Nový skandál s mezinárodními důsledky otřásá vedením Hlavního města Prahy v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem, zvoleným za Piráty. A to když Piráti a jejich koaliční partneři odmítli na rekonstruovanou budovu Staroměstké radnice města vrátit pamětní desku z roku 1946, připomínající významnou historickou událost pro Prahu i celou naší republiku, k osvobození Prahy v roce 1945 Rudou armádou SSSR od německých fašistů, kdy tehdy velel "Pražské operaci" maršál Ivan Koněv.
Osvobození Prahy Rudou armádou 9. května 1945 znamenalo v podstatě pro naší zemi ukončení II. světové války. Za osvobození naší vlasti, tehdejšího Československa položilo život 144.000 sovětských vojáků! Jejich podíl na osvobození naší země a na přežití českého národa byl rozhodující, naprosto zásadní! O umístění té desky na Staroměstskou radnici rozhodli tehdejší účastníci těchto válečných let. Bylo to vyjádření velké vděčnosti Sovětskému svazu a jeho Rudé armádě za navrácenou svobodu a spásu našeho národa, který byl určen z části k poněmčení, z části k vyhubění a k vysídlení!
Toto je naprosto zásadní moment a historická událost našich dějin!
To, co si dovolili nyní Piráti, si nedovolil nikdo předtím. KSČM toto jednání Pirátů zásadně odmítá a považuje to za další článek řetězu událostí, kterými se některé politické kruhy snaží překroutit a falšovat naší historii.
Že se k nim přidali i Piráti je smutné, ale zase ne tak překvapující. Nedávný konflikt vedení města Prahy a primátora Hřiba s Čínskou lidovou republikou už lecos naznačoval.
Zdá se, že vítězí ubohost a malost v myšlení vedení pražské radnice, ale i neznalost faktů o takových klíčových událostech naší země!
Sledovali jsme i reakci velvyslanectví Ruské federace v ČR:
Odpověď velvyslanectví Ruské federace v České republice na otázku novinářů ohledně situace kolem pamětní desky na budově Staroměstské radnice věnované osvobozené Prahy od nacismu:
Pamětní deska na budově Staroměstské radnice na památku osvobození Prahy od hitlerovců vojsky 1. Ukrajinského frontu Rudé armády pod velením maršála I. S. Koněva je velmi důležitým svědectvím společného boje našich národů proti nacismu. Obyvatelé Prahy, včetně svědků a bezprostředních účastníků Pražského povstání, kteří tento memoriální objekt vytvořili a umístili ho v roce 1946 vedle proslulého Pražského orloje, přesně věděli (na rozdíl od některých představitelů následujících generací), komu a proč je věnován.
Po sundání desky v dubnu 2017 na opakované dotazy velvyslanectví v této souvislosti na magistrát hlavního města Prahy bývalá primátorka A. Krnáčová sdělovala, že demontáž byla uskutečněna v rámci rekonstrukce radnice, po jejímž ukončení deska bude vrácena na původní místo.
Současné vedení Prahy nás oficiálně informovalo, že se nehodlá desku na původní místo vrátit. Podle slov primátora Z. Hřiba rozhodnutí prý bylo přijato ještě jeho předchůdci a odůvodněno prý snahou přidat budově vzhled odpovídající její podobě z května 1945 (doufáme, že se nejedná o vlající se na ní toho času práporech s hákovými kříži).
Taková argumentace však nesnese žádnou kritiku, protože se na radnici po rekonstrukci vrátily pamětní znaky, které patří daleko pozdějšímu období.
Jsme rozhořčeni rozhodnutím nevracet desku na původní místo. Spatřujeme v tom pokus o vymazání z paměti jedné z nejdůležitějších stránek našich společných dějin. Takové jednání zároveň s rýsující se tady poslední dobou tendencí glorifikovat spolupachatele nacistů – «vlasovce» a relativizovat roli Rudé armády, jež přišla na pomoc Pražskému povstání, uráží památku těch, kdo bojoval proti nacistům.
Vyzýváme současné vedení Prahy, aby se nedopustilo neprozíravého činu a navrátilo pamětní desku na původní místo, které bylo před 73 lety vybráno Pražany, vděčnými rudoarmějcům a účastníkům Pražského povstání mimo jiné i za to, že z oken Staroměstské radnice už nevlají prapory s hákovými kříži.
Text pamětní desky úplně odpovídá historické skutečnosti (v obou jazykových verzích nehledě na místy odlišné znění) a její symbolický význam od roku 1946 přes veškeré politické změny v zemi do současné doby zpochybňován nebyl. Stačí připomenout, že právě před Rudou armádou utíkaly jednotky skupiny armád «Střed» (čítala skoro milion vojáků), které toho času ještě zůstávaly na území Československa.
Jsme vděčni všem, kdo podporuje postoj pro zachování historické pravdy a také památky těch, kdo položil život za osvobození Československa a již se nemůže uhájit před útoky sil, které se snaží zkreslit dějiny.