Rozhovor Haló novin s hejtmanem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem (KSČM)
Celý svět se momentálně nachází v situaci, se kterou není zatím žádná zkušenost…
Máme tu epidemii, kterou jsme nikdo od konce druhé světové války nezažil. Ochromila život nejen našeho kraje. Jak vznikla, ukáže jednou historie, ale my dnes musíme dělat vše pro to, abychom ji dokázali zvládnout. Čína to za cenu velkých obětí zvládla, zvládá to i Korea, ale Evropa byla naprosto nepřipravena. Opatření v Itálii přišla pozdě, stejně tak ve Španělsku a Německu.
Jak jste to řešili v Ústeckém kraji?
V našem kraji jsme již na Bezpečnostní radě kraje 28. února doporučili řadu opatření v zákazu návštěv v nemocnicích, domovech seniorů, ústavech sociální péče, vyzvali jsme školy, aby nejezdily do Itálie, našli jsme výrobce respirátorů. Na Krizovém štábu 4. března jsme schválili nákup 10 tisíc respirátorů a slíbili jsme dodání i praktickým lékařům. Bohužel následně vláda nákup zakázala s tím, že bude vše řešit centrálně. Na jednání hejtmanů 8. března s vedením Bezpečností rady státu byl vznesen požadavek kolegou Běhounkem, úřadujícím 1. místopředsedou Asociace krajů, na vyhlášení stavu nouze. Premiér Andrej Babiš to odmítl. Opatření vlády potom přišla pozdě, ale hlavně že přišla. První ochranné pomůcky jsme od státu dostali až 14. března, pouze 3480 respirátorů jsme dostali s určením pro Masarykovu nemocnici a Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS).
Jak tedy hodnotíte činnost vlády?
V prvním týdnu epidemie byla opatření vlády chaotická a tiskové konference připomínaly předvolební akce. Při zavírání mateřských školek jsme vyzvali velká města, aby nechala alespoň jednu otevřenou pro děti zdravotníků, policistů, hasičů a záchranářů. Pokud by se nám nepodařilo zajistit chod nemocnic, ZZS, hasičů a policistů, byla by ostatní opatření zbytečná. V neděli 15. března jsme dostali 6000 roušek pro sociální služby. Snažíme se zajistit ochranné pomůcky i sami, rada kraje v pondělí 16. března schválila nákup 100 tisíc roušek za 19 236 tisíc korun. Podařilo se nám koupit 300 kusů respirátorů a dalších 300 kusů bude koncem týdne. Ty jsme rozdělili mezi strážníky městských policií ve městech nad 15 tisíc obyvatel. Také jsem vydal nařízení, že se v autobusech Dopravní společnosti Ústeckého kraje a našich smluvních partnerů nebude nastupovat předními dveřmi, aby řidiči nebyli přímo v kontaktu s cestujícími. Zajišťujeme rovněž dezinfekční prostředky. Asociace krajů shromažďuje požadavky jednotlivých krajů a předává je na ministerstvo.
Je v této složité době něco dobrého?
Většina nakažených koronavirem v kraji je z jednoho místa, byli společně na lyžích v Itálii. I to zatím ukazuje, že naše rychlá a včasná opatření měla smysl. A ta dobrá zpráva - první vyléčení jsou v našem kraji.
Musím poděkovat zdravotnickým pracovníkům, hlavně na infekčním oddělení Masarykovy nemocnice a Zdravotnické záchranné služby. Pracují na hranici svých možností. Ale poděkování patří všem v této složité době, kdo zajišťují naše zásobování, hromadnou dopravu, policistům a hasičům, kdo je prostě v kontaktu s lidmi, a přesto plní své pracovní povinnosti.
A podařilo se vám zatočit s prvními korošmejdy!
Na rouškách se bohužel někde chtějí přiživit spekulanti. Nechal jsem odebrat statisíce roušek a dalších ochranných pomůcek, které byly objeveny v průmyslové zóně v Lovosicích na Litoměřicku. Jedná se o zhruba 700 000 roušek. Bylo zjištěno, že v Lovosicích ve skladech jsou ochranné pomůcky, u nichž bylo podezření, že by mohly být vyvezeny z České republiky. Firma, u níž se ochranné pomůcky objevily, za ně nicméně dostane náhradu v cenách obvyklých. Domluvili jsme se, že 314 tisíc roušek dostalo ministerstvo vnitra pro policisty a hasiče.
