V sobotu 21.9.2019 se uskutečnila na nádvoří budovy ÚV KSČM v Praze „Slavnost Haló novin“, jediného současného českého levicového deníku, která navazovala na předchozí tradici dříve oslavovaného Dne tisku, rozhlasu a televize.
Oslava se konala v těchto prostorách poprvé, neboť Krajský výbor KSČM Praha měl problém s povolením této akce na veřejném prostranství v Praze.
Každoročně se u nás tento svátek slavil 21. září, na výroční den, kdy poprvé vyšlo Rudé právo v roce 1920.
Letos je to 99 let, konkrétně 21.9.1920, kdy vyšlo první číslo deníku Rudé právo, které bylo v době svého počátku ústředním orgánem levice sociální demokracie.
Po rozkolu v sociálně demokratickém hnutí z přelomu roků 1920 - 21 se Rudé právo stalo hlavním tiskovým orgánem Komunistické strany Československa, a to od května 1921, kdy se ze sociální demokracie vyčlenili komunisté, jako samostatná politická strana.
Prvním šéfredaktorem Rudého práva byl Bohumír Šmeral.
Od svého vzniku v roce 1920 do roku 1946 působilo Rudé právo v opozičním prostředí. Od svého vzniku se potýkalo často s úřední cenzurou, zákazy tisku a prodeje, pronásledováním a zatýkáním redaktorů a jeho kolportérů. V době protektorátu vycházelo Rudé právo ilegálně, často jeho činnost přerušovalo Gestapo a tvrdě trestalo jeho kolportery.
Od roku 1946 a zejména po roce 1948 bylo Rudé právo jako vládní deník, až do Sametové revoluce v listopadu 1989.
Zejména ve svých počátcích bylo Rudé právo nezastupitelné, jako hlavní levicový informační zdroj pro široké vrstvy proletariátu. V té době ještě neexistoval rozhlas, ani televize.
Rudé právo sehrálo mimořádně důležitou úlohu při vedení a sjednocování mas v dobách nejtěžších sociálních zápasů, v dobách válečných a těžkých pro naší zemi. Přinášelo levicový pohled na tehdejší události doma i ve světě, vysvětlovalo širokým vrstvám obyvatel podstatu společenských procesů, ukazovalo směr při budování nové, socialistické společnosti, mobilizovalo pracovní kolektivy k plnění národohospodářských úkolů.
V období 1948–1989 bylo Rudé právo deníkem s nejvyšším nákladem přesahujícím 2.170.000 výtisků denně. Bylo odebíráno nejen jednotlivými členy strany, ale i bezpartijními občany, ale také na pracovištích, mířilo do pracovních kolektivů, aby se dostalo k co nejširším masám.
Rudé právo mělo velký (tzv. světový) formát A2 jako hlavní deník země.
Po roce 1960 vycházelo Rudé právo také ve slovenské mutaci, a to vedle dalších slovenských komunistických novin Pravda.
Posledním komunistickým šéfredaktorem Rudého práva byl Zdeněk Hoření, jeho zástupcem pak Zdeněk Porybný, který předtím působil jako zpravodaj redakce ve Washingtonu.
Porybný Zdeňka Hořeního ve funkci nahradil krátce po Sametové revoluci na podzim 1989 a současně převzal i vedení vydavatelství Rudé právo, později vydavatelství Florenc.
V září 1990 pak založil akciovou společnost Borgis, a část akcií nabídl členům tehdejší redakce Rudého práva. Díky své trojjediné roli ředitele vydavatelství Florenc, šéfredaktora Rudého práva a předsedy představenstva Borgis a.s. se mu podařilo společně s dalšími členy redakce realizovat sled právních kroků, v jejichž důsledku začal od 1. ledna 1991 vydávat Rudé právo sám jako soukromý vydavatel. Také ochranná známka tohoto deníku byla oddělena od KSČ na jiný subjekt. Podtitul „Deník KSČ“ byl pouze nahrazen obecnějším „levicový list“. Později z názvu zmizelo i slovo "Rudé" a zůstalo jen "Právo".
Ihned po sametové revoluci se stalo Rudé právo terčem brutálního útoku novodobých „demokratů“, jež reprezentoval především tehdejší ministr vnitra Jan Ruml za Občanské fórum a později ODS, který usiloval o to, Rudé právo za každou cenu zakázat. Na krátkou dobu byl zatčen i šéfredaktor Porybný a byl držen nějaký čas ve vazbě.
I.sjezd KSČM v říjnu 1990 zvolil předsedou ÚV KSČM režiséra Jiřího Svobodu.Za jeho předsednictví došlo k odtržení Rudého práva od Komunistické strany. Strana tak ze dne na den ztratila obrovské statisícové finanční příjmy z reklamy v tomto mediu, ztratila vliv na obsah těchto novin a tudíž i na ovlivňování veřejného mínění v zemi prostřednictvím těchto novin.
Byla to strategická chyba Komunistické strany a jejího vedení, že toto dopustila, respektive, že si nedokázala udržet deník Rudé právo s obrovským množstvím předplatitelů.
