Rozhovor Haló novin s poslancem KSČM Jiřím Valentou o zasedání Rady Evropy

2. 2. 2019

I Radu Evropy ovládly protiruské nálady. 

Nedávno, v posledním lednovém týdnu, jste se zúčastnil zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Řekněte, prosím, nejprve našim čtenářům, co to Rada Evropy je a co je její parlamentní zasedání?

Rada Evropy především není orgánem Evropské unie a nemá s ní nic společného. Má 47 členských zemí z celé Evropy a šest pozorovatelských států. Na rozdíl od Evropské unie funguje na mezivládním principu, nikoliv tedy na principu supranacionality, a podílí se na hledání společně přijatelných řešení v ekonomických, sociálních, kulturních, vědeckých a právních otázkách. Tedy měla by. V některých otázkách se jí to daří, v jiných o poznání méně.

Parlamentní shromáždění (PACE) je významnou součástí Rady Evropy, její hlavní poradní orgán, jehož zasedání se pravidelně koná v Paláci Evropy ve Štrasburku.

Jaká byla atmosféra jednání?

Bohužel, o některých zde řešených problémech a tématech, zejména po linii individuálních a národních práv, se rozhodně nedalo říci, že byly projednávány v odpovídající přátelské atmosféře. Nenávistí zde překypovali především členové ukrajinské delegace, kteří často a rádi ukájejí protiruské touhy přítomných zástupců pravicových stran z mnoha členských zemí Rady Evropy.

Dostali se ke slovu i zástupci druhé strany tohoto sporu?

Na plénu bohužel ne. Ale jako člen politické frakce Sjednocené evropské levice jsem měl opět možnost setkat se s předsedou Komunistické strany Ukrajiny Petro Symonenkem, který u nás dostává pravidelně příležitost okomentovat politickou situaci ve své zemi. Jeho sdělení opět nebylo dobrou zprávou, neboť pronásledování, věznění, fyzické napadání, domovní prohlídky a jiné druhy státem řízené šikany oponentů Porošenkova režimu nabývají na Ukrajině, před nadcházejícími prezidentskými volbami, na intenzitě. Proces faktické nacifikace země pokračuje, poslední uznání banderovských hrdlořezů zákonem za »válečné veterány«, přirozeně s mnohými právy a výhodami, tento fakt spolehlivě ilustruje.

A co na to Rada Evropy? V podstatě nic! Vše, co může jakkoliv poškodit Rusko, se zde hodí! Dokonce i zde, v samém centru evropské spravedlnosti a humanity, je jaksi lhostejno, že dnes opěvované Banderovy kolaborantské jednotky povraždily ze striktně nacionalistických důvodů, v průběhu druhé světové války a několik let po ní, kromě ruských civilistů tisíce Poláků, Židů, ale také Čechů – kojence a děti nevyjímaje.

Z čeho jste nejvíce cítil protiruské nálady?

Před členy parlamentního shromáždění promluvil například finský prezident Sauli Niinisto. Neopomněl zdůraznit, že Finsko bylo jednou z prvních zemí, které odsoudilo »anexi Krymu« Ruskem. Prý mu bude líto, až bude Rusko, z důvodu dvouletého neplacení finančního příspěvku, z Rady Evropy vyloučeno. Pozapomněl však jakýmsi nedopatřením dodat, že Rusko neplatí členský příspěvek, protože mu byla v Radě Evropy pozastavena hlasovací práva a jeho delegace se jednání PACE tak fakticky nemůže účastnit.

Naopak poměrně racionální názor vyjevil při pravidelných odpovědích na dotazy členů PACE, což je jakási obdoba parlamentních interpelací, generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland. Ten na jednu z otázek, týkající se finanční kondice rady, odpověděl, že její situace je kritická, neboť výpadek způsobený neplatbou Ruska přesahuje již 60 milionů eur. Kvůli tomu budou muset být v nejbližší době utlumeny nejen některé potřebné aktivity rady, ale také například bude muset být propuštěno 250 odborných pracovníků a úředníků. Těm také musí být jen na odstupném vyplaceno přes 20 milionů eur. Jagland také mj. zmínil, že intenzivní jednání s Ruskou federací budou pokračovat a že by bylo současně špatné, a to pro celý kontinent, kdyby desítky milionů Rusů ztratily alternativu stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který je organizačně vřazen pod Radu Evropy. Jejich země, po vynuceném opuštění struktur rady, by potom nemusela příslušné rozsudky mezinárodního tribunálu uznávat či brát na vědomí.

Další zásadní problém, při neúčasti ruských zástupců v PACE, spočívá v tom, že když se na plénu řeší sporné politické otázky týkající se Ruska, ať již se jedná například o Krym, Doněck/Luhansk či nově o incident v Kerčském průlivu, povážlivě zde chybí reagující protistrana. Takto neplnohodnotný stav při citlivých jednáních není rozhodně v zájmu Rady Evropy a již vůbec ne v zájmu obyvatel signatářských zemí. Na rozdíl od poměrně střízlivého přístupu k sankcionování Ruska a ukrajinské rusofobii lze ale Jaglandovi naopak dlouhodobě vyčítat servilní a až nekritický vztah k EU, který nenašel příznivou odezvu ani v jeho mateřském Norsku, kde působil nejen jako předseda vlády, ale později i jako předseda parlamentu.

Která vystoupení vás ještě zaujala?

Na plénu Rady Evropy vystoupil ministr zahraničí Finska a předseda Výboru ministrů Rady Evropy Timo Soini, který se rozhovořil o obrovských problémech s arktickým regionem, který by neměl být militarizován, a to nejen proto, že zde žijí čtyři miliony obyvatel. A bude to, alespoň podle něj, velice složité, neboť Rusko a USA o svoji vojenskou přítomnost v Arktidě trvale usilují.

Jakousi perličkou bylo vystupování členů britské delegace, kteří prakticky unisono odsuzovali referendum svých občanů, které nastartovalo brexit, tedy proces vystoupení Velké Británie ze struktur EU. Zjevné odtržení britských politiků v Radě Evropy od hlasu svého lidu potom ještě více umocnil jeden z nich, přítomný anglický lord, který lidové referendum označil dokonce za nástroj »autoritářství«.

Řeč byla také o Ceně Václava Havla za lidská práva, kterou Parlamentní shromáždění Rady Evropy uděluje každoročně od roku 2013. Velkou pozornost jsem ovšem této diskusi, přiznám se, nevěnoval. Mám o této ceně značné pochybnosti. Výmluvným je, že z dosavadních šesti laureátů byli dva ze zemí bývalého SSSR a další dva přímo z Ruska. Jinde nejspíše problémy s lidskými právy nemají! Takto pojatý výběr činí ocenění politickým a velice kontroverzním. Asi stejně jako byla nadmíru kontroverzní samotná titulární osoba ocenění Václav Havel. 

Autor: 
red
Zdroj: 
Halonoviny.cz