11. zasedání ÚV KSČM z 24.3.2018. KSČM působí na současné politické scéně jako konstruktivní a státotvorná strana

25. 3. 2018

Vystoupení předsedy Vojtěcha Filipa na 11. zasedání ÚV KSČM dne 24. března 2018


Vážené soudružky a soudruzi,

scházíme se dnes na 11. zasedání našeho ústředního výboru, abychom zejména schválili výroční finanční zprávu za rok 2017, a tak splnili svou povinnost ze zákona o politických stranách. A tím zajistili také další bezproblémové, z pozice státních orgánů, fungování naší strany do budoucna. Abychom schválili rozpočty na letošní rok a určili tak priority našeho působení ve společnosti, projednali nezbytné organizační záležitosti, které máme před sebou - zejména týkající se mimořádných voleb ve volebním obvodě Zlín a přípravy podzimních komunálních a senátních voleb. Chci vás zároveň informovat o stavu vyjednávání KSČM s vítězem loňských voleb hnutím ANO o ustavení nové vlády, která bude žádat o důvěru, když ta současná je v demisi. Věci, které se týkají přípravy X. sjezdu KSČM 21. dubna letošního roku v Nymburce, a také konečný přístup KSČM k případné podpoře vlády však necháváme na samostatné jednání dne 7. dubna, protože výsledek projednání není ještě ve fázi, kdy by došlo k úplnému kompromisu nejen s ANO, ale zejména s ČSSD.

Napětí v Evropě roste

Nejprve se vyjádřím k současné politické situaci. Z mezinárodního hlediska jsme svědky umělého a trvalého vytváření sporů, které mají do budoucna sloužit jako důvod k rozpoutání válečného konfliktu nikoli pouze regionálního charakteru. To je více než znepokojující. Narůstá napětí způsobené masivní migrační vlnou a neřešením příčin migrace. Následky migrace se projevují jak v individuálních útocích na osobní svobodu a majetek jednotlivců, tak organizovaných útocích zejména islamistů na samotné obyvatele a instituce hostitelských zemí. Napětí v Evropě rychle roste, když k němu přispívají i tzv. neziskové organizace politického charakteru, které se na místo budování občanské společnosti podílejí spíše na rozvracení ústavního pořádku jednotlivých zemí. Jestliže považujeme u nás v České republice, ale i v Evropě za základ tvorby ústavních institucí svobodnou soutěž politických stran a jejich podporu ve volbách, které nikdo nezpochybnil, pak je víc než na pováženou, že některá média, bez ohledu na vyváženost a objektivitu, nerespektují základ právního státu, a to je výsledek voleb prezidentských, parlamentních, ale i voleb např. parlamentních orgánů. Svoboda slova, aby mohla být zachována, musí být vždy doprovázena i respektem ke svobodě slova dalších lidí, třeba právě vyjádřených ve svobodných volbách. Pro KSČM je nepřijatelné, aby parlamentní demokracii nahradila mediokracie. Tedy vláda nikým nevolených, netransparentními penězi odměňovaných lidí, kteří navíc nemají odpovědnost za výsledek hospodaření a fungování státu. To jistě není žádný krok k omezení svobody slova, to je jen obrana práva těch, kteří nejméně každé čtyři roky předstupují před občany s ucelenou vizí o organizování společnosti a dostanou nebo nedostanou potřebnou důvěru, aby mohli takovou představu realizovat. Množí se také podivná opatření různých speciálních služeb, která mají za následek zvýšení míry chaosu a nedůvěry obyvatelstva jednotlivých zemí k samotným ústavním institucím a státu jako garantu osobní svobody, právního pořádku a bezpečnosti občanů.