V současné situaci byly odloženy doplňovací volby do Senátu ve volebním obvodu č. 32 Teplice, kde kandidujete za KSČM. Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl kandidovat?
Kandidatura mi byla spontánně nabídnuta po nečekaném úmrtí Jaroslava Kubery v rámci strany i mimo ní. Původně jsem myslel, že v říjnu skončím s politikou úplně. Toto jsem vzal jako svoji poslední výzvu k zúročení zkušeností ve vedení kraje a vedení města Bíliny. Na volební kampaň jsem moc času neměl. Jako hejtman mám s koronavirem tolik starostí a povinností, že den s 24 hodinami je málo.
Ale můžeme se jí nyní trochu věnovat? Volby jsou zatím odloženy a jistě se časem uskuteční. Je to vaše třetí kandidatura, v předchozích jste byl ve druhém kole. Tentokrát jdete do voleb poprvé z pozice hejtmana a volby budou také poprvé bez Jaroslava Kubery. Jak moc to mění situaci?
Je pravda, že do Senátu kandiduji potřetí a dvakrát jsem byl ve druhém kole s Jaroslavem Kuberou jako novinář. Nyní si myslím, že je startovní pole docela vyrovnané a šance na úspěch slušná, takové hodnocení práce hejtmana za osm let, bude to zajímavá soutěž.
O senátorské křeslo ve vašem volebním obvodě se bude ucházet mj. primátor Teplic Hynek Hanza (ODS), ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených), starostka Bíliny Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO) nebo starosta Duchcova Zbyněk Šimbera (ČSSD). Jak své protikandidáty hodnotíte a jakou proti svým soupeřům zaujmete strategii?
Většinu kandidátů znám osobně, normálně se spolu bavíme. Zuzka Schwarz Bařtipánová mi dělala v Bílině místostarostku, Hynek Hanza je kolega v krajském zastupitelstvu, Zdeněk Bergman je dlouholetý ředitel gymnázia, u Zbyňka Šimbery se na radnici občas ráno zastavím na kávu, když jedu do práce. Voliči musí sami posoudit, kdo je bude v Senátu nejlépe zastupovat, kdo má jaké zkušenosti. Určitě nebudu na nikoho útočit, pomlouvat ho či zesměšňovat.
Jaké jsou největší problémy území, za které se ucházíte o post senátora? Jak byste jako senátor mohl, a hlavně chtěl lidem, kteří zde žijí, pomoci?
Problémů je hodně, hlavně v sociálně ekonomické oblasti. Řada krajů si v minulosti udělala z naší oblasti odkladiště těch, které nechtěly. I od slovenských přátel jich přišlo hodně. Vznikly zde vyloučené lokality, kde v kraji žije asi 40 tisíc lidí. Asi největší problém v okrese je na předměstích Teplic, v Krupce a Bílině. Na druhou stranu je pravda, že řada měst prodala svůj bytový fond, a tím ztratila kontrolu, kdo se do města stěhuje. Musíme mít zákony, které pomohou potřebným a nebudou nahrávat nemakačenkům. Velice si u nás vážím pracovníků Městských technických služeb Bílina, kteří každý den uklidí celé město, starají se o zeleň, vyvážejí komunální odpad. Ty budu vždy podporovat, ale u těch, co nechtějí pracovat, musí zasáhnout stát.
Pokud se stanete členem horní komory parlamentu, jaké oblasti byste se chtěl věnovat především a proč?
V Senátu bych se chtěl věnovat právě sociální oblasti, regionálnímu rozvoji, tedy oblastem, ve kterých jsem jak na kraji, tak v Bílině získal nejvíce zkušeností.
Voleb do Senátu se účastní obvykle dost málo voličů. Proč to podle vás tak je, a jak a čím budete na voliče apelovat, aby jich přišlo víc?
