Dne 6. října 1944 po těžkých bojích, vstoupila vojska 1. Československého armádního sboru zformovaného v roce 1942 v uralském městě Buzuluk v SSSR, pod velením brigádního generála Ludvíka Svoboda, po bobu Rudé armády na území tehdejšího Československa.
Bylo to přes Dukelský průsmyk na východním Slovensku, směrem od polského města Dukla na slovenské město Prešov.
Již několik dní předtím se předsunutý průzkum 1. Československého armádního sboru dostal až na československou státní hranici, kde stáli průzkumníci u hraničního patníku na naší státní hranici.
Většina z nich s dojetím tehdy poklekla aby políbili po několika letech odloučení svoji mateřskou československou zemi! Tuto zprávu okamžitě předali do štábu velení sboru generálu Svobodovi.
Tato zpráva se bleskem rozšířila ke všem vojákům a měla ohromný mobilizující účinek pro všechny příslušníky vojsk 1. Československého sboru. Na tento okamžik čekali dlouhé roky! Všichni cítili, že svoboda pro naši zemi se blíží. Odhodlání být fašisty hlava, nehlava u celého armádního sboru mohutně narůstalo!
Měli však před sebou nelehký úkol, prorazit dobře opevněnou německou obrannou linii na Dukle, kterou tady němci spolu s maďarskou armádou vybudovali.
Mnozí z příslušníků 1. Československého armádního sboru netušili, že mají před sebou už jen několik málo dnů života! Všichni věřili, že dojdou až ke konečnému vítězství a ke konečnému osvobození naší země.
Mnozí z nich padli v boji na Dukle s fašistickým nepřítelem, jako skuteční hrdinové při osvobozování naší vlasti!
Této operaci předcházelo zahájení Slovenského národního povstání v Bánské Bystrici, dne 29.8.1944, které nebylo časově koordinované s postupem Rudé armády SSSR. Ta byla daleko od naší státní hranice a musela nejdříve překonat vysoké Karpaty, kterým se původně chtěla vyhnout a obejít je.
Na samém počátku vypuknutí Slovenského národního povstání však Němci úplně odzbrojili dvě pěší slovenské divize na východě Slovenska, které měly za úkol otevřít cestu spojeneckým vojskům přes Dukelský průsmyk na Slovensko. I to zásadně ztížilo situaci na dukelském bojišti!
Samotná Karpatsko – dukelská operace začala už 8. září 1944 mohutnou dělostřeleckou přípravou. Němci však dopředu vyklidili svojí první obrannou linii, takže dělostřelecká příprava našich a sovětských vojsk, která měla za úkol rozmetat první německou obrannou linii pro následný postup spojeneckých pozemních vojsk byla neúčinná.
Postupující spojenecké jednotky se proto střetly se silným a zuřivým fašistickým odporem a utržily těžké ztráty na technice i na životech vojáků. Ukázalo se, že překonat úpornou německou obranu na Dukle, hlubokou až 50 km bude velice složité.
Dne 10. září 1944 byl jmenován velitelem 1. čs. armádního sboru generál Ludvík Svoboda, který v této funkci nahradil generála Jana Kratochvíla. Tehdejší Československá exilová vláda tuto klíčovou změnu na velitelské funkci armádního sboru schválila.
Karpatsko-dukelskou operaci prováděly síly pod velením generála Ivana Stěpanoviče Koněvova, velitele 1. Ukrajinského frontu (38. armáda generála Moskalenka, 1. Československý armádní sbor generála Ludvíka Svobody) s podporou 4. Ukrajinského frontu (1. Gardová armáda).
Příprava Karpatsko – dukelské operace však byla ve snaze pomoci Slovenském národnímu povstání pod časovým stresem a byla uspěchaná.
I přes nedokonalou přípravu operace sovětské a československé síly za těžkých ztrát postupovaly. Do historie se nesmazatelně zapsala místa jako Kóta 534, Hyrowa Hora, nebo na slovenské straně Údolí smrti.
Dne 20. září 1944 bylo osvobozeno město Dukla, téhož dne 1. Gardová armáda SSSR dosáhla československé státní hranice a 21. září 1944 osvobodila slovenský Kalinov.
Dne 6. října 1944 překročily síly 1. Československého armádního sboru československou státní hranici, ovládly Dukelský průsmyk a jako první obec na našem území osvobodily Vyšný Komárnik!
Tento hrdinský počin následně obrovským způsobem mobilizoval široké partizánské hnutí na území celého Československa i protiněmecké a protifašistické nálady našeho obyvatelstva.
Přestože útok na Dukle vázal značné německé síly, bylo koncem října 1944 Slovenské národní povstání poraženo, a v dané situaci nebylo nutno trvat na neustálém pokračování v postupu na Slovensko.
Dne 28. října 1944 tak přešla československá a sovětská vojska účastnící se Karpatsko-dukelské operace dočasně do obrany.
Operace byla velice krvavá, celkové sovětské ztráty v této operaci činily 85 000 mužů! (Zdroj: Vojenský historický ústav ČR).
