USA se odvracejí od mezinárodních vztahů i přátel.
Spojené státy se »s udivujícím zápalem« obracejí zády k mezinárodním vztahům a přátelské spolupráci. V reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vypovědět jadernou smlouvu s Íránem to prohlásil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Krok Bílého domu podle něj ukázal, že USA »už nechtějí spolupracovat s ostatními částmi světa«. V poselství regionálnímu vlámskému parlamentu Juncker řekl, že roli Spojených států teď musí převzít Evropa. »V tomto okamžiku musíme nahradit Spojené státy, které jako mezinárodní hráč ztratily sílu a v důsledku toho z dlouhodobého hlediska i vliv,« konstatoval odvážně šéf bruselské exekutivy.
Evropská unie ústy šéfky diplomacie Federiky Mogheriniové oznámila, že dohodu, kterou pokládá za výsledek dvanáctiletého diplomatického úsilí, chce ve spolupráci se světovým společenstvím udržet. Uvedla, že hodlá úplné a efektivní uplatnění dohody dál prosazovat, dokud bude Írán plnit své závazky, které z ní plynou. A že to Teherán doposud činí, potvrdila opět i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). MAAE, která kontroluje plnění dohody, sdělila, že Írán dosud plnil závazky týkající se jaderné technologie.
Dohoda není mrtvá
Rusko, Čína i evropští signatáři mezinárodní dohody o íránském jaderném programu vůbec jako jeden muž ujišťovali, že dohoda s Teheránem není mrtvá a že se jí budou nadále řídit. Reagovali tak na absurdní jednostranné odstoupení od dohody, které v úterý oznámil Trump.
Co je nejzávažnější, odstoupení od dohody znamená obnovení amerických sankcí v původní síle, což podle listu The Wall Street Journal (WSJ) dopadne na desítky firem ve Spojených státech i v Evropě, které měly v plánu dodávat do blízkovýchodní země své výrobky či služby.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian uvedl, že prezident Emmanuel Macron se telefonicky spojí s íránským prezidentem Hasanem Rúháním a vyzve ho, aby Írán dohodu nevypovídal. Rúhání ale už v úterý řekl, že jeho země se bude jadernou dohodou dále řídit, pokud se jejích cílů podaří dosáhnout ve spolupráci se zbylými účastníky, což jsou vedle Evropské unie Francie, Británie, Německo, Rusko a Čína.
»Jsme přesvědčeni, že dohoda je důležitým pilířem, který by se neměl zpochybňovat,« řekla také německá kancléřka Angela Merkelová. Ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že není jasné, co vlastně chce Washington místo smlouvy?! Také jeho britský kolega Boris Johnson, který je jinak věrným Trumpovým spojencem, řekl, že Washington musí svůj další postup vůči Íránu objasnit.
Pro dohodu ČR i SR
Fungování dohody chtějí nadále prosazovat i ČR a SR, které ji považují za důležitý nástroj ke snižování rizika šíření jaderných zbraní a denuklearizace regionu. Ministr zahraničí Martin Stropnický zdůraznil, že ČR nechce štěpit postoj EU k odchodu USA od dohody s Íránem. Praze v něm ale podle něj chybí konstatování, že Írán vyvíjí balistické rakety.
Konzervativní předseda íránského parlamentu Alí Larídžání navzdory Rúháního ujišťování řekl, že Írán teď už není dohodou vázán, a šéf parlamentního branného a zahraničního výboru prohlásil, že Írán zvýší výdaje na balistický raketový program. Parlament pak navrhl, aby vláda zajistila reciproční a přiměřená opatření v souvislosti s krokem USA.
Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí obvinil Trumpa ze lži a za jeho rozhodnutí jej kritizoval. Bez dalšího objasnění uvedl, že Trumpův úterní projev obsahoval snad přes deset lží a byl hloupý a povrchní. »V úterý večer jste slyšeli hloupé a povrchní výroky amerického prezidenta. Obsahovaly možná více než deset lží. Hrozil jak (íránskému) vedení, tak lidu, když říkal že udělá to a ono. Pane Trumpe, říkám vám jménem íránského lidu, udělal jste strašnou chybu,« prohlásil Chameneí, který dohodu označoval její anglickou zkratkou JCPOA.
»My jsme přijali JCPOA, ale nepřátelství vůči islámské republice neskončilo. Teď vytahují otázku naší role v regionu a otázku raket. Když přistoupíme i na to, přijdou s dalšími tématy. Důvodem odporu USA proti (íránskému) vedení je to, že USA v minulosti Írán ovládaly a že (islámská) revoluce s touto dominancí skončila,« pokračoval Chameneí. Prohlásil také, že Írán nyní očekává, že Evropané poskytnou dostatečné záruky, aby Írán mohl dále dohodu uznávat. »Teď říkají, že chtějí, abychom dohodu dodržovali se třemi evropskými zeměmi, ale já těmto třem zemím nedůvěřuji..., protože zítra udělají totéž, co USA,« sdělil závěrem na adresu evropských signatářů Německa, Francie a Německa. Íránští zákonodárci nevěří, že EU je schopna bez USA samostatně fungovat a rozhodovat se. Uvidíme, zda Brusel zklame a dá Teheránu za pravdu či nikoli.
»Smrt Americe«
Íránští zákonodárci uspořádali demonstraci přímo v budově parlamentu a při pálení vlajky USA provolávali smrt Americe. Heslo »Smrt Americe« používají Íránci od islámské revoluce v roce 1979. Právě to Trump alibisticky považoval za jeden za argumentů, proč od dohody z roku 2015 ustoupit. Argumentoval také vyvrácenými výmysly izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Trump v úterý řekl, že obnoví sankce proti islámské republice, a to na nejvyšší úrovni - o což šlo (kromě Trumpovy ješitnosti a nenávisti vůči svému předchůdci Baracku Obamovi) především...
Podle Washingtonu budou po přechodném období 90, případně 180 dnů, obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením dohody v roce 2015. Týkat se budou ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru. Postiženy zřejmě budou ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing.
Asijské rafinerie už podle agentury Reuters začaly hledat nové dodavatele ropy. Írán je v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) třetím největším producentem ropy a jedním z hlavních dodavatelů suroviny do asijských rafinerií.
Trump je pomýlený
Bývalý americký prezident Barack Obama pochopitelně ihned kritizoval úterní rozhodnutí svého nástupce Donalda Trumpa. Exprezident podle ČTK označil Trumpův krok za pomýlený a za vážnou chybu.
Smlouvu z roku 2015 dojednávala mj. Obamova vláda. Obama tehdy dohodu obhajoval slovy, že jde o historickou možnost budovat bezpečný svět a o šanci, která se za života současníků nemusí opakovat.