslova odchytávali na ulici a posílali je rovnou bojovat na východní frontu. Ti nechtěli bojovat a zároveň nevycvičeni byli obklíčeni v kotli u Debalceva, kde přišla ukrajinská armáda o velké množství nejmodernějších zbraní a střeliva. Vzbouřenecké oblasti mají nyní tolik ukrajinských zbraní, že nemají lidi, kteří by jimi mohli střílet.
Protože Ukrajina byla dlouhá desetiletí součástí Sovětského svazu a uvnitř SSSR nebyly státní hranice, promíchalo se tam mezi východní Ukrajinou a západní části Ruska natolik obyvatelstvo, propojily se mnohé rodiny, že statisíce, možná miliony lidé v Doněcké a Luhanské oblasti o sobě dnes tvrdí, my jsme Rusové.
Z tohoto výše uvedeného je patrné, že Rusko nezpůsobilo tuto situaci, že ji způsobil ozbrojený státní převrat na Ukrajině a kroky pučistické vlády, vydatně podporovaný západem!
Vzhledem k tomu, že konflikt vygradoval do válečného stavu, začala se situace řešit na mezinárodní úrovni.
V Minsku, v hlavním městě sousedního Běloruska, se uskutečnila ve dnech 11.-12.2.2015 schůzka zástupců Ukrajiny, Německa, Francie a Ruska na nejvyšší úrovni (Normandská čtyřka), kde byla sepsána dohoda ve 13. bodech, které představují postupné kroky, které povedou k deeskalaci válečného konfliktu, k mírovému uregulování krize a k politickému východisku z ní. Ta dohoda se jmenuje MINSK II. (Předtím byl ještě MINSK I. Z roku 2014).
Dokument MINSK II. byl zároveň podepsán zástupcem OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), a také představiteli vzbrouřených republik – Doněcké i Luhanské republiky. Dokument přesně říká, která strana konfliktu udělá to a to. A do kdy to udělá! A kdy začne další krok! Dokument také říká, v jakém pořadí budou tyto kroky přesně realizovány. Nelze začít bodem č. 13., protože nejdříve se musí splnit bod číslo 1, pak je možné dělat krok č. 2, atd. Jedině tak, lze uregulovat konflikt a vrátit situaci do normálu. A v tom je právě problém, že je zamlčována veřejnosti ta nutná posloupnost kroků. Propaganda si vybere bod č. 9, a nemluví o tom, že nejdřívě měly být splněny kroky 1 - 8.
Každá ze stran konfliktu musela v tomto dokumentu v něčem ustoupit ač se jí to nelíbilo. Mezinárodní společenství chce mírové uregulování ukrajinské krize a písemná dohoda říká, že když své úkoly v tomto pořadí strany konfliktu splní, tak budou mít plnou podporu mezinárodního společenství, jinak budou následovat vůči nim sankce!
Takže, bod č. 1 dohody z Minsku II. ve stručností říká, že dnem 15.2.2015 bude zastavena z obou stran palba od 00:00 hodin kyjevského času.
Bod. č. 2 říká, že bude odvezena od fronty veškerá těžká vojenská technika, př. dělostřelectvo 100 mm ráže a výše, tak aby vznikla zóna bezpečnosti 50 km mezi stranami konfliktu. A že tento krok započne nejpozději 2 den od datumu ukončení palby a bude završen nejpozději do 14-ti dní.
Bod č. 3 říká - Že na to dohlédne OBSE za pomoci svých inspektorů, bezpilotních letounů a družic (monitoring).
Bod č. 4 říká – Že první den (!) po odvozu těžké techniky, (tedy 15-tý den) bude zahájeno mezi stranami konfliktu politické jednání o možných modelech provedení komunálních voleb v Luhanské a Doněcké oblasti, podle ukrajinských zákonů a ústavy Ukrajiny. A o zavedení dočasného "zvláštního režimu" v těchto republikách a také o budoucím režimu těchto republik v rámci Ukrajiny.
Nejpozději 30-tý den od podpisu MINSK II. Verchovná Rady Ukrajiny (Parlament) schválí zákon s určením teritoria, kde bude platit "dočasný zvláštní režim".
V dalších bodech je postupně v návaznosti na sebe napsáno, že bude přijat zákon o amnestii.
V dalším bodu, že budou vyměněni zajatci.
V dalším bodu, že bude zajištěn bezpečný přístup pro humanitární pomoc do postižených oblastí.
V dalším bodu, že bude vyřešena sociálně-ekonomická situace s výplatou důchodů a sociálními dávkami, obnoveno fungování bankovního systému atd.
