Lidé musí někde bydlet. Bohužel, v současné době je v České republice dostupnost bydlení nejhorší v Evropě. Na byt musíme šetřit nejdéle, ovšem za předpokladu, že si to můžeme vůbec dovolit. Od roku 1989 se v republice postavilo 55 073 bytů, v loňském roce to bylo skoro o dvě pětiny méně. Tato statistika je bohužel neradostná. Panelákové byty, byť si je lidé rekonstruovali, jsou často pro rodiče a dospělé děti malé. Zvláště mladí nemají kde bydlet a váhají tak se založením vlastní rodiny. Hypotéky jsou drahé a nájemné bydlení ve velkých městech je dostupné většinou pro bohaté. Sociální bydlení s regulovaným nájmem je jedním z možných řešení. Odborníci varují, že cena bytů se například v Praze během deseti let může až zdvojnásobit. Právě tato alarmující sdělení jsou důrazným apelem na bezodkladné řešení bytového problému. Jen nerad bych se dočkal dalšího zhoršení i tak nedobrého stavu. Podpora bytové výstavby ve městech a obcích je na jednom z prvních míst našeho zájmu, stejně jako podpora vytváření pracovních příležitostí v obcích a městech. Lidé mnohdy nemohou za prací dojíždět. Jedná se o obnovení tradičních výrob, které byly zničeny neuváženým jednáním pravice, neuváženými prodeji a privatizacemi.
Rekord, o který nestojíme
10. 2. 2020
Autor:
Pavel Kováčik, předseda Poslaneckého klubu KSČM