My dnes víme, že reálné příjmy, kterými mohou nakládat Američané, se dnes nacházejí na úrovni roku 1957 (!). My víme, že průměrný dluh americké domácnosti tvoří 120 % od jejího ročního příjmu, což je přibližně dvakrát tak velký dluh, než ten, který může být normálně obsluhován. My víme, že výdaje amerických domácností jsou přibližně o 25 % větší než jejich příjmy. My zhruba víme, odkud se to financuje: částečně se to financuje na úkor snížení úspor a částečně růstem státního dluhu. Do roku 2008 se to financovalo na úkor růstu soukromých dluhů. Celý článek zde:
Poznámka z mediálního úseku Plzeňského KV KSČM k tomuto převzatému článku:
Článek zveřejňujeme s vědomím toho, že má v sobě velmi silný náboj ke vzniku paniky a také z toho důvodu, že v českých veřejnoprávních prozápadně orientovaných mediích takovou informaci nenajdeme. Tady se nevedou otevřené diskuse v mediích o takových zásadních problémech, tady se vede dlouhodobě jednostranná propaganda.
Ekonomové nemají rádi paniku, ta způsobuje další neodůvodněné propady ekonomiky. Panika má schopnost tlačit ekonomiku ještě níže, než je realita a nežádoucími směry. Přičemž pohled ekonomů je důležitý, ale je to jen jeden pohled. Politická a vojenská rovina jsou věc druhá a mohou se navzájem ovlivnit. Je to také o tom, kam až jsou ochotni politici jít.
Nicméně když si k tomuto článku přidáte informace z vedlejšího článku o Strategickém obratu Ruska od EU k Číně uvidíte, jak tyto informace do sebe zapadají a o jak gigantické a nebezpečné procesy se ve světě jedná. Je to záležitost dlouhodobější.
Jsou patrné i tendence řešit nedobrou ekonomickou situaci válkou na účet jiných států, prostě vyrabovat další cizí stát, nebo státy, ideálně s nalezištěm ropy, aktuálně se tak již děje v Iráku, Libyi a v Sýrii. Je viditelná snaha zatáhnout pod nějakou záminkou nějaký stát či nadnárodní uskupení (konkrétně Rusko a EU) do války a tím zbrzdit jejich rozvoj, atd.
Jiný slovy. Je potřeba nakládat s těmito informacemi opatrně, ale je také potřeba o nich vědět a mít je na zřeteli.