V Libyi se rozhořely v posledních dnech prudké boje o hlavní město Tripolis. Už jsme o tom psali v předchozím období, že Libye jako stát existuje jen na mapě a že je rozdělena na několik částí, které ovládají různé skupiny islámských bojovníků.
Libyi vojensky rozvrátily a vyrabovaly v roce 2011 státy NATO v čele s Francií, USA a Velkou Británií, za podpory různých vojenských jednotek členských států NATO, které zneužily tzv. "Bezletovou zonu nad Libyí" vytvořenou na základě Rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kdy tyto státy Libyi vybombardovaly a vyzbrojily tamní radikály. Později se provalilo, že na teritoriu Libye také přímo zasahovaly speciální jednotky armád některých zemí NATO.
Vůdce Libye Muammar Kaddafí byl zavražděn 20. října 2011 v blízkosti libyjského města Syrta.
Legální vláda Libye byla svržena, synové Kaddafího zavražděni nebo uvězněni, část jeho rodiny uprchla do exilu a nejsou o nich žádné zprávy.
Až v roce 2015 byla ustavena v hlavním městě Libye Tripolisu tvz. „Vláda národní dohody“ vedená Fájizem Sarrádžím (nikým nevolená, tzv. vláda dosazená zhora), uznaná pouze západními velmocemi, které v roce 2011 svrhly vojensky legální libyjskou vládu Kaddáfího a následně potvrzená orgány OSN. Tato vláda ovládala jen část území Libye.
V roce 2014 se ustavila na východě Libye tzv. Komora představitelů Libye (Parlament lidových zástupců), nazývá se také „vláda v Tobruku“. Je to vláda vytvořena na základě rozhodnutí zástupců cca 300 libyjských rodů (v Libyi je rodové zřízení). Je to vláda vzniklá z vůle části libyjského lidu – vláda vytvořená zdola. Tento lidový Parlament se rozhodl vytvořit svojí Libyjskou národní armádu, v jejímž čele stojí polní maršál Haftar a jejímž prostřednictvím chce opět sjednotit Libyi a vyčistit ji od teroristů a dosazených loutek západními zeměmi.
Kdo je maršál Chálifa Haftar?
Je to jeden z původních nejbližších spolupracovníků bývalého vůdce Libye Muammara Kaddáfího. V roce 1969 studoval na Benghazské vojenské akademie, byl aktivním účastníkem revoluce při svržení krále Libye. Poté byl členem Revoluční velitelské rady Libye. Kaddáfí o Haftarovi řekl: "Byl to můj syn. A já jsem mu byl jako duchovní otec."
Haftar studoval také v bývalém SSSR, v roce 1978 absolvoval kurz vyšších důstojníků s názvem "Výstřel". V roce 1983 studoval na Vojenské akademii Frunze (Vysoká válečná škola pozemního vojska v Moskvě).
Koncem 80. let byl Chalifa Haftar zajat v důsledku ozbrojeného konfliktu mezi Libyí a Čadem. Muammar Kaddáfí tehdy opustil svého generála a Haftar se stal z jeho nejbližších spolupracovníků nevětším nepřítelem. V Čadu Haftar navázal kontakt s agenty CIA a 20 let poté žil ve Spojených státech. Do Libye se vrátil za účelem svržení bývalého spojence Kaddáfího.
Kaddáfí byl brutálně zavražděn v roce 2011 a Haftar poté získal post vrchního velitele libyjské armády.
Polní maršál Haftar má nyní velkou podporu Egypta, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Odpůrci Haftara naznačují, že jeho Libyjská národní armáda dostává z těchto zemí zbraně.
Haftar se také obrací v posledních letech směrem k Moskvě. V létě roku 2016 maršál Haftar poprvé navštívil ruskou metropoli. Na podzim téhož roku se setkal s představiteli ruských ministerstev obrany a zahraničí a dne 11. ledna 2017 navštívil Haftar ve funkci vrchního velitele LNA letadlovou loď Admirál Kuzněcov, z níž vedl telekonferenci s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu.
