Vzpomínka na člena III. ilegálního výboru ÚV KSČ v Přešticích Karla Aksamita
V Přešticích, v okrese Plzeň-jih, na domě čp. 688, na Tř. 1. Máje, kde bydlí rodina Klauberova je umístěna malá pamětní deska Karla Aksamita, který v letech 1939 – 40 pracoval v Přešticích v ilegalitě jako významný funkcionář Ústředního výboru Komunistické strany a organizoval zde protifašistický odboj na Plzeňsku.
Bylo to po 15.3.1939, když Hitler obsadil Československou republiku. KSČ musela přejít do ilegality, vedoucí funkcionáři strany museli uprchnout z republiky, aby si zachánili život.
K. Akasamit se narodil 11.4.1897 v Koš‘tanech u Teplic. Byl to dělník, členem sociálně demokratické mládeže. Byl povolán do 1. světové války na ruskou frontu do Haliče, kde zažil bojový křest a hrůzy války. To jej formovalo.
Stal se zakládajícím členem KSČ v r. 1921. V roce 1923 se stává profesionálním funkcionářem Komsomolu. Poté byl zvolen předsedou celostátní Federace proletářské tělovýchovy. V roce 1924 je jmenován členem výkonného výboru Rudé sportovní internacionály se sídlem v Moskvě a v Německu. Byl účastníkem několika protifašistických kongresů.
Hned druhý den po okupaci republiky, která proběhla 15.3.1939 byl K. Aksamit zatčen v akci „Gitter" (Mříž). Po pár dnech byl propuštěn, ale musel podepsat prohlášení, že nebude vyvíjet politickou činnost. To nesplnil!
Po atentátu na Heidricha 27.5.1942, kdy fašisté rozpoutali v Čechách teror, kdy byly vypáleny Lidice a Ležáky a kdy byly povražděny stovky vlastenců se Karel Aksamit stává na Velikonoce 1943 členem III. Ilegálního výboru ÚV KSČ.
Ilegální výbor byl napojen na Moskevské vedení KSČ, kde byla část poslanců našeho Parlamentu a část armádních velitelských kádrů. Jako člen nejvyššího protifašistického odboje organizoval také sabotážní akce na Berounsku, Příbramsku a Plzeňsku. Byly na něj napojeny partyzánské skupiny z Brd, skupiny, které vykolejovaly vojenské vlaky, sabotovaly telefonní spojení, předávaly informace spojencům. Proto se K. Aksamit stal jako čelný protifašistický odbojář štvancem č. 1 té doby!
Na podzim 1943, když byla v Praze a na Plzeňsku pro něj "horká půda" a gestapo bylo členům ilegálního výboru KSČM neustále v patách, se K. Aksamit přesouvá na Lounsko do vesničky Toužetín, ke svému švagrovi Oldřichu Kočkovi, kam později přijíždí i jeho manželka Božena Aksamitová.
Fašisté nezaháleli a dokázali zmáčknout každého podezřelého. Pod pohrůžkou smrti členům celé jeho rodiny, řada lidí promluvila, včetně vysokých funkcionářů strany. Cynismus gestapáků vůči příslušníkům protifašistického odporu byl děsivý. Mluv, nebo postřílíme celou tvojí rodinu! Kdo bude pomáhat protiříšským záškodníkům, bude zastřelen! Popravy se konaly téměř každý den.
Dne 21.6.1944 němečtí vojáci a gestapo obklíčili vesnici Toužetín a začala razie. K. Aksamit v úkrytu pod schody domu pochopil, že je konec! Obrátil zbraň proti sobě a stiskl spoušť, aby nemohl prozradit další členy ilegálního hnutí odporu.
Jeho žena použila jed a umírala v obrovských bolestech několik dní!
Poslední slova v jeho deníku zněla: „Víme proč žít, věděl jsem proč dýchám“.
Kromě K. Aksamita a jeho ženy bylo fašisty povražděno dalších pět lidí z této rodiny. Skončili pod gilotinou na Pankráci!
V garážích u autodopravce Antonína Klaubera v Přešticích se konaly schůze místních komunistů s K. Aksamitem, ten zde několikrát přespával. Odtud se šířily informace a letáky dále do Plzeňského kraje, do Škodovky v Plzni k dělnictvu!
Autodopravce Klauber byl zatčen gestapem v r. 1941 a byl odsouzen k trestu smrti! Jelikož uměl dobře německy, byl mu trest změněn na pracovní tábor s poznámkou – "návrat nežádoucí". Klauber pak byl až do konce války v lágru, někde v lomu u Drážďan. Domů se vrátil až v červnu 1945, když ten tábor osvobodili Američané. Rodina Klauberových měla tehdy štěstí - přežili!
Deska na jejich dům byla instalována v Přešticích v období let 1968-9 a nechal ji vyrobit sám Josef Smrkovský, tehdejší reformní předseda Parlamentu, který se s K. Aksamitem a autodopravcem Klaubrem osobně znal z ilegální protifašistické činnosti.
Po Sametové revoluci z roku 1989 přišli za Klauberovými z místní radnice, tehdy ovládané představiteli místní ODS, aby Klauberovi tuto desku odstranili z domu. Vnuk autodopravce Klaubera to odmítl se slovy, že jsou jako rodina hrdi na svého dědu, který aktivně bojoval za osovobození naší republiky od fašistické okupace!
Do roku 1990 existovala v Přešticích ulice s názvem Karla Aksamita na jejímž rohu stojí dům bývalého autodopravce Klaubera. Nevydržela nápor demokratů! Byla přejmenována na "Karlova“.
Jak nám řekl zástupce místní ZO KSČM v Přešticích V. Frouz, za posledních 30 let od Sametové revoluce, byl na náměstí v Přešticích v těchto květnových dnech, kdy si připomínáme osvobození republiky a konec II. Světové války radnicí vítán, líbán a oslavován kde, kdo.
Na Karla Aksamita, který tady řídil protifašistický odboj, si však nikdo z představitelů města nevzpomněl. A to na radnici celou dobu nevládl nikdo jiný, než ti největší demokraté!
A tak místní ZO KSČM již 30 let, každý rok, dává malou kytičku k této pamětní desce se slovy ! „Děkujeme, nezapomněli jsme"! Stalo se tak i letos, kdy si připomínáme 75. výročí vítězství nad fašismem.
Památník K. Aksamita v Teplicích, z rodného kraje odkud pocházel, je jedním z pietních míst v Ústeckém kraji. O památník pečuje Levicový klub žen. V posledních letech se sem památce Karla Aksamita jezdí poklonit delegace Ústeckého kraje v čele s hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem.
Karel Aksamit položil svůj život za osvobození naší republiky. Byl to hrdina! Čest jeho památce!
Fotogalerie
