J. Maštálka: »17 plus jedna« aneb O čem se (raději?) nepíše

29. 4. 2019

Zcela stranou českých médií zůstalo setkání představitelů některých států střední a jihovýchodní Evropy a Číny, které se uskutečnilo tento měsíc v chorvatském Dubrovníku. Tyto státy se od roku 2012 účastní iniciativy »16 plus jedna«, jež je zaměřena na hospodářskou spolupráci s Čínou; kromě 12 členských států EU (včetně zemí visegrádské čtyřky) se jí účastní dalších pět zemí jihovýchodní Evropy. Vzhledem k tomu, že letos k této kooperaci přistoupilo také Řecko, ponese iniciativa název »17 plus jedna«. Řecko tak učinilo mimo jiné na základě mohutných investic čínského koncernu COSCO do přístavu Pireus.

Na rokování v Dubrovníku byla přijata nejen konkrétní opatření k rozšíření obchodu a investic ze strany Číny, ale hlavně kroky ke zlepšení infrastruktury. Sem spadají vedle starších plánů, jako je výstavba železnice mezi Bělehradem a Budapeští, zejména opatření v Severní Makedonii. Odstranění »sporu o jméno« tohoto státu s Řeckem nyní umožňuje, aby oba státy spolu mnohem více kooperovaly právě v rámci iniciativy »17 plus jedna«. Společné plány nyní míří k tomu, aby zboží z přístavu Pireus (který zažívá »kontejnerový boom«) šlo po plánované železnici do Bělehradu; tato trasa je označována jako »nová hedvábná stezka«.

Ovšem (a není to nic překvapujícího) iniciativa »17 plus jedna« je trnem v oku nejen orgánů Evropské unie, ale v prvé řadě Německa, které chce i nadále držet kooperující evropské státy – zejména ty na periferii jihovýchodní Evropy – pod svou kontrolou, a to jak ekonomickou, tak politickou. Proto je iniciativa vystavována stále většímu tlaku pod heslem boje proti »posilování vlivu Pekingu v Evropě«. Ovšem jakkoli má nátlak z bohatého a mocného centra EU vést k ochlazení spolupráce v rámci »17 plus jedna«, ukazuje se, že realita je opačná, ostatně výmluvné je právě aktuální přistoupení Řecka. Druhým důvodem nevole »kormidelníků EU« je skutečnost, že finanční prostředky z rozpočtu EU se nebudou moci vyhýbat ani čínským podnikům; už jen proto nikoliv, že také evropské hospodářské koncerny profitují ze zakázek a investic cizích států.

Čínský list Global Times před rokováním v Dubrovníku lakonicky konstatoval, že evropské státy sdružené v iniciativě ve svém hospodářském rozvoji citelně zaostávají za bohatým centrem Evropy, a »svým partnerstvím s Čínou dostávají tyto státy větší rozvojové příležitosti«. Což je prostá realita.

Autor: 
Jiří MAŠTÁLKA, europoslanec za KSČM