75. výročí stalingradského vítězství, které je připomínáno 2. února 2018, je pro všechny lidi dobré vůle zvláštním výročím. Není na zemi místa, které by zakusilo od fašismu více než Stalingrad. A není na zemi místa, kde by nevěděli, že vítězství sovětské armády ve Stalingradské bitvě rozhodovalo o osudu celého světa, když se stalo určujícím faktorem dalšího upevnění protihitlerovské koalice.
Ve Stalingradu začala cesta k ukončení Velké vlastenecké a 2. světové války, k osvobození evropských národů od tak strašného jevu, jakým byl nacismus. Zcela zničený a nově vystavěný Stalingrad se stal symbolem upřímné touhy lidí po trvalém míru na zemi. Ale město, které zakusilo humanitární katastrofu, za to velmi tvrdě a nemilosrdně zaplatilo. Měl-li Stalingrad před válkou více než půl milionu obyvatel, tak po 2. únoru 1943 to bylo pouhých 32 000…
Dne 23. srpna 1942 zahájilo fašistické letectvo masivní bombardování Stalingradu. Takto po čase vzpomínal na tento den, který se stal jedním z nejtragičtějších v historii bitvy, velitel Stalingradského frontu Andrej Jeremenko: »Během minulé války jsem prožil mnohé, ale to, co se objevilo před našima očima 23. srpna ve Stalingradu, nás zasáhlo jako zlý sen. Bez přestávky, tady i tam, bylo vidět oheň a dým vybuchujících bomb. Obrovské sloupy plamenů šlehaly k nebi v prostoru se zásobníky nafty. Potoky hořící nafty a benzínu mířily k Volze. Hořela řeka, hořely parníky na stalingradském kotvišti. Smrdutý dým se valil z asfaltu ulic a náměstí. Jako zápalky plály telegrafní sloupy. Byl nepředstavitelný hluk, rvoucí sluch svou pekelnou hudbou. Jekot padajících bomb se mísil s duněním výbuchů, se skřípáním a řinčením bortících se budov, s praskotem zuřícího ohně. Naříkali umírající lidé, ženy a děti plakaly a prosily o pomoc.«
Od poloviny září začaly úporné a krvavé boje v ulicích města. Zvláštní urputností a vypětím vynikal boj o Mamajevovu mohylu, výšinu 102, která vévodí severní a centrální části města. Boje o mohylu trvaly 135 dnů.
Dne 19. listopadu 1942 přešla vojska Rudé armády do protiútoku, při kterém obklíčila 22 nepřátelských divizí s celkovým počtem 330 000 vojáků a důstojníků.
Dvacátého šestého ledna 1943 se dvě sovětské armády spojily na severozápadních svazích Mamajevské mohyly a rozdělily tak vojska protivníka na dvě části. Dne 31. ledna byl ve sklepě Ústředního obchodního domu zajat štáb 6. německé armády v čele s polním maršálem Friedrichem Paulusem. Druhého února ukončila odpor také severní skupina nepřátelských vojsk. Tak skončila tato největší bitva druhé světové války. Ztráty Rudé armády činily 1 129 000 vojáků a důstojníků. Wehrmacht a vojenská seskupení spojenců nacistického Německa ztratily, pokud šlo o padlé, raněné, nezvěstné a zajaté, na 1 500 000 vojáků a důstojníků – tedy jednu čtvrtinu sil, působících na sovětsko-německé frontě.
»Pokud by mělo Velké vítězství srdce, byl by tím srdcem Stalingrad! Různé pokusy přepsat historii druhé světové války v rámci politické konjunktury dneška jsou velice nebezpečné. A právě na stalingradské zemi to lze v plné míře pochopit,« uvedl na 39. zasedání ruského organizačního výboru »Vítězství«, které se konalo 20. dubna 2017 v Kremlu, primátor Volgogradu Andrej Kosolapov.
Symbol mírotvůrcovství planety
Stalingradská zem – to není jen hrdinná zem, ale také symbol mírotvůrcovství, boje za mír, pro celou planetu. Tady, v ohni Stalingradské bitvy, se zrodila družba Stalingradu a britského města Coventry. V roce 1944 se Stalingrad a Coventry staly prvními bratrskými městy, což byl začátek poválečného celosvětového družebního hnutí měst.
Obyvatelé Coventry, kteří byli v listopadu 1940 také vystaveni krutému bombardování ze strany fašistického německého letectva, nabídli Stalingradu pomoc ve dnech Stalingradské bitvy. Jako první z obyvatel cizích států poslali na podzim 1942 do Stalingradu telegram s vyslovením podpory. Reálná pomoc lidu Velké Británie sovětskému lidu v době války a po jejím skončení dostala podobu velkých sbírek darů probíhajících po celé zemi. Ve dnech války britští dělníci vybrali 20 000 liber šterlinků na zakoupení léků pro Sovětský svaz. Z prostředků Labouristického fondu pomoci SSSR byla v lednu 1943 zařízena jedna ze stalingradských nemocnic.