Pro příklady nemusím chodit nikam daleko, stačí se podívat, co se dělo u sousedů na Slovensku, a jsem rád jak promptně a správně reagovala naše sesterská strana KSS. Jiný příklad můžeme sledovat v samotné Evropské unii, kde Velká Británie, která si neví rady s Brexitem, tak na místo vyšetřování kriminální věci, požaduje od svých zatím pořád spolupracovníků v EU vytváření politického nátlaku na tzv. nepřítele, aby odvedla pozornost od toho, v jakém stavu samotné vyjednávání o odchodu je.

Atak na suverenitu státu

Vnitropolitická situace je dána tím, jak se chovají jednotlivé politické strany, ale i občanský sektor poté, kdy opět občané prokázali, že nejsou tak snadno manipulovatelní, jak si někteří přáli, svá přání vydávali za skutečnost a poté se ocitli mezi prohrávajícími. Zejména výsledek prezidentských voleb ukázal, že soustředěný mediální tlak neznamená, že peníze vše rozhodnou. Občané dobře rozpoznali, kdo bude mít jednotu slov a činů, a tak jsme dál svědky toho, že pokračuje z určitých táborů atak na suverenitu našeho státu a výmysly poražených, afektovaná gesta a demonstrace proti ústavnímu pořádku, do kterých se organizátoři neštítí zapojit i nedospělé děti školou povinné. To už není jen hanba, ale protiprávní jednání.

ODS je nadále opilá zlepšením svého výsledku proti roku 2013, TOP 09 dál trpí zapšklostí a utápí se v negativismu. Obě tyto strany se pak společně s KDU-ČSL, a nelogicky se k nim přidali i Starostové, bojí návrhu KSČM, který prošel do programu schůze, že se Poslanecká sněmovna bude zabývat privatizačními zločiny minulých vlád a nezaplacenými podniky, jež mnozí jejich představitelé nejen, že nezaplatili, ale ještě navíc, po vybrání lukrativních aktiv, nechali zkrachovat. A tak vlastně zadlužili stát, který nyní pomlouvají, protože už ho nemohou dál okrádat a zneužívat pro své osobní cíle.

Všanc nadnárodním korporacím

Nové politické subjekty, jako je Pirátská strana, se z nepochopitelných důvodů vydala na cestu likvidace veřejného sektoru, když znovu otevírá zákon o registru smluv a hodlá uložit podnikům ve státním, krajském nebo obecním vlastnictví povinnosti, které je přímo protiústavně ponižují do nesmyslné role a vydávají je všanc nadnárodním korporacím. Něco takového asi málokdo čekal, že pod záminkou tzv. transparentnosti nebudou dbát na ústavní rovnost vlastnického práva a budou argumentovat jako nejkonzervativnější politici, a to ještě falešnými argumenty.

SPD Tomia Okamury dál nepravdivě informuje o tom, že jsou jediní, kteří bojují za referendum, když nejsou schopni alespoň vstřícně uznat, že návrhy jsou ve sněmovně nejméně tři a že bez podpory KSČM, která zákon předkládá po osmé, také nebude schopna ústavní změnu prosadit.

Sociální demokracie i po prvé části sjezdu není konsolidovaná a dál není jasné, jak se tam situace bude vyvíjet, a je evidentní, že neuzavření sjezdu jen prodlužuje nejistotu v této straně, a tedy i ztěžuje vyjednávání. 

Trvale jednat o realizaci programu

KSČM působí na současné politické scéně jako konstruktivní a státotvorná strana, a to přes neustálé útoky antikomunistů, zejména okolo 25. února, posiluje naši pozici ve společnosti a zčásti nám i vrací voliče a sympatie veřejnosti.