Až v bodě č. 9 se píše o tom, že Ukrajinská vláda obnoví plnou kontrolu celé své státní hranice v celé zóně konfliktu (tzn. na východě s Ruskou federací), a tento proces započne (!) až první den po konání místních voleb do zastupitelských orgánů v Luhanské a Doněcké republice.
V bodě č. 10 se píše, že z území Ukrajiny budou odsunuty všechna cizí vojska, nájemníci, vše pod dohledem OBSE.
V bodě č. 11 se píše, že bude provedena ústavní reforma na Ukrajině, která by měla vstoupit v platnost nejpozději do konce roku 2015, kdy by měla být přijata nová ústava Ukrajiny, která bude obsahovat prvky decentralizace země s tím, že ve vazbě na novou ústavu budou přijaty trvale platné zákony ve kterých bude zakotven zvláštní status těchto republik Luhanské a Doněcké. Atd.
V bodu č. 12 se píše o tom, že budou provedeny volby do místních orgánů v Luhanské a Doněcké republice ve vazbě na zákon o zvláštním režimu a podle standardů OBSE.
V bodu č. 13 se píše, že budou vytvořeny tzv. pomocné pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti života společnosti, které připraví podklady, aby práce na normalizaci situace šly rychle.
Problém je ale v tom, že vláda Ukrajiny ani prezident Ukrajiny nenavázali doposud přímý kontakt se zástupci vzbouřeneckých oblastí, odmítají s nimi jednat napřímo! Žádná politická jednání se nevedou! Tzn. že MINSK II se neplní v bodě, kde mají začít politická jednání! Ale neválčí se. Situace je tedy lepší, než kdyby se válčilo. Teď se dodržuje příměří s občasnými porušeními.
Není schválena nová ústava Ukrajiny, která by řešila zvláštní postavení těchto republik.
Ale, co je podstatné, není to tak, že Ruská federace neplní MINSK II., jak tvrdí Marek Ženíšek. Neplní jej ukrajinská vláda! V těchto 13 bodech, není ani jednou jmenována Ruská federace. Jsou to úkoly pro strany válečného konfliktu.
Ukrajinská pučistická vláda by chtěla změnit MINSK II. Nelíbí se jí ten dokument a nechce jej plnit! Vláda by chtěla, aby vzbouřenecké oblasti složily a odevzdaly zbraně a podřídily se Kyjevu.
Luhanská a Doněcká republika však neuznávají nelegální pučistickou vládu v Kyjevě a zbraně dobrovolně nesloží! Nechtějí se vydat bezbranně do rukou fašistických bojůvek, ani pučistům.
Ukrajinská vláda stále uvažuje o tom, zlomit odpor republik vojenskou silou. Takové přípravy na válečnou ofenzivu se však neutají. Proto v poslední době vybuchlo na Ukrajině několik vojenských skladů s municí, těsně před zahájením ofenzivy. Ukrajinská armáda nemá téměř čím střílet. Při tom posledním výbuchu, který se stal 27.9.2017 u obce Kalinivka přišla Ukrajina o zásoby střeliva v hodnotě miliardy hriven. Mluví se o sabotáži z ukrajinských řad. Sami Ukrajinci už nechtějí válčit!
Co bude dále se neví i když ekonomická situace na Ukrajině, ale i jednotlivých rodin se neustále zhoršuje a hrozí kolapsem, který dříve či později nastane, pokud bude situace takto zakonzervovaná. Roste nespokojenost občanů s vládou. Hrozí další výbuch lidového hněvu, ale i rozpad Ukrajiny, která má 60 milionů obyvatel, kteří se poté vydají na pochod do okolních zemí.
Lidé, jako Marek Ženíšek situaci svými postoji dokáží jen zhoršit! Z toho co řekl, lze vyvodit, že by to nebyl dobrý ministr zahraničních věcí ČR. Jen „panák“ s prázdnými gesty, kterého by vodili za ruku jiní "experti".
Z toho, co se děje na Ukrajině a jinde ve světě, jako v Sýrii, Iráku a Libyii vychází i racionální přístup KSČM. Že, proti válce je potřeba bojovat, dokud nezačala! A je třeba dávat velký pozor na ruce lidem, kteří o tom rozhodují, lidem jako je Zaorálek, Schwarzenberg, Ženíšek, ale i jiní. Dokud je čas!
Takže, Ženíšek – NE-É. Ani TOP 09 - nééééé. Z výše uvedených důvodů!