Unikátní projekt na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II jako příklad emotivního vymývání mozků nejen mladé generace.
Za použití nejmodernějších technologií a prostřednictvím emotivního působení usilují jeho autoři vtáhnout diváka do historie Československa od roku 1948 do roku 1989. Účelovou propagandu bez použití konkrétních faktů a vyvážených informací se její autoři ani nepokoušejí skrývat. Proč také. Je zaměřena na psychologické zpracovávání, působí negativně na rozum a city především mladé generace. K tomu byly bohužel zneužity nejmodernější technologie projekce.
Zhlédla jsem tuto projekci a po jejím skončení jsem položila řadu otázek organizátorům a přítomným učitelům. Převážná část návštěvníků tzv. dómu byli studenti doprovázeni svými vyučujícími. Jejich účast byla evidentně organizována jako součást studia (povinná), psali si poznámky a chovali se jako organizovaná skupina. Na jednu z otázek, co má tato projekce a účast studentů na ni znamenat, že to představuje totální vymývání mozků mladým lidem, že chybí jakákoliv fakta a jsou použity jen nahodilé amatérské filmy z té doby, jsem nedostala uspokojivou odpověď.
Odpověď zněla, že chtějí mladým lidem ukázat, jak to bylo před rokem 1989, že prý nemají povědomí o znárodňování, kolektivizaci, útěky přes hranice, rok 1968 atd.
V nastalém názorovém sporu jsem oponovala, proč uvádějí jen negativa (hodnoceno dnešním pohledem), proč nejsou uvedena také jednoznačná pozitiva a klady vývoje předlistopadové společnosti. Například zabezpečení do té doby nebývalých základních životních jistot od bydlení, zdravotní péči, přes úspěchy ve vědě, sportu až po budování průmyslu atd.
Nabyla jsem dojmu, že samotní zástupci pedagogického sboru mají mezery ve znalostech naší historie a o objektivní posouzení nemají ani zájem. Rozhovor na základě faktů byl nemožný a zabývat se jednosměrnou propagandou nemělo smysl. Cíl akce byl evidentně jiný.
Nic tak plytkého a stupidnějšího jsem doposud neviděla, navíc doprovázeného imitací bouchání pendreku, pískáním na píšťalku, pozdravů v ruském jazyce či oslovováním soudruhu, soudružko.
Projekt byl jednoznačně účelově připraven jako protikomunistické propagandistické zpracování veřejnosti, hlavně studentů a mládeže k nadcházejícímu výročí listopadových událostí 1989.
Je jen škoda, že projekt nepřispívá a nepřispěl k objektivnímu poznání předlistopadové historie Československa a naopak přispěl k dalšímu rozdělování české společnosti.