Lékem je nevzdávat základní politické priority
Výsledkem letošních sněmovních voleb je jednoznačná prohra tradičních politických stran. Proč tomu tak je?
Když jsem studoval výsledky voleb včetně preferenčních hlasů kandidátů KSČM, výsledky politických stran, musím říci, že je to vlastně výsledek dlouhodobého působení tzv. nepolitické politiky, kdy se zpochybňuje ústavní úloha politických stran a její svobodné soutěže jako základní podmínky tvorby politického režimu ústavních orgánů. To znamená, že se přikládá důraz na tzv. nezávislé, ale ti nemají většinou žádnou historii nebo jen krátkou, nerozeznatelnou. A lidé nabývají dojmu, že jde o nezávislost na systému, což není pravda. Oni jsou nezávislí na nějakém dlouhodobém programu a pak vlastně kopou sami za sebe. Pracují spíš pro sebe než pro stát. Když nemají politické strany svou minulost, jak mají obhajovat budoucnost, která bude pro všechny. Zároveň to devalvuje i činnost těch, kdo se osvědčují v práci pro veřejnost.
Politické strany přitom nejsou nahrazeny adekvátním způsobem organizacemi, které by mohly vyjadřovat společný zájem širokých skupin obyvatelstva. To je jeden důvod. Druhý důvod je ten, že tradiční politické strany, ať už jde o pravicovou ODS nebo o ČSSD, která říkala, že je nalevo – svým způsobem za 27 let vládnutí, kdy střídavě byly nejsilnějšími stranami vlád, zklamaly voliče tak moc, že voliči rádi uvěřili, že nové tváře situaci vyřeší. A je otázka, zda důvěra občanů nebude znovu zklamaná, jako byla často zklamaná stranami na jedno použití, které k tomu jak ČSSD, tak ODS vždy používala.
To, co se stalo, je nějaký evropský trend? Nejsme přece jediní, kde volby dopadly tímto směrem...
Není to jen věc ČR. Když se podíváme do Německa, narostly enormně populisté AfD (euroskeptická strana Alternativa pro Německo – pozn. Red.) když se podíváme do Rakouska, kde volby skončily nedávno, jen obrat jejich lidové strany proti migraci umožnil na této vlně získat větší počet mandátů. Nakonec se ve svém programu spojují s tzv. Svobodnými, kteří byli také vždy populistickou, krajně pravicovou stranou. Takže posun ke krajní pravici připomíná 30. léta a fašismus.
Co proti tomu můžeme dělat?
Jsem přesvědčen o tom, a budu to předkládat na jednání Výkonného výboru ÚV KSČM, že lékem je nevzdávat základní politické priority, které má KSČM, a vymezovat se vůči trendu jakési nezávislosti. Je potřeba dopředu jasně říci, jaké principy zastáváme, jakými se řídíme a proč za nimi jdeme a jaká jsou rizika, když je nedodržíme.
Ale to přece KSČM dělala i dosud, ne?
Dělali jsme to i teď, ale mnozí lidé nemají onu životní zkušenost s populisty, většina jich nebyla připuštěna k vládě, ať už jde o Úsvit v minulém volebním období nebo nyní o SPD. Proto je důležité upozornit na to, že ANO ve vládě, která dosluhuje, bylo vždy v opozici proti dvěma tradičním stranám. ČSSD a KDU-ČSL vytvářely vnitřní opozici ve vládě, a tak ukazovaly na to, že vlastně opozici vláda nepotřebuje, protože má vlastní vnitřní opozici. To je jako když se někdo uspokojuje s vnitřním kontrolním přístupem a zapomíná, že vnější kontrola je často důslednější. Když jsme na mnohé věci upozorňovali, nakonec hnutí ANO nebo jiní náš názor převzali, ať už jde o předražené veřejné zakázky, o neprůhlednost postupu privatizace, kdy dochází k velké loupeži státního majetku. Dokud to říkala KSČM, byla osočována, že nic z toho není pravda. Jakmile to začal říkat někdo jiný, lidé začali uznávat, že to kolem sebe vidí. Ale už se nevrátili k tomu, kdo to řekl první, ale podporovali toho, kdo to víc mediálně využil.
Máte na mysli třeba kauzu lithium?
