BRNO - Pamětní desku k připomínce 350 000 československých občanů vyhnaných po mnichovském diktátu ze svých domovů v pohraničí Čech a Moravy Wehrmachtem a německými fašisty odhalí vlastenecky založení spolubčané v neděli 30. září v 10 hodin v Brně v Křenové ul. 67.
Pamětní desku malou rozměry, avšak obrovskou svým významem odhalí v den 80. výročí podpisu mnichovské dohody, prostřednictvím které západní spojenci Československa - zrádcovská Francie a Anglie se dohodly s Adolfem Hitlerem a Benito Mussolinim o tom, že zemím Čechy a Morava přikazují vydat německé branné moci své pohraničí, aby byl zachován v západní Evropě mír a zájem fašistů a nacistů se obrátil na východ. Kamenná deska se zlatým nápisem je dílo architektky Niny Žečevy, původem z Bulharska, která bydlela v Opavě a kterou vyhnala německá armáda při obsazení českého pohraničí z jejího domova jen s nejnutnějšími věcmi v kufru do českého vnitrozemí. Vznik připomínkové desky podnítil brněnský Výbor národní kultury.
Vůbec první pomník v ČR k upomínce vyhnání Čechů Němci v r. 1938 z českého pohraničí instalovali představitelé Českého svazu bojovníků za svobodu v Plzni na Borech, blízko bývalé hranice protektorátu Böhmen und Mähren. Pomník má mapu s vyobrazením oblastí českého pohraničí uloupeného Hitlerem. "Nazýval je lživě Sudety. Tento název vztahovali starověcí zeměpisci pouze na Jeseníky. Čeští Němci použili název Sudety na celé české pohraničí. Tento zeměpisný pojem pak rozšířil ve světě zahraniční tisk, zejména britský (Times, Daily Mail). Prezident ČSR E. Beneš název Sudety zásadně odmítal. Poukázal na skutečnost, že vlastenečtí Češi jej též rozhodně nepřijmou. Dnes by se správně mělo hovořit o československých Němcích, nikoliv chybně či lživě o Sudetech. Termín Sudety byl po 2. světové válce k používání nepřípustný. V souladu s dekrety prezidenta republiky E. Beneše to zapovídala direktiva ministerstva vnitra. Používání tohoto termínu dnes obnovili novináři zejména z kruhu německého a rakouského landmanšaftu i někteří zahraniční politici. Bohužel tento nepravdivý novinářský a politický úzus nelze vykořenit," posteskl si předseda Historicko-dokumentační komise ČSBS Boskovice Jiří Jaroš Nickelli.
Na nedělní odhalení brněnské desky zve občany jménem brněnských vlasteneckých organizací Kruh občanů vyhnaných z českého pohraničí Němci na podzim 1938 a v dalších letech do osvobození v r. 1945. Na vzpomínku s kulturním programem v brněnské Křenové ulici přislíbili účast mnozí význační představitelé. S hlavním projevem vystoupí významný etnograf a představitel Českého svazu bojovníků za svobodu Jiří Jaroš Nickelli. Naslouchat mu chtějí republikoví i regionální představitelé Klubu českého pohraničí ze Znojemska, Břeclavska, Olomoucka a Ostravska. Rovněž tak Vlasteneckého sdružení antifašistů z Prostějovska a Olomoucka. Chybět nebudou zástupci Společnosti Ludvíka Svobody, Matice Čech, Moravy a Slezska, Masarykovy demokratické akademie nebo Čs. obce legionářské. Na této významé události budou přítomni první místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek a předseda brněnské městské organizace KSČM Martin Říha, zástupci jiných vlasteneckých organizací a občané.
Pozn.:
Mnichovská dohoda (neboli Mnichovská zrada či Mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově (a ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938).