V občanech se vypěstovalo, že Senát je zbytečný. Ale pokud máme dnešní ústavu, je tam Senát napsaný a předseda Senátu je druhý nejvyšší ústavní činitel České republiky. A pokud chce občan o něčem rozhodovat, musí jít k volbám, a je jedno k jakým. Vždy volí někoho, který potom v určité fázi za něho rozhoduje.
Jaký výsledek budete považovat za svůj volební úspěch?
V těchto volbách je úspěchem pouze zvolení senátorem.
Byl jste starostou Bíliny, co se vám za volební období podařilo?
Podařilo se několik věcí, o kterých se mnoho let hovořilo. Máme rekonstruované Mírové náměstí, již to není jedno velké parkoviště, ale vyniká historická kašna a morový sloup. Podařil se vyřešit problém opuštěných kasáren, bude zde malá průmyslová zóna. Do rekonstruované městské nemocnice se podařilo zajistit mamograf, odborné lékaře či zubního lékaře. Byl připraven výkup celých bloků domů v problémovém sídlišti, od kterého nakonec bohužel koaliční partner ANO ustoupil. A nepřizpůsobivých dále přibývá.
Pomalu se blíží ke konci volební období, kdy jste podruhé byl ve funkci hejtmana. Co považujete za největší úspěch?
Když jsem byl na podzim roku 2012 zvolen, byl Ústecký kraj fackovací panák, policie a státní zástupci si tady podávali dveře, v médiích jsme byli vděčné téma. Za cenu velkých obětí se nám podařilo odblokovat ROP, kde bylo zastaveno proplácení projektů. Až za vlády Jiřího Rusnoka došlo k dohodě. Ale kraj musel zaplatit korekci 596 milionů korun, letos splácíme posledních 80 milionů korun. Přitom ministerstvo pro místní rozvoj tento úřad zřizovalo a ministerstvo financí ho mělo kontrolovat. Nakonec to odnesl kraj. V roce 2013 jsme v kraji zvládli velké povodně, to byla škola života. Podařilo se nám zachovat komplexní onkologické centrum v Krajské zdravotní, které nám chtělo ministerstvo zrušit. A nyní máme i kardiovaskulární centrum. V Krajské zdravotní pracují špičkoví odborníci nejen jako lékaři, ale i střední zdravotní personál. Celé roky bojuji za lesní pozemky pro naši Lesnickou školu ve Šluknově. V roce 1977 bývalý ředitel vrátil státu 2700 hektarů lesů. Po posledním jednání s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem je dohoda na dlouhodobém pronájmu s možností opce. To chci do voleb dotáhnout. A poslední dobrá zpráva - od sesuvu půdy v roce 2013 je přerušena železniční trať Lovosice – Úpořiny. Po mnoha a mnoha jednáních dostala trať zelenou. Most se začne stavět v roce 2022 a potom bude obnovena pravidelná doprava.
Osm let je dlouhá doba, ale na něco krátká. Co se tedy naopak zatím nepovedlo?
Máme v kraji jeden velký problém, který sice kraj nezavinil, ale mnoho lidí si z kraje udělalo viníka. Lužická nemocnice v Rumburku je v konkurzu a její zrušení by znamenalo omezení zdravotní péče pro celý Šluknovský výběžek. Již před dvěma roky nabízel kraj městu Rumburk převzetí nemocnice. Město odmítlo s tím, že si ji výhodně prodá. Situace se zhoršovala, přesto loni v létě bylo dohodnuto znovu převzetí. Předseda představenstva Krajské zdravotní Jiří Novák během tří dnů vyjednal podmínky se všemi zdravotními pojišťovnami, město mělo zaplatit dluhy nemocnice. Starosta Lumír Kus (za ANO) však odmítl, aby město dluhy své nemocnice uhradilo. Nemocnici poslalo do konkurzu. Přesto stále hledáme možnost pomoci.
Rozhodl jste se nejen neobhajovat post hejtmana, ale už ani nekandidovat do krajského zastupitelstva. V případě zvolení senátorem je vaše budoucnost asi jasná, kam by tedy naopak vedly vaše kroky po konci na postu hejtmana?
Mám důchodový věk, věnoval bych se vnučce a vnukovi, pracoval na zahradě.
Zbyšek KUPSKÝ