Financování ČT ze státního rozpočtu není ideálním řešením, říká poslanec Jiří Valenta

3. 1. 2020

Ve Sněmovně se mimo jiné věnujete práci veřejnoprávních médií. Jak se díváte na možnost financování České televize ze státního rozpočtu?

Osobně se domnívám, že financování ČT ze státního rozpočtu není právě ideálním řešením. Nejprve je ale nutné si uvědomit, jaké jsou »na stole reálné možnosti«. Ty jsou tři, když nepočítám vzájemné prolínání, tedy jejich jakési varianty hybridní.

Velice zjednodušeně se jedná o další financování ČT ve stávající verzi, tzn. z koncesionářských poplatků, které tvoří 90 procent celého rozpočtu, zbytek je potom podnikatelská činnost ČT, především reklamy a další podnikatelské činnosti. Ty musí dle příslušného zákona o ČT souviset s vlastním předmětem podnikání a nesmí ohrozit samotné poslání televize. Rozpočet ČT na příjmové straně dnes dosahuje skoro sedmi miliard korun a je udržován uměle vyrovnaně, což je velice podivným ekonomickým nešvarem, chtělo by se říci až podvodem.

Mnozí by také rádi viděli ČT zprivatizovanou, někteří její vysílání vůbec nesledují, a vadí jim, že platit musí…

Ano, druhou eventuální variantou je hypotetická privatizace ČT, která by ovšem odřízla »veřejnoprávní větev«, která je tolik nezbytnou pro vyváženost, nestrannost a objektivitu předávání informací, zejména v oblasti publicistiky a zpravodajství. Po přechodu do soukromých rukou by televize pouze plnila podnikatelský plán svého majitele, zcela jistě by se mnohem více zištně zbulvarizovala a je možné současně konstatovat, že by si mohla vysílat prakticky vše, co by chtěla. Za předpokladu, že by neporušovala platné zákony, a ty jsou u nás v tomto ohledu velice široce rozkročené až benevolentní.

Je pravda, že občané by již nemuseli platit koncesionářský poplatek, který dnes činí 135 Kč měsíčně, ani by ČT nesponzorovali ze svých daní, ale mohlo by se klidně stát, že by časem byly některé programy zpoplatněné. A také by již občané neměli žádný vliv, ani ten současný »poslanecky a Radou ČT zprostředkovaný«, na vyváženost programové skladby a její objektivitu, či ekonomický chod soukromé televize. Možná až trochu absurdně bych si dovolil srovnání s fungováním TV Barrandov, kde jeden muž řídí a ovládá prakticky vše. Ale nic proti tomu, je to jeho soukromý majetek, což však v případě ČT nemůžeme nikdy dopustit!

A pokud jde o třetí variantu?

Poslední čistou alternativou je zmiňované navázání financování ČT na státní rozpočet, přesněji vytvoření příslušné rozpočtové kapitoly v něm. Občané a diváci by si však měli současně uvědomit, že státní rozpočet je nyní saturován právě z jejich daní, a tudíž by si nově vzniklou státní televizi platili stejně jako dnes, jen jinou formou. A mohlo by se klidně stát, že příslušná vláda by zcela neopodstatněně navrhla »svým známým v managementu« do rozpočtu televize mnohem vyšší částku, než jaká je prostřednictvím koncesionářských poplatků dnes, a vládní většina ve Sněmovně by to následně »povinně« odsouhlasila. Ale to se už nebavíme o politické nestrannosti ČT a již vůbec ne o její veřejnoprávnosti.

Plní veřejnoprávní televize dnes svou funkci, nebo ne?

Veřejnoprávní činností je, pro vaši informaci, myšlena mj. služba, která by měla poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů obyvatel ČR, včetně příslušníků národnostních menšin.

Copak to podle vás tak v současnosti funguje?

Že se tomu tak v dnešní době v ČT neděje, rozhodně nesouvisí se způsobem jejího financování, ale spíše s její nedostatečnou kontrolou a nezájmem ze strany Rady ČT a pouze formálním projednáváním výročních zpráv o činnosti a hospodaření Sněmovnou. Dlouhá léta bylo v dolní komoře »efektivně zažito«, že se bez řádného a podrobného projednávání vždy vše bez výraznějších problémů odhlasovalo a jelo se dál. A bouřící se poslanci byli nálepkováni a dehonestováni lidmi různě navázanými na ČT.

Přitom podezřelé aspekty, vážící se ať již k samotné činnosti či hospodaření ČT, pršely a prší z mnoha stran. Bylo to dáno i tím, že ČT dlouhodobě protežuje některé politické subjekty, o čemž si nestranný divák může udělat vlastní názor sám, a následně politici z těchto politických stran vždy stáli v prvním šiku v obraně před konstruktivní a spravedlivou kritikou oponentů.

Jaké tedy vidíte řešení současného stavu?

Osobně spatřuji nápravu nedobrého až dysfunkčního stavu ČT v postupných krocích. Změnou zákona, a pravděpodobně i Ústavy, docílit možnosti kontroly ČT Nejvyšším kontrolním úřadem, posílení pravomocí Rady ČT s možností disciplinárních sankcí vůči managementu ČT, finanční odtržení Rady od rozpočtu ČT, výměna stávajícího managementu ČT, který se zřejmě nehodlá zaobírat dodržováním Statutu ČT, který přímo vychází z příslušných zákonů, a nechá si diktovat charakteristiku své manažerské pozice některými zaměstnanci a politickými kruhy.

SPD by ráda odpustila poplatky některým skupinám občanů…

O odpuštění koncesionářských poplatků vybraným sociálním skupinám by bylo možné diskutovat, ale vždy je nutné současně říci, čím vzniklý finanční propad v rozpočtu ČT vykompenzovat. A to je možné jen způsobem navýšení poplatků ostatním, nebo kompenzací prokazatelné ztráty ze státního rozpočtu tak, jako se tomu děje například u státního podniku Česká pošta. A i to by bylo nutno politicky ve Sněmovně rozhodnout. Kolega Okamura však jaksi ve svém, jako obvykle velice populisticky pojatém návrhu pozapomněl na fakt, že již dnes nemusí platit koncesionářské poplatky jednotlivci, jejichž čistý příjem byl za uplynulé kalendářní čtvrtletí nižší než 2,15násobek životního minima či domácnosti, kde součet čistých příjmů všech členů je nižší než 2,15násobek životního minima. Výše životního minima se u nás poměrně dlouho nezměnila a letos činila necelých 3500 Kč měsíčně.

Jak jsem předeslal, o odpuštění či snad redukci koncesionářských poplatků některým skupinám obyvatelstva je určitě možné diskutovat, ovšem racionálně a s podloženými argumenty. Přesně naopak, než to dělají někteří redaktoři a moderátoři ČT úzkostně tající své horentní příjmy.

Autor: 
Marie Kudrnovská
Zdroj: 
Haló noviny