Ve východočeském Hradci Králové si 18. února zvolí sociální demokraté svoje nové vedení. Strana se točí v bludném kruhu a stále hledá pevný bod, od kterého by se odrazila. O předsednický post se bude ucházet hned sedmero uchazečů, což vypovídá o nejednotnosti této dlouholeté strany. ČSSD je po léta stranou, jež by mohla být nejbližším spojencem Komunistické strany Čech a Moravy. Jenže to by v čele soc. dem. nesměli působit lidé, kteří mají blíže k pravici. Někdejší šéf strany Miloš Zeman proto raději v roce 1998 sepsal s tehdejším předsedou ODS Václavem Klausem tzv. opoziční smlouvu, aby si na léta 1998–2002 obě partaje vládnutí rozdělily. Po dalších volbách v roce 2002 se tento trend nezměnil. Sociální demokracie mohla jít do spolupráce s komunisty. Mohlo jít například o menšinový soc. dem. kabinet s tichou podporou KSČM. Obě strany tehdy disponovaly celkem 108 poslanci. Jenže sociální demokracie pod vedením Vladimíra Špidly raději uzavřela nestabilní kabinet s pravicí, a to s KDU-ČSL a Unií svobody – Demokratickou unií. Po volbách 2006 si sociální demokraté dali osmiletou vládní přestávku. Tehdy volby skončily čistým patem – když levice získala shodně s pravicí po 100 poslancích. O čtyři roky později zase vznikl trojkoaliční kabinet premiéra Petra Nečase s ODS, KDU-ČSL a TOP 09. No, a pak jsme zde od roku 2013–2017 měli další trojkoaliční vládu Bohuslava Sobotky, kdy ČSSD kralovala opět s lidovci a s Babišovým hnutím ANO. Dlouhodobé nadbíhání pravici přineslo pro sociální demokracii své plody. Strana v říjnových sněmovních volbách 2017 obdržela pouze 7,27 procenta hlasů.
A teď co s tím? Rozhádaná strana si svého šéfa vybere ze sedmi uchazečů. Za favority jsou považováni dva ostřílení politici Hamáček (podpořilo ho pět krajů) a Chovanec (má oficiálně podporu tří krajů). Jenže úloha pro delegáty to bude nesnadná. Všichni kandidáti na předsedu, jež mají naději na úspěch, jsou lidé, kteří se ve vysoké politice a stranických funkcích pohybují dlouhé roky. Všichni jsou taktéž spoluodpovědní za stále horší a horší volební výsledky. A každý z nich měl i možnosti, aby ve straně něco změnil. Což se ale nestalo. Tak jako vše souvisí se vším, tak i sociálnědemokratická předsednická volba bude mít dalekosáhlé dopady. Ovlivní totiž podobu nové vlády. Pokud se soc. dem. s novým vedením rozhodne na vládní úrovni spolupracovat s Babišovým hnutím ANO, patrně zde budeme mít vbrzku nový funkční kabinet.
Je pravděpodobné, že nové vedení sociální demokracii z mizérie nevyvede. Neznám žádnou osobnost typu svého času Miloše Zemana či později Jiřího Paroubka, kteří by dokázali rozklíženou a rozhádanou sociální demokracii vyvést z krize. Buď jak buď, strana bude muset projít dlouhodobou očistou. Povede-li se jí to, toť otázka.