Původní ohlášený zámysl Václava Klause mladšího na vytvoření politické strany poté, kdy byl z důvodu nepohodlných názorů a hlasování na půdě Poslanecké sněmovny vyloučen z nejstarší „polistopadové“ pravicové strany ODS, vyústil nakonec „pouze“ v založení politického hnutí Trikolóra.
Nové politické strany a hnutí se v posledních deseti letech rodí jako houby po dešti. Hlavním lákadlem k získání (k přetažení) voličů je skoncování s korupcí, pojmenování (potrestání) viníků nejen z doby privatizace (rozkradení republiky), bezpečnost občanů. V poslední době obhajoba „tradiční“ rodiny, národních zájmů a vlastenectví.
Jaká je skutečná vůle k pojmenování a potrestání viníků vidíme nejen na příkladu vysmátého oligarchy Bakaly. Jak pracují naše nezávislé soudy je vidět na kauzách spojených s existencí politických stran. Vzorem je vlekoucí se 15-letý spor s prodejem Lidového domu ČSSD, či uzavření případu tajemné krabice s vínem Davida Ratha. Případ podle tehdejší mediálního líčení jasný jak facka se táhne osmým rokem.
Mnohé z nově vzniklých stran se tak staly pouze „účelovky“ s cílem rozdrobit a rozštěpit strany jak levého, tak pravého politického spektra, byť s minimální dobou jejich existence.
Důležité je, že splnily politické zadání těch, kteří skutečně řídí naši zemi. Kdo si dnes vzpomene na Věci veřejné a hlavního protagonistu - v tehdejší době mediální hvězdu nejen TV Nova Radka Johna? Všechny nově vzniklé strany a uskupení mají jedno společné. Uskutečňování změn v rámci vylepšování současného politického systému kapitalismu, s pokračujícím členstvím naší země v EU a NATO. Bohužel, bez vystoupení ČR z nereformovatelné EU, ze zločineckého agresivního vojenského spolku NATO v režii USA a změny politického systému v zemi se zásadních pozitivních změn nedočkají ani další generace.
Značka rodiny Klausů, vyražená v pečeti "Trikolóra - hnutí občanů" je tak pro mnohé zklamané voliče dalším příslibem na změnu ve prospěch občana.
Lidé mají v některých věcech bohužel (a naštěstí pro hnutí Trikolóra) krátkou paměť.
Rozbití československého státu a hříchy kupónové privatizace, které jsou spojené s bývalým premiérem a prezidentem Klausem, jsou dávno zapomenuty, případně odpuštěny.