Občané se u nás po druhé světové válce rozhodli pro systém, který byl budován jako sociálně spravedlivá alternativa kapitalismu, jako socialistická společnost. Lidé tehdy doufali v nový začátek, který zabrání opakování starých hrůz a nespravedlivostí. Komunistická strana Čech a Moravy proto nezapomíná na odkaz 80 let od tragické smrti Jana Opletala, Václava Sedláčka a dalších, na odkaz brutálně potlačených studentských nepokojů 17. listopadu 1939 nacistickou okupační mocí. Tento odkaz, tak jak v naší společnosti a ve světě znovu sílí myšlenky fašismu a neonacismu, nabývá dnes na stále větším významu. Mezinárodní den studentstva vnímáme jak významný den s odkazem pro celý pokrokový Svět.
Také si připomínáme 17. listopad jako den, kdy v naší společnosti započaly hluboké společenské změny, jejichž konečným důsledkem bylo obnovení kapitalistického společenského systému.
Rok 1989 nebyl pouhým mocenským pučem, byl důsledkem dlouhodobě opomíjených a neřešených zásadních rozporů ve společnosti. Samotné události 17. listopadu 1989 vyvolaly živelný výbuch občanské nespokojenosti se zakonzervovanými poměry i zneužíváním moci. Síly, kterým šlo o socialistické řešení krize, byly roztříštěné, a tak v čele změn nakonec stanuly síly zaměřené na restauraci kapitalismu. Požadavky většiny společnosti na demokratizaci veřejného života i zefektivňující změny v národním hospodářství, zachování sociální spravedlnosti, pracovních a sociálních jistot, na zachování socialistického společenského systému se nenaplnily.
Některá tehdejší hesla už dnes znějí jako fráze. Lidem na náměstích neřekli, že je čeká největší majetková změna v dějinách. Pod kontrolu zahraničního kapitálu se dostala rozhodující část národního hospodářství. Více jak milion občanů ČR je na prahu chudoby. Zemi řídí majetková oligarchie, nikoliv však v zájmu jejích obyvatel. Bez referenda byl rozdělen společný stát Čechů a Slováků a vstoupili jsme do agresivně se chovajícího paktu NATO. Soupeřící kapitálové mocenské ekonomické skupiny bojují o politickou moc. Stojí za nimi různé zájmy zahraničního kapitálu. Neštítí se při tomto souboji sáhnout ke změně mocenských poměrů vybočujících z rámce právního řádu České republiky.
Skutečnost, že i v současném období hospodářské konjunktury sílí stále více sociální rozdíly, které zesilují napětí ve společnosti, je využívána stupňujícím se antikomunismem a populismem. Hrozba neonacismu je velice reálná.
Kapitalistický společenský systém nemůže přinést řešení dnešních ekonomických a společenských problémů. Je třeba odmítnout připravovaný další mocenský převrat, postavit se proti hrozbám autoritářství a fašismu, vyvést Českou republiku z postavení polokolonie a zabránit neustálému porušování mezinárodního práva.