Přesně tak. To je ukázka. Ale je to vidět nejen na lithiu, ale rovněž na zákonu o referendu, na zákonu o majetkovém přiznání, které jsme předkládali. Komunistický návrh vláda zamítla, předložila svůj mnohem benevoletnější, většiny lidí se netýká, týká se politiků. Lidem stačilo, že vláda něco předložila a ještě si to osvojila jen jedna strana koalice a chlubila se, že to vlastně prosadila. Takže mediální zakrývání skutečných kroků jednotlivých politických stran a zdůraznění v mediálním prostoru překryly skutečnou práci těch, kteří mají takový program od počátku.
Nenahrálo voličům to, že všechny ostatní subjekty se proti Andreji Babišovi vymezily, a tak ho občané navzdory všem šli nakonec volit?
Je pravda, že to vymezení v podstatě nahrávalo hnutí ANO, nahánělo mu další voliče. Všichni byli proti němu, což zvýrazňovalo jeho mediální postavení. A lidé přitom nezkoumali důvody, proč je jeho politika odmítána buď zleva, nebo zprava. Samozřejmě to, že Andrej Babiš byl proti klientelismu, jsme podporovali. Naše kritika vůči hnutí ANO směřovala k tomu, že nezměnilo daňový systém, který je nespravedlivý, neřeší vyšší čerpání evropských fondů.
Jsme po volbách. Začíná se vyjednávat. I současné vládní strany by šly do vlády možná spolu, ale bez Andreje Babiše kvůli jeho trestnímu stíhání. Vyjednávání o nové koalici a její podpoře tak bude asi hodně složité…
My máme za sebou první seznamovací jednání s vyjednávacím týmem ANO, které jsme absolvovali s Pavlem Kováčikem dnes ráno (tj. v neděli), kde jsme představili naše priority, a byli jsme seznámeni s prioritami hnutí ANO. Vyloučili jsme jednání o koalici, protože naše programy nejsou slučitelné, a omezili jsme jednání na úvodní informaci a postup, který preferujeme při ustavující schůzi sněmovny. Dál jsme nepokročili. Další jednání bude až poté, co vítězné hnutí ANO bude mít za sebou schůzky s ostatními politickými stranami a také samozřejmě po ustavení poslaneckého klubu KSČM.
Z 33 poslanců se klub ztenčil na 15 poslanců. KSČM zřejmě přijde o křeslo místopředsedy sněmovny. Nyní komunisté vedli dva výbory, budete usilovat alespoň o výbor kontrolní i v příštím období?
To bude předmětem jednání až po ustavení poslaneckého klubu, ani jiné politické strany však nemají velké poslanecké kluby, druhý největší má 25 lidí, tj. méně než měla KSČM od roku 1998 ve sněmovně. Takže musím říci, že toto téma bude projednáváno později.
Zdálo se, že k volbám přišlo víc mladých, přesto je letošní účast celkově třetí nejnižší od roku 1989? Co se stalo?
Starší lidi hádky a nízká politická kultura odradily, což byl cíl některých politických stran odradit voliče tradičních politických stran, kterým se předkládalo, že volby nic nezmění. A mladí, kteří šli poprvé volit, měli na výběr i tzv. nové strany, které nemají žádnou historii, a nevíme, jakou budou mít budoucnost.
Překvapilo vás, kdo se z kandidátů KSČM do sněmovny nedostal, kdo naopak kroužkováním poskočil dopředu?
Nebyl jsem překvapen včetně toho, jak dopadly preferenční hlasy pro jednotlivé poslance. Kroužkování například ukázalo, kdo má velkou míru důvěry třeba v Ostravě, kde z 12. místa postoupil Josef Babka na 3. místo. To je ukázkou toho, kdo má skutečně autoritu v kraji kromě těch, kdo stáli na kandidátce jako jednička a dvojka, kteří svými preferencemi svá místa potvrdili. Samozřejmě, že mě nepřekvapily preference Miroslava Grebeníčka, který ze šestého místa nastupuje do sněmovny jako první. Jeho autorita ve stranické i obecně ve veřejnosti bude velká.
Ve sněmovně bude devět politických uskupení, ve výborech bude asi těžší práce...
Složitější práce to bude, protože malé poslanecké kluby nebudou mít zastoupení ve výborech a mám obavu, že část debaty z výborů se přenese na plénum sněmovny, což bude mít obrovské nároky na řízení schůze.
Kdy by se mohla konat první schůze sněmovny?
První schůze podle mě bude 21. listopadu.