Podivné. O co jde Milionu chvilek doopravdy? Stopa jde za Bakalou a Benešovými dekrety, uvažuje předseda Plzeňského KV KSČM Mgr. Kavij

5. 7. 2019

ROZHOVOR - předsedy Plzeňského krajského výboru KSČM a člena ÚV KSČM Mgr. Miroslava Kavije pro ParlamentníListy.cz

Šéf Milionu chvilek Minář v hnědé košili a rajtkách ukazuje, kde jsou jeho sponzoři a pro koho lobbuje. S ním ruku v ruce část vedení ČSSD v čele s bývalým premiérem Sobotkou a plzeňským hejtmanem Bernardem. K tomu pro ukrajinský ministr zahraničních věcí – co jiného si myslet, než že nejde jen o Babiše a Benešovou, ale že tu jde o zvrácení nejen církevních restitucí, ale i Benešových dekretů. Předseda Kavij také připomíná úlohu Miroslava Kalouska a jeho bechyňského souseda v kauze Diag Human, kde hrozí naší republice exekuce.

Přerod iniciativy Milion chvilek pro demokracii na hnutí či stranu je nasnadě. Soustředí podle vás kolem sebe oponenty vlády a Hradu a ještě ubere něco ANO či KSČM, nebo „sebere“ hlasy také pravicovým stranám – ODS, TOP 09, Starostům...?

Přerod iniciativy Milion chvilek pro demokracii na hnutí či stranu zatím na pořadu dne není. Získat 1 500 113 hlasů, jak se podařilo vůdci ANO Andreji Babišovi v parlamentních volbách, je totiž jiný level! Nespokojeným občanům hlásícím se k Mikuláši Minářovi tak nezbývá, než si počkat na letenský reparát, který je ohlášen na 16. listopad letošního roku a využít zbývajících necelých pět měsíců k dokonalému osvojení si scénáře, který se mu dostane od „jeho“ sponzorů, jimž tolik leží na srdci české zájmy. Navíc na straně levice moc hlasů k získání není a štěpit dále pravicové spektrum by bylo spíše politické harakiri, než jeho posilování.

Iniciativě Milion chvilek zatím vše hraje do karet. Především jim jdou na ruku mainstreamová média, mezi kterými prim hraje veřejnoprávní Česká televize. Vždyť není podivné, že pro Radu ČT je důležitější schválení finanční odměny řediteli ČT Dvořákovi ve výši 2,42 milionu korun v době, kdy jsou úvahy o navýšení koncesionářských poplatků, namísto toho, aby se divákům dostalo objektivních a vyvážených informací, což platí i v případě protestních shromážděních Milionu chvilek? Jaké objektivní informace o tomto spolku mají občané? Co ví o jejich skutečném pozadí, financování a tak dále? Na jedné straně zde máme informace prostřednictvím ČT, kterým stále větší počet občanů nevěří, na druhé straně mnohdy protichůdné informace z „dezinformačních zdrojů“ typu Aeronet, Sputnik a podobně.

Navíc jsou lidé zastrašováni, aby se mediálně nevyjadřovali jinak, než jim dovolí propaganda mainstreamu, což je zřejmé z případu podání trestního oznámení na exprezidenta Klause, který si dovolil v diskusním pořadu na TV Prima říci, že lidé na letenskou demonstraci dne 23. 6. byli sváženi zdarma…

Je tedy skutečným cílem Milionu chvilek pouhé odstranění Babiše z důvodu jeho střetu zájmů, trestního oznámení, spolupráce s StB, nebo napojení Milionu chvilek na sudetoněmecké lobby v ČR, Zdeňka Bakalu s jeho médii a dále na římsko-katolickou církev? Jde Milionu chvilek o rozvoj demokracie a všestranný rozvoj země nebo připravit podmínky ke zrušení Benešových dekretů, navrácení majetku sudetoněmeckého landsmanšaftu, znemožnit vyšetření kauz z dob divoké privatizace, kde kauza OKD sahá k top špičce?

Na Letné se řečnilo a burcovalo. Jsou ale výzvy typu „potáhnem na Hrad“ nebo „dělejme binec“ relevantní a neobáváte se případného sklouznutí některých okrajových skupin ke konfrontačnímu charakteru? To by mohlo mít nedozírné následky a vytáhli bychom pak džina z láhve...

