Největší poptávka po robotizaci je v ČR v potravinářském a tabákovém průmyslu (52,8 procenta), u výrobců stavebních materiálů (30,2 procenta), u zpracovatelů plastů a v chemickém průmyslu (29 procent), u výrobců elektrických a elektronických výrobků (26,4 procenta), v dřevařství a nábytkářství (25,8 procenta), v textilním (24,6 procenta) a automobilovém průmyslu (24,3 procenta) a ve strojním a kovoprůmyslu (22,2 procenta).
Otázky Haló novin pro Pavla Hojdu, stínového ministra průmyslu a obchodu za KSČM.
Heslem socialistické industrializace bylo: »Dřinu přenechme strojům«. V podmínkách kapitalismu však robotizace kromě nesporných technologických přínosů znamená také ztrátu pracovních míst. Jak bychom se s tím do budoucna mohli vyrovnat?
Česká republika jako průmyslová a exportní země je závislá na dostatku kvalifikovaných pracovníků a na opakované práce nebo práce bez potřebné invence pracovníka se nejvíce hodí pracovníci nekvalifikovaní (je pouze nutné krátké zaučení), nebo hlavně roboty průmyslové či kolaborativní. Je to vývoj, a výhoda robotů v uvedených činnostech je evidentně nejen ekonomická, ale i ve výkonech, které lidská pracovní síla nemůže zastat. Pracovní místa by neměla zanikat, ale přesunout se např. do kvalifikovaných technických pozic (obsluha - údržba a oprava robotů) a nekvalifikovaní pracovníci mohou zastávat pracovní místa potřebná ve službách tam, kde je nasazení robotů neefektivní nebo dosud nemožné. Nebude také potřebné využívat pracovníků z jiných zemí nebo námezdních pracovníků soustředěných na ubytovnách mimo své stálé bydliště jinde v republice. Rozhodně je ale potřeba řešit zdanění práce robotů, aby bylo možné řešit funkce státu, které musí v současné době stát zajišťovat.
Někteří ekonomové uvažují o zdanění robotů. Zatímco zaměstnanec platí daně, sociální a zdravotní pojištění, s masivní robotizací se výkon ekonomiky zvyšuje, ale plátců do systému ubývá. Jaký má na to názor KSČM?
Domnívám se, že KSČM jako levicová strana se sociálním cítěním musí usilovat o takové ekonomické řešení, aby robotizace nezpůsobila další zbídačování pracující síly, ale i zajištění důstojného života pro občany, kteří jsou nějakým způsobem handicapovaní nebo užívají zaslouženě výsluhy ve stáří.
Jak jsem uvedl výše, stát, tedy společnost, nemůže rezignovat ani na funkce, které jsou financovány ze zdanění práce a podnikání, a bude nutné najít rozumný systém zdanění práce robotů, tak jako např. v současné době řeší ČR i EU zdanění mediálního a elektronického podnikání (Facebook, Google apod.).
Měl by stát robotizaci podporovat, nebo ji ponechat samovolnému vývoji?
V současné době, kdy se teprve hledá, jak zajistit zaměstnanost zejména v době krizí a nárůstu nezaměstnanosti, je zapotřebí opravdu najít a uzákonit vhodné zdanění práce robotů, aby právě robotizace nezpůsobila postupný nárůst nezaměstnanosti, a tím rostoucí rozpor mezi možnostmi státu při řešení sociální situace ve společnosti a rostoucími zisky firem. Stát a společnost by měla v každém případě řešit přechod ekonomiky na nové možnosti i zásadnější změnou ve vzdělávání, myslím tím přípravu kvalifikovaných pracovníků v oborech, které budou pro robotizaci a udržitelný vývoj nezbytné. Zatím je klima ve společnosti takové, že ve vzdělání upřednostňuje ostatní obory ne vždy potřebné pro udržitelný vývoj společnosti před obory technickými.
Poznámka: Kráceno: admin