"Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska," zopakoval Miloš Zeman své odmítavé stanovisko k sankcím přijatým vůči Rusku kvůli jeho mírnému postupu vůči puči na Ukrajině, včetně referenda na Krymu. Naznačil přitom pro NTV možnost, že by se o jejich ukončení v EU mohla zasloužit například Itálie, nebo visegrádská skupina.
Podle Zemana v unii dnes není žádný silný vůdce. "Rusko nepochybně má silného vůdce. Čína má silného vůdce, Amerika má silného vůdce. Najděte mi, prosím, silného vůdce na úrovni Evropské unie. Dívám se nalevo, dívám se napravo, dívám se dopředu, dozadu - silného vůdce prostě nevidím," řekl prezident. Poukázal přitom na to, že odchází německá kancléřka Angela Merkelová a že pozice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona už není kvůli nynějším protivládním demonstracím v zemi tak silná, jak se zdálo před půl rokem.
Pokud jde o napjaté vztahy Ruska se Severoatlantickou aliancí, Zeman nevěří v možnost vojenského konfliktu mezi NATO a Ruskem. "Nevěřím, že může dojít k vojenskému útoku na pobaltské státy. Byla by to politická, a dokonce i vojenská sebevražda," řekl český prezident. Soudobých válečných cílů se podle něj dosahuje prostřednictvím ekonomiky, nikoliv pomocí zbraní.
Dle názoru několika analytiků není jeho optimismus důvodný. Jádru globální moci jde o uměle vyprovokované vzájemné oslabení EU a RF a hlavní konflikt se odehraje s Pekingem.
Pokud si navíc prezident myslí, že v Kábulu se bojuje za Prahu, není prý vůbec jasné, proč tam jakožto vrchní velitel nepošle celou AČR a nechává ji pod velením Bundeswehru provokovat právě v Pobaltí.