Odstrašujícím případem by pro nás mohl být scénář události před pěti lety na Ukrajině. U nás si zatím provokatér Minář vyšňořený údajně v nacistické uniformě – hnědé košili, hnědých rajtkách a hnědém koženém pásku – manipuloval s účastníky letenské demonstrace, jak se mu zachtělo. Uvidíme, zda i na další listopadové letenské demonstraci, na které se bude slavit úspěšné rozkradení republiky, včetně jejího rozdělení se dočkáme Mináře opět v nacistické uniformě, navíc s dalším mrtvým studentem.

Velká demonstrace Milionu chvilek bude samozřejmě v listopadu. Vydrží podle vás do té doby vláda, když už nyní je to s ČSSD „takové vachrlaté“?

Voliči přes všechny do té doby mediální hříchy Andreje Babiše dali hnutí ANO 2011 v parlamentních volbách 2017 nebývale silný mandát.

Naše slavná, takzvaná demokratická pravice se podílet na řízení chodu našeho státu zájem neměla. SPD Babiš „diskvalifikoval“ a tak se „šance“ účasti ve vládě chopila ČSSD. V té době zabředlá, až po uši v ekonomických problémech spojených s financování strany, trvale klesajícími počtem nejen voličů, ale i členské základny, vrávorající v naplňování svého programu.

Bylo zřejmé, že složení vlády je jen krizovým východiskem současné politické situace, na základě rozdání karet voliči. Bohužel pro ČSSD její působení ve vládě nezaznamenala mezi voliči odezvu a přišla pro ni další rána! Zabouchnuté dveře do evropského parlamentu.

Během více než 4 měsíců, které nás dělí od bombastických mediálních oslav rozkvětu rozkradené republiky, se může udát cokoliv. Doba je i z pohledu vývoje politických událostí velmi rychlá a platí to i v případě vlády. Pokračující vachrlatá politika ČSSD, která dlouhodobě neví, čí je, komu by se zavděčila se tak projevuje i v otázce nejednoty týkající se setrvání ve vládě. Demonstrace Milionu chvilek svou účastí podporuje nejen expremiér Sobotka, či hejtman Plzeňského kraje Bernard, ale další vlivní členové ČSSD.

Zda stále častější vyhrožování sociální demokracie, že vládu opustí je reálné, ukáže čas. Pro ČSSD tento krok může znamenat zavřené další dveře, tentokrát do Poslanecké sněmovny. Znamenající tím také uzavření penězovodů z účasti jejich členů v různých dozorčích a správních radách polostátních podniků a tak dále. Za situace, kdy tato nejstarší levicová strana nemá stále vyhráno v ekonomickém zabezpečení chodu strany, je to více než sebevražedný úmysl.

Mladí studenti protestují po Evropě za klima. Neměli by si však spíše vyhrnout rukávy a zlikvidovat nějakou tu černou skládku, postavit pár ptačích budek nebo za sebou nenechávat stopu při létání na dovolenou a prázdniny?

Začít u sebe i v nápravě životního prostředí může skutečně každý, ale snadnější je poukazovat na špatný stav než se sám zapojit. Za minulého režimu vzniklo u nás Hnutí Brontosaurus, působící pod hlavičkou tehdejšího SSM, snažící se chránit životní prostředí. Často vzpomínám na zapojení svazácké organizace, v níž jsem v 80. letech působil, kdy konkrétním naším příspěvkem bylo čištění řeky Hloučely v Prostějově. Desítky sesbíraných pytlů s odpadky, které do ní nepatří, byly naším malým přínosem pro udržení čistoty životního prostředí. Byla to akce spontánní, do které nás nikdo nenutil, ale sami jsme měli zájem podílet se na realizaci správné myšlenky.

Svět je dnes ale dál a změna klimatu společně s udržením světového míru, kdy je lidstvo stále jednou nohou na pokraji jaderné katastrofy, se tak stává nejpalčivějším společným úkolem celého pokrokového světa.

Nejen mladí studenti snažící se upozorňovat na nebezpečí změny klimatu si ale neuvědomují, že hlavní příčinou tohoto světového problému je podstata kapitalismu. Honba za maximálním ekonomickým ziskem, ve kterém se drancování přírodních zdrojů, šetrnost k přírodě, stávají zanedbatelným faktorem.

K Trikolóře se pravděpodobně přimknou Svobodní, možná i Realisté. Osloví podle vás hnutí Václavů Klausů třeba část Zelených nebo Soukromníky? A je podle vás možné hledat nějaké průsečíky i s KSČM? Vždyť přece všichni víme o rezervovaném postoji pánů Klausů k NATO nebo Evropské unii, ale také třeba k zavedení eura...