Bylo rozhodnuto, že za den oficiálního zrodu družby mezi Stalingradem a Coventry bude platit 10. červen 1944. Tímto aktem demonstrovali příslušníci dvou národů před celým světem svou nenávist k válce jako prostředku řešení problémů lidstva. Ukázali, že krev a slzy, utrpení matek a starců, stojí nad ideologickými a mezistátními rozpory.
Družba dvou měst ve jménu míru, zrodivší se na stalingradské zemi, znamenala začátek nového hnutí, které se pak stalo mohutnou mírotvornou silou. Po druhé světové válce následovala příkladu Stalingradu a Coventry mnohá další města. Tisíce obcí ze 160 zemí světa zpečetily své vztahy bratrskými pouty, využívajíce družební svazky jako základ různorodé spolupráce svých obyvatel.
Za ty roky Volgograd (Stalingrad) získal unikátní zkušenosti z mezinárodní činnosti, zejména v oblasti společenské diplomacie. Dnes je družebním městem 45 měst na různých místech zeměkoule. Je to Ostrava v České republice, Kemi ve Finsku, Dijon ve Francii, Liège v Belgii, Kolín nad Rýnem a Chemnitz v Německu, Hirošima v Japonsku, Turín v Itálii, Cleveland v USA. Volgograd se sbratřil s městy Jilin a Chengdu v Číně, polským Ploňskem, Ortonou v Itálii, Izmirem a Gazemirem v Turecku. Partnerskými městy Volgogradu se staly běloruský Minsk, arménský Jerevan, Maardu v Estonsku, Suchumi v Abcházii, Cchinvali v Jižní Osetii a mnohá další města.
Ostrava druhým bratrským městem
Více než 70 let družebních vztahů spojuje českou Ostravu a ruský Volgograd. V roce 1947 se stala Ostrava po Coventry druhým bratrským městem Volgogradu (a prvním příkladem sovětsko-československého bratrství). Mezi osvoboditeli Ostravy za druhé světové války byl velitel Stalingradského frontu maršál Andrej Jeremenko, a jedna z ulic Ostravy nese jméno Hrdinů Stalingradu.
»Pojem lidová diplomacie v širším smyslu vyjadřuje jednu z nejlepších vlastností člověka – jeho solidaritu,« řekl na teoreticko-praktické konferenci »Stalingradská bitva v osudech národů«, která se konala ve Volgogradu, poslanec Evropského parlamentu za Českou republiku Jiří Maštálka. Europoslanec připomněl opakující se pokusy falzifikovat historii druhé světové války, jejichž cílem je zkreslení jejích výsledků a popření vítězů. Podle mínění europoslance Maštálky má lidová diplomacie a styky mezi družebními městy velké možnosti a musí se stát závažným aktivem v působení proti takovým pokusům.
Dialog na Volze
Během celé poválečné historie byli obyvatelé města aktivními iniciátory a účastníky mezinárodních kontaktů. V roce 1987 byl Volgograd rozhodnutím generálního tajemníka OSN vyznamenán titulem »Město-posel míru«. A dnes Volgograďané za podpory regionálních a městských úřadů pokračují v aktivní práci ve jménu zachování míru a historické pravdy.
Ve svém projevu předneseném v roce 2015 na hlavním náměstí ve Volgogradu uvedl Frank- Walter Steinmaier, tehdy ministr zahraničních věcí SRN a dnes německý prezident: »Volgograd byl místem války a dnes se stal místem smíření. Ve Stalingradu začalo osvobozování od fašistického jha, a já, jako Němec, se skláním před těmito lidmi a prosím o odpouštění za utrpení, které Němci přinesli do této země. Volgograd je vhodným městem pro setkávání, odtud vychází varování pro nás všechny: Nikdy více! Stalingraďané – hrdinové, kteří za cenu svých životů zastavili válku, jejich hlasy nás vyzývají k míru.« Frank-Walter Steinmaier pronesl tato slova před mnohatisícovým auditoriem v době oslav, které se konaly ve Volgogradu při příležitosti 70. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce.
Jedním z důležitých směrů mírotvorné činnosti Volgogradu je organizování a realizace mezinárodních fór. Lze uvést už jako dobrou tradici »Dialog na Volze«, což je mezinárodní fórum společenské diplomacie, které každoročně přivádí na stalingradskou zemi představitele družebních měst a partnerů Volgogradu, vedoucí mezinárodních asociací a svazů, vědce, novináře, společenské činitele. Idea tohoto fóra se nezrodila jako administrativní nařízení, nýbrž vznikla při setkáních v rámci společenské diplomacie. V minulém roce bylo tématem tohoto fóra »Mír a vzájemné porozumění v 21. století« a zúčastnilo se jej více než 200 hostů tvořících 35 delegací ze zahraničí a ruských regionů. Podobné platformy, jak ukazuje zkušenost, jsou efektivním mechanismem pro udržení vztahů mezi národy ve složité době.