1. Československý armádní sbor přišel do konce listopadu 1944 o 1 046 padlých, bylo evidováno 4 328 raněných a 956 nezvěstných vojáků (38 % původního počtu)!
Německé ztráty čítaly údajně okolo 52 000 padlých, raněných a nezvěstných a asi 30 000 zajatců.
Karpatsko-dukelská operace představovala jeden z hlavních zdrojů československých armádních bojových tradic. Den 6. října se právem stal „Dnem československé lidové armády“! Byla to oslava hrdinských činů našich vojáků na Dukle, při osvobozování naší vlasti od německého fašismu!
Po roce 1989 a hlubokých politických změnách v naší zemi, velení Armády ČR začalo akcentovat jiné historické datumy pro své tradice. Tento významný historický den naší země i naší armády se jim nehodí do překrucování historie naší země a do tradic novodobé Armády ČR!
KSČM nezapomíná na hrdiny, kteří padli v boji na Dukle s fašistickým nepřítelem, jako skuteční hrdinové při osvobozování naší vlasti! Kteří svojí vlastní krví psali nejslavnější dějiny naší země a naší armády!
Dnes jsme svědky systematického procesu falsifikace a překrucování našich národních dějin, zejména historických událostí jako je II. světová válka a role SSSR při osvobození naší vlasti. Vidíme, co se děje kolem sochy generála Ivana S. Koněva, osvoboditele Prahy a velké části naší země. Lži, hanba a malost některých politiků a novinářů!
KSČM bude i nadále prezentovat pravdivou historii naší země a bude bojovat proti všem falsifikátorům.
Čest Vaší památce hrdinové od Dukly! Nikdy nezapomeneme! Děkujme Vám za náš život i za existenci naší země!
Wikipedie:
V 1. Československém armádním sboru sloužilo cca 60 000 mužů a žen.
Bojů se do května r. 1945 přímo účastnilo přes 20 000 vojáků.
Češi v sboru tvořili asi 53 % a Slováci 19 %. Významnou součástí sboru, 22 %, byli také Rusíni ze Zakarpatské Ukrajiny, která tehdy patřila k území Československa.
Počátkem roku 1942 se v uralském městě Buzuluku začala formovat jednotka, která měla být základem nové československé armády.
Jednotka formálně podléhala čs. vojenské misi v SSSR pod velením plukovníka (později generála) Heliodora Píky, ale celou dobu války byla předmětem politického dohadování mezi exilovou londýnskou vládou v čele s prezidentem Benešem a exilovým vedením KSČ v Moskvě reprezentovaným Klementem Gottwaldem. Jednotku plně vyzbrojil Sovětský svaz.
Jiné zdroje:
Pozoruhodnou památkou je Památník Československé armády na Dukle, který je zapsán mezi národní kulturní památky. Připomíná karpatsko-dukelskou vojenskou operaci, která proběhla na podzim 1944. Během bojů zde padlo přes 85 tisíc sovětských a československých vojáků. Památník vysoký 28 metrů postavili v roce 1949. Je zakomponován do vojenského hřbitova, který protíná kolonáda s bronzovými tabulemi. Tabule nesou jména 1 265 padlých příslušníků 1. čsl. armádního sboru. Okolí památníku s hřbitovem je rozlehlým vojenským muzeem pod otevřeným nebem.
Do muzea patří i lokalita nazývaná Údolí smrti v okolí obce Kapišová, kde se odehrály nejtěžší boje s masivním nasazením tanků.
Nejvýraznější dominantou vojenského areálu je vyhlídková věž na Dukle. Vysoká je 49 metrů a nachází se na místě, kde v říjnu 1944 velitel 1. československého armádního sboru v SSSR (brigádní generál Ludvík Svoboda) měl jednu z mnoha velitelských pozorovatelen během bojů o Dukelský průsmyk a zemi pod ním.
Někteří naši politici otevřeně v posledních letech podporovali ozbrojený státní převrat a nový nástup fašistických sil na Ukrajině jako Karel Schwarzenberg - maskot TOP 09 a Lubomír Zaorálek z ČSSD. Někteří se objímají v zahraničí na jejich srazech s lidmi, kteří chtěli rozbít v době Hitlera tehdejší Československo a připojit jeho část k III. Velkoněmecké říši - bývalý ministr kultury Herman z KDU - ČSL.
Akce - Sto karafiátů pro I. S. Koněva:
U příležitosti 75. výročí Karpatsko-dukelské operace, která měla spojit povstalecké síly SNP se sovětskou armádou a čs. vojáky, se v neděli 6. října 2019, od 18 hodin uskuteční akce Sto karafiátů pro Koněva. Květiny budou položeny k pražské soše maršála SSSR Ivana Stěpanoviče Koněva, který velel této Karpatsko - dukelské operaci a pozdější Pražské operaci, při které byla osvobozena Praha od německých fašistů.
Odkaz – Muzeum Dukelský průsmyk:
https://www.google.cz/maps/uv?hl=cs&pb=!1s0x473c248333f61fa3:0x256d1b895...
Fotogalerie
