Zvyšují se všechny důchody

1. 1. 2019

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od 1. ledna zvýšily. Senioři si v průměru polepší o 900 Kč. Pevná část penze, která je pro všechny stejná, se zvedá celkem o 570 korun na 3270 Kč. Procentní část podle odpracovaných let, výdělku a odvodů roste o 3,4 procenta.

Ti, jimž bylo 85 let, dostanou měsíčně ještě tisícikorunu navíc. O 3,4 procenta se zvyšují i příplatky k penzi pro odbojáře, vězně komunismu a pozůstalé po nich. Upravují to vládní nařízení a důchodová novela, které začaly platit. Důchody, které se skládají z pevné části a procentní výměry, se zvyšují vždy od ledna. Rostou o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen. Důchodová novela, kterou v létě prosadila vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM, tento model nemění. Přidávané peníze jen jinak přerozděluje, posiluje tak solidaritu. Víc si tedy přilepší lidé s nízkou penzí.

Pevná část penze musí od letoška odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo dosavadních devíti procent. Ta se všem důchodcům proto bez ohledu na to, zda mají nízkou či vysokou penzi, zvyšuje o 300 Kč. Bez tohoto kroku by novela pravděpodobně kvůli porušení principu zásluhovosti skončila u Ústavního soudu. Zákonná valorizace podle poloviny růstu reálných mezd a růstu cen představuje v průměru přidání o 600 Kč. Do pevné části z toho putuje 270 Kč. Zásluhový procentní díl se pak zvyšuje o 3,4 procenta. Lidé nad 85 let budou dostávat do procentní části ještě tisícikorunu navíc. Týká se to zhruba 200 tisíc seniorů a seniorek. Dosud měli vyšší důchod jen století. Po 100. narozeninách se jim penze zvedala o 2000 Kč.

Roste minimální mzda

Minimální mzda se od zvyšuje o 1150 Kč na 13 350 korun. S ní roste i zaručená mzda - tedy nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti a odbornosti práce nárok. Místo dosavadních 12 200 až 24 400 Kč nově činí 13 350 až 26 700 korun. Výše minimální mzdy hraje roli u některých daňových záležitostí a odvodů. Rodiče mohou uplatnit třeba školkovné podle vydaných nákladů, a to nejvýš do výše minimální mzdy. Z nejnižšího výdělku se stanovuje také třeba zdravotní pojištění pro lidi bez zdanitelných příjmů.

Zvyšují se i platy ve veřejných službách a správě. Tarify se upravují podle profesí od dvou do sedmi procent, učitelům pak o deset procent. Rostou i náhrady za pracovní úraz či nemoc z povolání a pro pozůstalé po zemřelých pracovnících o 3,4 procenta. Stanovují to vládní nařízení, která začala platit. Stejně se upravují i náhrady u policistů, hasičů, celníků či vojáků. Náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku a případný invalidní důchod. Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé ze svého pojištění.

Autor: 
Marie Kudrnovská
Zdroj: 
Haló noviny