Ministr zaraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov k dění v Libyi nedávno řekl, že ruská pozice v Libyi je taková, že Rusko podporuje všechny politické síly Libye, aby se strany konfliktu mezi sebou dohodly bez bojů a bez jakéhokoli vlivu zvenčí. Rusko podporuje politický dialog u kulatého stolu a netlačí na Haftara k vojenskému tažení na Tripolis.
Lavrov to komentoval slovy: „Všichni bychom měli vyzvat Libyjce, aby zastavili jakékoli útočné vojenské akce a posadili se k jednacímu stolu,“
Polní maršál Haftar se již ale odmítl setkat se svým soupeřem - dosazeným premiérem Sarrádžem.
Haftar označuje vládu Sarrádže v Tripolisu za teroristy, kteří si uzurpovali moc, kteří mají sice peníze, protože ovládají centrální banku a mají podporu od západních zemí, ale nemají podporu lidu. Haftar chce vyčistit Tripolis od teroristů.
Haftarova Libyjská národní armáda čítá asi sto tisíc bojovníků, a je to momentálně nejkonsolidovanější vojenská síla v zemi. Je vyzbrojena nejmodernějšími zbraněmi, moderními stíhačkami, novými bojovými vrtulníky, bojovými vozidly pěchoty, tanky, raketomety, nákladními automobily, mnoha silnými pikapy s těžkými kulomety a děly malé ráže na korbě se kterými je mimořádně flexibilní.
Tato armáda už si za předchozí roky prošla bojovými střety a je poučena z vedení těchto bojů. LNA maršála Haftara se podařilo vyčistit jižní území Libye od skupin radikálních islamistů a ovládnout hlavní ropná pole. Haftarovy síly nyní ovládají většinu země nejen z hlediska území, ale také v ekonomickém smyslu. A to je další argument, který maršálovi umožňuje tažení na Tripolis.
Dne 6.4.2019 se armádě Haftara podařilo ovládnou mezinárodní letiště u Tripolisu, které sice nebylo už více jak 5 let v provozu, ale je to důležitý vojenský opěrný bod, ze kterého se vede útok na Tripolis.
Haftar ve svém projevu před začátkem útoku na hlavní město Tripolis vyzval své vojáky k tomu, aby se pokud možno vyhnuli bojům s vojáky vládní Libyjské armády a tím se vyhnuli krveprolití při "čištění" Tripolisu.
Cílem Haftara údajně není nové kolo občanské války v Libyi, ale pokus o vytvoření státních institucí, které mohou skutečně ovládat celé území Libye a vytvořit tak podmínky pro politický proces, který by poprvé za osm let od svržení vlády Kaddafího vytvořil legitimní vládu Libye.
Premiér Sarrádž a jeho vláda ale vydali rozkaz vládní armádě k operaci „Vulkán hněvu“. Vládní stíhačky již zaútočily na vojska Haftara a jeho opěrné body. Vojenský střet je nevyhnutelný a bude to vzhledem k výzbroji obou armád těžký vojenský střet.
Podle zahraničních informačních zdrojů vojenské jednotky US Army, které byly v Libyi dislokovány v blízkosti ropných zdrojů urychleně opustily v těchto dnech území Libye. USA jsou podle ministra zahraničí Mika Pompeo hluboce znepokojeny situací v Libyi a domnívají se, že by se spory měly řešit u jednacího stolu! (To je překvapení).
Tehdejší český ministr zahraničních věcí a politický gauner v jedné osobě Karel Schwarzenberg tehdy aktivně podporoval vojenskou agresi NATO proti členskému státu OSN Libyi, stejně jako proti Sýrii. Rovněž tak česká veřejnoprávní média kryla mediálně a podporovala tuto vojenskou agresi NATO.
Libye je již 8 let v totálním chaosu, vyrabovaná a rozvrácená. Prchají z ní běženci, kteří se snaží dostat do Evropy v rámci tzv. migrační krize! Toto jsou důsledky "demokratizačních procesů" a politiky západních velmocí a NATO! Ale i českých veřejnoprávních medií! Právě na českých veřejnoprávních mediích nyní vidíme, jak mají problém komentovat to, čemu tak aktivně napomáhaly!
KSČM tyto jejich hodnoty nesdílí! Naopak je celou dobu kritizujeme a poukazujeme na ně!