Nejmladší politické hnutí Trikolóra působící na domácí politické scéně teprve pár týdnů dává o sobě znát již nyní. První vlaštovka úspěšnosti se dostavila v průzkumu volebních preferencí atakující hranici 1,5 procenta. Na rozdíl od Realistů, Svobodných, BOS a dalších se tak dalšího zisku voličů obávat nemusí. Strachovat o odliv voličů by se naopak měla nejen ODS, která již nyní směrem k hnutí Trikolóra hystericky vykřikuje, ale i další strany především pravicového spektra.

Průsečíky s KSČM? Skutečná snaha o vystoupení z NATO či EU není u KSČM ani Trikolóry, tedy Klausů. Takže snad zůstává jen společná nevole vůči přijetí eura.

Ministr zahraničí Petříček v nedávné době při návštěvě v Gruzii lobboval za její přijetí do NATO. Velmi aktivně také podporuje Kyjev. Neměli bychom se třeba stejně usilovně věnovat Balkánu?

Není tajemstvím, že Petříčkova vstřícnost směrem k NATO a USA je bezmezná. Úsilí, které věnuje podpoře fašizující politiky Ukrajiny a snahy napomoci ji do NATO, stejně jako jeho současné kroky ke Gruzii by měli být pro nás znepokojivé. Ve svém důsledku znamenají jediné. Další eskalace napětí mezi Ruskou federací a NATO, pokračující posilování vojsk NATO na východních hranicích, roztáčení dalších kol nesmyslného zbrojení v astronomických finančních sumách. V době, kdy lidská civilizace potřebuje společně řešit daleko závažnější problémy nejen k jeho rozvoji, ale i udržení, můžeme se ale divit, že kapitalismus dokáže vyostřující se rozpory řešit pouze válkou?

Prezident Trump si na poslední chvíli rozmyslel útok na Írán. Opravdu si jej rozmyslel nebo mlží? A co říkáte na jeho setkání s „rakeťákem“ Kimem v KLDR, když si ještě nedávno vyhrožovali nejstrašnějšími odvetami?

Byznysmen Trump je v nelehké situaci. Dělá maximum proto, aby Amerika byla opět na prvním místě. K tomu podřizuje veškeré své úsilí. Obchodní embarga, cla, omezení směrem nejen k Číně, Iránu a tak dále, pokračování snahy o změnu režimu v dalších státech – viz Venezuela – udržování napětí a válečných konfliktů v Sýrii, Afghánistánu a podobně. V těžké situaci byl také zřejmě i v případě plánovaného útoku na Írán. Podle agentury AP ministr zahraničí Mike Pompeo a bezpečnostní poradce John Bolton jej tlačili na tvrdý postup, naopak vedení Kongresu vyzývalo k opatrnosti. Zřejmě se nedozvíme, zda nebyl ovlivněn případným telefonátem od ruského prezidenta, případně Číny.

Možná si uvědomuje i neblahou skutečnost z plnění irácké mise, ve které zatím zahynulo více než 4400 amerických vojáků a bylo utraceno přes bilion dolarů. Stejně jako skutečnost, že válečné tažení na Írán se může změnit ve finančně i lidsky zdlouhavou náročnou noční můru, podobné té z Afghánistánu. Navíc Trump, stejně jako jeho předcházející prezidenti, je malým pánem. O uskutečnění vojenských operací rozhoduje ve skutečnosti někdo jiný.

Pokud se týká jeho změny kurzu ke KLDR i zde je patrná změna politiky Trumpa, upřednostňující rozhovory v Bílém domě mezi čtyřmi oči. U evropských spojenců se mu jeho úsilí vyplácí.

Babišova návštěva, stejně jako návštěva předsedy slovenské vlády Petera Pellegriniho a polského prezidenta Andrzeje Dudy znamenaly nejen příslib navýšení vojenských rozpočtů ve prospěch NATO a nákupu americké předražené techniky, ale v případě Polska i dohodu o vybudování americké základny na polském území. Prozatím pro tisícovku amerických vojáků a jako bonus vše na náklady Polska. Kim je ale jiný formát, což prokázal při předešlých společných jednáních, kdy zároveň ukázal, že do pozice podřízenosti nikdy nesklouzne.

Co říkáte novému izraelskému útoku na Sýrii? Není to dráždění Ruska? RF se ale nedá, bude dodávat druhému nejsilnějšímu členovi NATO, Turecku, zbraně – nejdříve rakety. Američané jsou vzteky bez sebe a ruší dodávku stíhaček. Nějak se nám do toho vyzbrojování NATO plete Kremlu a zdá se, že Severoatlantická aliance neví, jak adekvátně reagovat.

