Vítr fouká zpoza Atlantiku a od německých sousedů
Vaše jméno - Novotný - má nyní v obecném povědomí u nás a také v Rusku podivný zvuk. Váš jmenovec, který není jakkoli spřízněn s vaší rodinou, starosta MČ Praha-Řeporyje, dělá všechno pro zhoršení vztahů České republiky s jadernou velmocí. Dělá to ze svého přesvědčení, nebo je to na objednávku?
Přesvědčení? Ten člověk dal celým svým předchozím životem najevo, že jej zajímají pouze peníze a pochybná sláva. A také, že je prost jakýchkoli skrupulí. V létě loňského roku mu přijel vysvětlit svou svéráznou představu o úctyhodné roli Ruské osvobozenecké armády Pavel Žáček (poslanec za ODS), morálně jej přijel podpořit i předseda ODS Petr Fiala, a tím si de facto objednali starostovo obscénní představení. Vše už pak šlo samohybem.
Byl jste se v Řeporyjích podívat na onu oslavnou pamětní desku vojákům Buňačenkovy jednotky ROA? To, co každého trkne do očí, jsou dvě velké cedule poblíž památníku oznamující, že »toto veřejné prostranství je nepřetržitě monitorováno kamerovým systémem se záznamem«. Škoda, že takto nepřetržitě se záznamem nebyla monitorována socha maršála I. S. Koněva. Jako člověk znalý poměrů u policie zřejmě víte, proč jsou některé památníky pečlivě monitorovány, jiné však nikoli. Kdo platí kamerové hlídání?
Ale k vašim otázkám. Napojení na městský kamerový systém zajistilo hlavní město Praha, jež tak samozřejmě učinilo na náklady daňových poplatníků. Přitom monitoring sice může využívat policie, ale městská firma jej spravuje a město platí. Městská reprezentace tak dává najevo, jaké jsou její priority. O identifikaci hanobitelů maršálova památníku zjevně nestála, o osud památky na Himmlerovy hrdiny projevila dojemnou péči.
Na pamětní desce je nápis, že 6. května 1945 padlo rozhodnutí jít »bratrům Čechům na pomoc« v Pražském povstání. Tak mě napadá - šli vojáci ROA také na pomoc bratrům Polákům ve Varšavském povstání?
Je to naprosto absurdní. Vlasovci spáchali obludná zvěrstva na obyvatelstvu Německem okupovaných zemí. A teprve v okamžiku, kdy se neodvratně blížily válečné tribunály, pokoušeli se zavděčit, zradili Hitlera a doufali v lepší zacházení v americkém zajetí. Ale za to se přece neinstalují pamětní desky a nevzdává čest! Historii je třeba objektivně popsat, tedy popsat i pozitivní roli Ruské osvobozenecké armády v Pražském povstání. A to je vše.
Jak zvládla mainstreamová média 75. výročí osvobození a Vítězství ve druhé světové válce? Nezakrylo informování o pandemii a o boji s nemocí COVID-19 tak významné výročí?
Zakrylo. Jako by kromě řádění koronaviru nebylo důležitých událostí. K výročí samému přistupovala mainstreamová média spíše otráveně a akcentovala především vše, co by mohlo zmenšit zásluhy někdejšího SSSR na osvobození Evropy od nacismu a zároveň relativizovat vinu Německa. Nejdůležitější pro ně byla tzv. pomníková válka, tedy demontáž sochy Koněva, přejmenování náměstí Pod Kaštany na náměstí Borise Němcova či řeporyjská ubohost.
O nenávisti většiny českých médií vůči Rusku jste hovořil na on-line mezinárodní konferenci, která se konala v den 75. výročí zahájení Pražské operace Rudé armády 6. května. Řekl jste, že nenávist k bývalému SSSR přešla do nenávisti k současnému Rusku, dochází k zpochybňování a znevažování podílu Rudé armády na Vítězství. Odkud vítr vane?
Vítr fouká zpoza Atlantiku a od německých sousedů. Současné Rusko musí být u nás vnímáno negativně, nemá být pro nás partnerem, naše vztahy mají být pozitivně orientovány jednostranně, a to pouze na naše papírové spojence. Novináři i majitelé médií tento trend vnímají a vědí, že snaha o větší objektivitu může znamenat i ztrátu existenční. Navíc se o patřičnou morálku mužstva stará řada nájemných politických ziskovek, které jsou prokazatelně napojeny na zahraniční zdroje. Média zároveň dávají ostentativně najevo, že nutnou výbavou člověka, který usiluje o významnou společenskou pozici, musí být rusofobie. Všichni se pak v těchto kádrových předpokladech utvrzují a spirála hysterické nenávisti se pitomě roztáčí.
Vždy přituhuje v kritice Číny a Ruska, když jde o nějaké velké ekonomické projekty – sítě 5G, dostavba jaderné elektrárny apod. Je za neustálým živením obrazu nepřítele ekonomický zájem?