Jednání s vítězem voleb je sice složité, protože programový průnik v některých oblastech není tak výrazný jako z jinými politickými stranami, ale po počátečních nesnázích se postupně dostáváme do situace, kdy krok za krokem nacházíme kompromis, který umožňuje pokračovat ve vyjednávání. Velké pokroky jsme dosáhli v oblasti nejcitlivější, a to je oblast sociální a mzdová. Tj. v našich prioritních programových směrech. Jde zejména o plán růstu minimální mzdy, aby se dále nerozevíraly nůžky mezi evropskými cenami, které naši občané platí, a českými mzdami, které pracující dostávají. Stejně tak je to s růstem důchodů a zvýšení o více než 900 Kč, což je přece jen rozdíl od 40 Kč v roce 2015. Dobře se daří i ve vyjednávání v oblasti průmyslu a obchodu nebo dopravy, kde bylo dosaženo výrazného pokroku např. při zajištění ceny dopravy pro děti a seniory v hodnotě 25 procent jízdného. V oblasti zdravotnictví a sociálních služeb je rovněž výrazný pokrok, zejména v zajištění těch nejpotřebnějších služeb a zdravotní péče, vytvoření prostředků pro nejnáročnější zdravotní výkony, řešení sociálního bydlení, ochrana surovin a jejich zpracování, řešení vlivu veřejného sektoru na vlastnictví vodních zdrojů a také zvýšení vlivu veřejného sektoru na distribuci vody a čištění odpadních vod.

Dohoda o toleranci vlády a případná podpora vzniku vlády, o které jsme informovali VV ÚV KSČM, je nyní v jednání a stojí na principu vzájemné podpory návrhů dohodnutých v programové shodě, toleranci návrhů z vlastních volebních programů, a tedy umožňuje KSČM volně navrhovat i další věci z našeho programu. Zavazuje KSČM jen k tomu, aby vláda vznikla, a její tolerance je založena na tom, že se nebudeme překvapovat, ale trvale budeme jednat o realizaci programu.

Nyní je před námi další krok, a to zajistit třístranná jednání ještě s ČSSD, aby bylo možné dosáhnout potřebné většiny poslanců pro důvěru vlády. O tomto vývoji budu informovat na příštím jednání VV ÚV KSČM a 7. dubna na plénu ÚV KSČM, kde bych také chtěl podat ucelenou informaci o práci na dohodě o toleranci - tak, jak mi to uložil výkonný výbor.

Jsme na začátku cesty

Pokud jde o dnešní hlavní cíl, tedy schválení výroční zprávy a schválení rozpočtů, dovolte, abych řekl, že máte předložený dokument, který zajišťuje další bezproblémovou existenci KSČM z pohledu zákona o politických stranách. A to ve výroční zprávě, ale dosud není jasno, že jsme pro rok 2018 nedosáhli dostatečných úspor, ke kterým jsme nuceni na základě ekonomických dopadů voleb v loňském a předloňském roce. Jsme jen na začátku cesty a budeme muset přistoupit ještě k řadě opatření. Ta přednese 1. místopředseda Petr Šimůnek a budeme je muset ještě po X. sjezdu znovu posoudit s perspektivou dlouhodobého působení na české politické scéně, na kterou jistě všichni myslíme a prosazujeme ji.

Ostatní organizační záležitosti, zejména přípravu mimořádných voleb v obvodě Zlín, nesmíme podcenit a rozhodnutí je potřeba učinit tak, abychom si zachovali šanci udržet senátní klub.

Zaktivizovat členskou základnu

Závěrem chci zdůraznit, že prvořadým úkolem je zaktivizovat stávající členskou základnu a působit ve veřejnosti tak, abychom naší politikou získávali více nových členů. Každý si musí udělat osobní inventuru, čím a jak přispěl k činnosti a práci KSČM od listopadu 1989.

V dubnu nás čeká X. sjezd. V období, které bude po něm následovat, musíme pracovat na aktualizaci našeho programu, aby odpovídal současným potřebám radikálně levicové strany.

Úkolem každého z nás v tomto náročném období je, aby odvedl takový podíl práce, aby KSČM byla nadále nedílnou a zásadní součástí nejen české společnosti, ale i mezinárodního levicového hnutí.

Autor: 
Vojtěch Filip, místopředseda PS PČR a předseda ÚV KSČM