Krátce na to, začala KSČM vydávat po roce 1990 Haló noviny, které začala budovat od nuly a které vychází dodnes, již 30 let, jako jediný celostátní levicový deník v České republice, který vydává akciová společnost Futura.
Po celou dobu od Sametové revoluce je tento levicový deník pod tlakem pravicových sil. V počátečních letech měl nejhorší čas pro denní uzávěrku. Byly problémy s tiskem novin i distribucí novin.
Veřejnoprávní média mají pořad „Přehled denního tisku“, ale Haló noviny jsou jimi ignorovány, z nich se necituje, o nich se nemluví! Naposledy poškodila Haló noviny Česká pošta, když přestala ze dne na den distribuovat všechny noviny v zemi.
Přes obrovské potíže, velký úbytek členů KSČM, utlačování těchto novin, se podařilo zachovat Haló noviny dodnes. Na jejich stránkách vychází informace z levicového i komunistického hnutí doma i ze světa. Haló noviny jsou dnes nejpravdivější deník v České republice.
V den konání „Oslavy svátku tisku“ patří poděkování celé malé redakci Haló novin, za jejich obětavou a velmi důležitou práci pro českou levici a Českou republiku! Díky Vám všem!
V sobotu zahájila Oslavy Haló novin svým projevem předsedkyně Krajského výboru KSČM Praha s. Marta Semelová spolu se šéfredaktorem Petrem Kojzarem. Marta Semelová v projevu řekla, že je potřeba Haló novin, aby si lidé mohli přečíst i jiný názor a jiný pohled na události v naší zemi, než šíří pravicí ovládaná media a pravicoví politici. Názorný příklad je památník maršála SSSR Koněva na Praze 6, což znáte všichni ten příběh. Ale nejde jen o něj, to se přejmenovává v Praze i ulice Koněva a jiné akce. Památník Koněva je jen jeden bod v celé sérii přepisování našich dějin. Primátor Prahy Hřib například odmítá vrátit pamětní desku rudoarmějcům na Staroměstskou radnici. Spolu se zastupiteli Prahy 6 tak "plivli do tváře" 144.000 sovětským vojákům, kteří položili svůj život při osvobozování Československa ve II. světové válce!
Dále řekla, že Praha (Magistrát Hlavního města Prahy) teď připravuje vybudování "Muzea 20. století". Řekla, že je pro jeho vybudování, ale že má obavu, že to budou zase jen manipulace a lži. Řekla, ať tam dají do tohoto muzea informaci, kolik se stavělo za socialismu bytů a kolik ty byty stály. A kolik se jich staví teď a kolik stojí dnes! Ať tam dají informaci o tom, jak bylo vzdělání zadarmo za socialismu a jak bylo kvalitní a jak je to dnes! Ať tam dají informaci, že bylo zdravotnictví zadarmo pro všechny na špičkové světové úrovni, a jak je to dnes! Ať tam dají informaci co tak malá země za socialismu dokázala všechno vyrábět v průmyslu a jak je to teď!
A ještě pokračovala v tomto výčtu.
Šefredaktor Petr Kojzar pozdravil účastníky oslavy s tímto svátkem, vzpomenul, jak se svým otcem chodil na tento svátek Dne tisku, rozhlasu a televize do Parku Julia Fučíka v Praze, kde byly tisíce lidí a mnoho kapel a různých atrakcí, ne jenom jedna kapela, jako máme dnes my tady. Vzpomenul význam medií v dnešní době. Poděkoval při této příležitosti za práci celému redakčnímu kolektivu Haló novin.
V průběhu odpoledne na podiu vystoupili s krátkými projevy další funkcionáři KSČM, 1. místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek, místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič, poslanec Parlamentu ČR Jiří Dolejš. Účastnici oslavy měli možnost diskutovat s redaktory Haló novin, jednak při oficiální besedě, ale i v průběhu celého odpoledne. Oslavy se zúčastnilo mnoho zajímavých a známých levicových osobností, z KSČM, Strany demokratického socialismu, i KSČ. Akci prokládala hudbou a zpěvem výborná skupina DUO REGENT.
Na akci měly své stánky s nabídkou literatury Komunistický svaz mládeže, Klub společenských věd, Klub českého pohraničí, Klub Česko - Kubánského přátelství, Slovanská vzájemnost, Haló noviny a spisovatel Karel Sýs. V průběhu oslavy byla organizována i prohlídka kanceláří a zasedacích místností ÚV KSČM.
Závěrem je potřeba připomenout, že Haló noviny jsou jediný český tištěný deník, za kterým nestojí nadnárodní kapitál a opakujeme parafrázi Fučíkova výroku: Lidé, čtěte! A čtěte Haló noviny. Bez vás nebude možno žádný levicový deník vydávat.
Zaznamenali jsme také na této oslavě výzvu k přispění na Památník obětem kapitalismu viz www.obetikapitalismu.cz
Akce se zdařila, pořadatelé dohlédli, aby se nikdo z provokaterů nedostal na tuto akci. Přes ulici venku stálo auto s příslušníky Policie ČR, kteří monitorovali z povzdálí tuto akci. Zasahovat nemuseli.
Fotogalerie