Zdá se, že konec občanské války v Sýrii, kterou záměrně vyprovokovala Obamova vláda, nápomoc tak Izraeli vypořádat se pro Ameriku nebezpečně se rostoucím jaderným potenciálem Íránu, je stále přes dřívější sdílející optimismus stále ještě daleko.

Zajímavý posun nastal u Turecka, které již zdaleka není poslušným žákem USA, respektive NATO. Turecko se nechalo nejen slyšet, že usiluje o vytvoření nezávislého tureckého zbrojního průmyslu, ale dovolilo si také zakoupit vojenskou techniku od Ruska v podobě protiraketováho systému S-400 za 2,5 miliardy dolarů. Je třeba vidět, že Trumpovi se směrem k Turecku nedaří to, co k mnohým dalším státům NATO. Vyčleňovat 2 procenta HDP na zbrojení ve prospěch této vojenské organizace, představující především pořizování vojenské techniky USA.

Spojené státy jsou tak v nelehké situaci. Na jednu stranu je Turecko geopoliticky pro NATO důležitým státem, na druhou stranu Erdogan nepatří k nejlojálnějším Trumpovým spojencům, a zcela určitě na něj nebude platit vydírání prostřednictvím viceprezidenta Mika Penceho, který Ankaru varoval, že nákupem ruské vojenské techniky riskuje své členství v NATO.

Stejně jako ultimátum od amerického ministra obrany Patricka Shanahana vyhrožující Turecku, že žádné americké stíhačky nedostanou, pokud neustoupí od ruského protiraketového systému S-400.

Marie Benešová kdysi velmi uspěla rčením o justiční mafii. Dnes je za to veřejností kritizována. Cožpak situace v soudnictví již tak zrůžověla? Zapomínáme na aktivity exministra Němce, nechvalně proslulého třeba uvolněním stavidel exekutorům nebo kauzou katarského prince.

Odpovězme si na otázku, v kterém resortu za dobu 30 let restaurovaného kapitalismu situace u nás zrůžověla. Podívejte se také, jaká je životnost ministrů jednotlivých resortů. Výjimkou není ani ministerstvo spravedlnosti. Marie Benešová je 19. ministryní za dobu samostatné ČR od roku 1993. To znamená průměrná životnost ministra tohoto resortu je necelých 17 měsíců! Jakou koncepčnost může dané ministerstvo vykazovat?

Smutný obrázek je patrný i ze statistiky v podobě statisíců exekucí občanů a žádostí o oddlužení, což se negativně projevuje nejen v práci na černo. Daleko horší je skutečnost, že k napravení stavu není zatím větší vůle.

Když mluvíme o exekuci, jsme jako republika díky Diag Human přímo v ní. V této souvislosti se mluví o právníku-neprávníku Janu Kalvodovi, bývalém představiteli ODA, ale také o Miroslavu Kalouskovi...

Ukončení kauzy Diag Human nejdelšího obchodního sporu v dějinách ČR je zatím, zdá se, v nedohlednu. Zajímavý je osud dvou aktérů této kauzy.

Jan Kalvoda, když pšenka na politickém poli mu nekvetla, se vydal na soukromou dráhu, na které největším úlovkem zřejmě zůstane jeho zastupování právě firmy Diag Human ve sporu s českým státem, ve kterém se hraje o částku vyšší než 15 miliard korun. Miroslav Kalousek nejvyšší patra politiky dosud neopustil a úspěšně prochází všemi aférami, ve kterých měl minimálně prsty. Je zbytečné připomínat jeho působení na postu náměstka ministra obrany ČR, starající se finanční řízení resortu.

Také jeho aktivity v případě Diag Human naznačují, že konal více pro blaho své kapsy než pro blaho státu. Alespoň podle dokumentů, které dokládají, že jako ministr financí podnikl kroky ve prospěch Šťávy, svého bechyňského souseda. Obavy z vyšetření všech Kalouskových afér jsou možná skutečnými důvody k založení TOP 09 a prodloužení jeho poslanecké imunity. Kalousek se právem stal vzorem politika, který pod pláštíkem ohrožení demokracie a lidských práv zatím úspěšně zakrývá své finanční hříchy

Autor: 
Mgr. Miroslav Kavij, předseda Plzeňského KV KSČM
Zdroj: 
Mgr. Miroslav Kavij, předseda Plzeňského KV KSČM - pro Parlamentní listy, 04.07.2019, 20:00