Nejenom prostě ekonomický zájem, ale po všech stránkách zájem strategický. V energetice či komunikačních technologiích nejde přece o nic menšího než o ovládání jednotlivých zemí. Proto se náhle vláda rozhodla, že pro dostavbu Dukovan nesmí být vybrána firma ze země, která představuje strategické riziko. A i pro tento případ se musí vytvářet negativní obraz Číny a Ruska, aby se pak veřejnosti snáze zdůvodnilo, že i když byl ten či onen projekt lepší, tak nakonec zvítězil ten z té správné země.
Co říkáte aféře »ruský agent s ricinem, jenž má zneškodnit tři starosty«, vyvolané na základě článku v protežovaném periodiku Respekt?
Kauza především ještě více dehonestovala Respekt. Ať mu předal informaci kdokoli, mělo si vedení společně a nahlas přečíst, jak pokleslou bizarnost se chystají publikovat. A pokud šli dokonce vědomě do takto dětinské zpravodajské hry, pak k takové novinařině nemám slov. V každém případě, věřil-li pisatel informaci, měl se sebrat a běžet na státní zastupitelství a oznámit tam minimálně přípravu vraždy, jinak se sám dopustil trestného činu. Pokud informace nebyla pravdivá, mělo být proti dotyčnému novináři zahájeno trestní stíhání pro šíření poplašné zprávy.
Novinář Erik Best ke kauze napsal: »Pořad veřejnoprávní televize 168 hodin prozradil totožnost údajného vysoce postaveného ruského špiona, který měl do Prahy přicestovat se smrtícím jedem ve svém kufříku. Ve 168 hodin zaznělo, že podle vícero zdrojů vedou stopy k řediteli RSVK v Praze. Podle vícero zdrojů? Kdo jiný než kontrarozvědka mohl něco takového vědět? Díky únikům do médií se agenti v BIS evidentně dopustili hned několika trestných činů, a vystavili tak české špiony pravděpodobné možnosti odvetného odhalení.« Souhlasíte?
Bezpečnostní informační služba má značné pravomoci a přitom zjevně nakládá značně neprofesionálně se získanými informacemi. Erik Best spekuluje o provalech jakýchsi hypotetických českých špionů, já se ale nemohu ubránit dojmu, že to říká s jemnou ironií. Považuji za daleko závažnější fakt, že BIS je tímto stylem práce nebezpečná vlastnímu obyvatelstvu.
Bude se BIS zodpovídat za únik dat, nebo je běžné, že protežovaní novináři dostávají to, co je potřeba, »na zlatém tácu« či sehrají roli užitečného idiota?
Dost by mě překvapilo, kdyby se celá věc nezahrnula pod koberec. Právo se aplikuje stále selektivněji. Protežovaní novináři však budou mít stále větší problém se svou věrohodností. Právě například došlo k personální obměně Rady České televize a zrovna na skutečný smysl řady reportáží pořadu 168 se mohou někteří noví radní ptát.
Jednou z policejně chráněných osob je starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Jeho otec, dříve diplomat Petr Kolář, nad touto skutečností v médiích lkal...
Jeho otec sehrál komedii, aby tak podtrhl statečnost svého zbabělého syna a zviditelnil nebezpečnost Rusů. Co mu také jiného zbývá? Je to hlavní důvod celé hry, stejně jako tomu bylo v inscenaci »Novičok«.
Novinář Ivan Hoffman řekl, že BIS vnímá jako »filiálku CIA v České republice«. Co vy na to?
Že není sám. Ten dojem má i řada lidí, kteří se pohybují blíže bezpečnostním složkám než Ivan. Její ředitel přijal koneckonců vyznamenání přímo v sídle CIA.
Teď z jiného soudku: Co říkáte proměně názorů prezidenta Trumpa od uznání Číny za zvládnutí koronaviru až po její obviňování, že za vše může?
Čína neúprosně vyrostla v ekonomickou světovou jedničku, USA se s tím obtížně smiřují. Myslím, že ten vztah je rozháraný poměrně nehraně. Obě velmoci jsou v nové situaci a hledají způsob nové koexistence. My jenom musíme doufat, že se to povede a že nedojde na nejhorší.
Téměř denně se u nás mediálně řeší údajný brutální nátlak Číny a Ruska. Když USA zadupaly, abychom v České republice nepřijali digitální daň, která by znamenala snížení zisků amerických koncernů, tak se to až tak kriticky nehodnotilo a je to prakticky zapomenuté. Co vy na to?
To svědčí o jednostranné orientaci našich médií. A také to svědčí o tom, že už se léta nacházíme ve studené mediální válce. K poctivé novinařině by mělo patřit neustálé upozorňování na to, že všechny cizí země prosazují především svoje zájmy a že pro nás nic neudělají z lásky. A také na to, že my máme svůj zájem – český! Média by měla lidem pomáhat v orientaci mezi propletenci oněch zájmů. Jedině tak může vzniknout kvalitní tlak na dobrý výkon v politice.