Právě na fóru Dialog na Volze se zrodila myšlenka velkého výstavního projektu »Cesta ke společnému vítězství nad nacismem: Od Stalingradu do Prahy«, pojednávajícího o reálné historii vítězství nad nacismem. Dokumentární materiály z předních muzeí světa představil Volgograd v sedmi městech Evropy v angličtině, němčině, češtině a slovenštině. V roce 2015 byla tato výstava představena v budově Evropského parlamentu ve Štrasburku – této možnosti bylo dosaženo za osobní podpory poslance Evropského parlamentu za Českou republiku Jiřího Maštálky. Později výstava proběhla v dalších evropských městech včetně Ostravy, Brna a Lidic.
V tomto roce bude výstava »Od Stalingradu do Prahy« otevřena ve Volgogradu, aby dala start novému velkému projektu souvisícímu se 75. výročím porážky německo-fašistických vojsk ve Stalingradské bitvě. Tento projekt předpokládá uspořádání expozic »Stalingrad. Výzva k míru!« v evropských družebních městech Volgogradu.
Perspektivní mezinárodní projekty Volgogradu jsou spojeny s mládeží. Společně s japonským družebním městem Hirošima je Volgograd organizátorem konference »Za mírovou budoucnost«, spojující mladé lidi z celého světa. Dvakrát tato konference, na které mládež hledá svůj recept na udržení míru na zemi, proběhla ve Volgogradu. Před dvěma roky realizoval Volgograd spolu s dětskými tvůrčími kolektivy Volgogradské oblasti velký mezinárodní projekt: představení dětské opery »Brundibár« v České republice (v Ostravě a Opavě), věnované památce vězňů zahynuvších v nacistických koncentračních táborech v letech druhé světové války. Tomuto projektu se dostalo vysokého ocenění ze strany české a ruské veřejnosti.
Výzvu k míru, mírové iniciativy přenáší Volgograd důsledně na velké mezinárodní platformy. Volgograd je členem a viceprezidentem deseti mezinárodních a meziregionálních organizací, jako například »Starostové za mír«, »Spojená města a místní orgány« nebo »Asociace měst-poslů míru«.
Centrum společenské diplomacie
Dnes, 75 let po Stalingradské bitvě, je Volgograd, jedno z nejkrásnějších a největších měst Povolžské Rusi s milionovým obyvatelstvem, administrativním centrem Volgogradské oblasti. Nachází se zde více než 160 velkých a středních průmyslových podniků, na 50 vysokých a středních škol, kde jsou připravováni studenti jak z Ruska, tak i mnohých cizích zemí.
V míru a souladu žijí ve Volgogradu příslušníci více než 120 národností a různých vyznání, přičemž skoro třetinu jeho obyvatelstva představují mladí lidé od 14 do 30 let. Volgograd je také sportovním střediskem jihu Ruska; odtud započali svou sportovní kariéru mnozí ruští mistři světa a vítězové olympijských her. Rozhodnutím FIFA se stal Volgograd jedním z ruských měst, kde bude letos probíhat mistrovství světa ve fotbale.
Není to tak dlouho, co k četným úlohám města přibyla za aktivní podpory gubernátora Volgogradské oblasti Andreje Bočarova ještě jedna: Volgograd byl nejvyšším vedením státu schválen jako centrum společenské diplomacie. Historie Stalingradu-Volgogradu, to je unikátní zkušenost realizace mezinárodních akcí v rámci rozvíjení lidové diplomacie a občanské společnosti, což městu umožňuje stát se silnou mezinárodní komunikační platformou, mediátorem pro řešení důležitých otázek na mezinárodní úrovni.
»Dnešní komplikace v politických, ekonomických a diplomatických sférách diktují nezbytnost nejtěsnější součinnosti občanských společností. Proto misi Volgogradu jako centra společenské diplomacie vidíme především v upevňování mezinárodního porozumění a spolupráce. Žijeme ve velmi složité době. Mnozí kdoví proč zapomněli, že jediným způsobem rozvoje je mírový dialog. Proto je základním úkolem Centra společenské diplomacie naučit lidi hovořit spolu v míru jako přítel s přítelem. Ať proto přijedou do Volgogradu. Ať se vypraví na Mamajevovu mohylu. Je to zvláštní, sakrální místo. Po několika minutách na Mamajevově mohyle si člověk akutně uvědomí odpovědnost za mírovou budoucnost, která leží na nás všech,« řekl primátor Volgogradu Andrej Kosolapov.
Při přípravě této stati byly využity materiály muzea-památníku »Stalingradská bitva«.