Předvolební rozhovor Regionu pod lupou s Ing. Věstislavem Křenkem, současným předsedou Výboru pro veřejné zakázky a kandidátem do krajských voleb v Plzeňském kraji.
BEZPEČNOST A PROSPERITA – jak jsi přišel na toto heslo a co si pod tím má volič představit?
Uvedené heslo jsem poprvé zveřejnil na okresní konferenci v lednu 2016. Impulsem byla zhoršující se bezpečnostní situace ve světě a pokračující ilegální migrace do Evropy s neblahými důsledky. Na druhé straně jsem znal úspěšné výsledky hospodaření Plzeňského kraje v tomto volebním období, na kterých se podílela koalice KSČM a Sociální demokracie.
Pro názornou představu si volič může též představit pod těmito slovy dvě spojené nádoby, kde jedna bez druhé nemůže existovat. Pokud společnost chce budovat prosperitu, tak musí pracovat v klidu a v míru, což je zase úkolem oblasti bezpečnosti. Ta zase může být budována jen pokud má potřebné a odpovídající personální, materiální a finanční zabezpečení.
Prosperita má ale daleko širší pojem, a proto ji nevztahuji jen k oblasti bezpečnosti. Prosperita také není výslovně jen ekonomickým pojmem, protože zahrnuje i další oblasti lidské činnosti. Jsem přesvědčen, že v nastávajícím novém volebním období budou slova „bezpečnost a prosperita“ skloňovány velmi často, a to ve všech pádech.
Jsi zvyklý získávat a vyhodnocovat informace. Jak se má volič orientovat v informacích, které mu při volební kampani jsou předkládány, a to jak z oblasti jednotlivých stran/kandidátů, tak i z oblasti volebních programů?
Žádný volič nežije ve vakuu. Má své praktické životní zkušenosti, v drtivé míře nevěří zpravodajským pořadům ČT-1 a ČT-24. Na druhé straně je tady internet, kde na sociálních sítích se lidé vyjadřují bez servítku a nazývají věci a jevy skutečně pravým jménem.
Samotná volební kampaň je už jen vyvrcholením, protože volební kampaň ve skutečnosti běží celé volební období a volič vidí osobně ve svém okolí, zda se slova proměňují v činy, nebo zda někdo stále jen slibuje a v případě neúspěchu se vymlouvá na jiné politické subjekty, případně na ostatní koaliční partnery.
V případě našeho Plzeňského kraje mohu zcela zodpovědně prohlásit, že tyhle nešvary se ve vládnoucí koalici KSČM se Sociální demokracii nevyskytly. Jistě, byly občas nějaké třecí plochy, které se ale podařilo vždy úspěšně vyřešit, což svědčí i o vyspělosti politického jednání.
Faktem ale je, že některé záležitosti by komunisté řešili důrazněji a efektivněji, pokud by měli v Radě kraje většinu. Nám komunistům v podstatě jde o výkonnější nastavení systému řízení v podmínkách samosprávy a státní správy na úrovni kraje. Do systému řízení patří podle mně nepochybně také oblast kontrolního řízení, kde vidím řadu problémů. Nejde tak ani o samotnou kontrolní činnost, ale hlavně o dotažení kontrolních závěrů jak v jejich realizacích, tak i v postihu odpovědných řídících pracovníků.
Od roku 1990 se postupně začal obecně v ČR vytrácet pocit odpovědnosti, protože odpovědnost se nestala kritériem hodnocení lidí, zejména pak řídících pracovníků, a to na všech úrovních, počínaje obcemi, přes rezortní ministerstva a zákonodárnými orgány konče. To se nepochybně také promítá do nespravedlivého hmotného ohodnocení, což je pro lidi hodně citlivé téma. Stačí jen připomenout už mnohokrát kritizované „zlaté padáky“ a jiné různé podobné nešvary, zejména u těch organizací, které jsou financované z veřejných finančních prostředků.
Informace o tvé dosavadní práci v komunální i krajské politice – úspěchy i případné neúspěchy.
V letech 2006 – 2010 jsem byl v Domažlicích členem Komise pro bezpečnost a dopravu. V letech 2010 – 2014 jsem byl zastupitelem Města Domažlice a plnil jsem funkci předsedy Kontrolního výboru. Od roku 2012 až dosud jsem krajským zastupitelem a uvolněným předsedou Výboru pro veřejné zakázky Plzeňského kraje. Mezi úspěchy předsedy Kontrolního výboru v Domažlicích řadím všechna schválená opatření zastupitelstvem města, které Kontrolní výbor navrhl na základě věrohodně zjištěných problémů a nedostatků, protože u vedení města Domažlice byla zjevná nechuť k výsledkům práce Kontrolního výboru vedeného členem KSČM.
U výkonu funkce předsedy Výboru pro veřejné zakázky Plzeňského kraje jde o řadu složitostí jednak při projednávání nových veřejných zakázek a jednak při komplexních kontrolách už provedených veřejných zakázek. V každém případě se podařilo nastavit velmi účinný systém práce Výboru, protože do jeho ustanovení v roce 2012 žádný takový orgán u Krajského úřadu či zastupitelstva neexistoval. Podařilo se stmelit práci jednotlivců ve Výboru, a to bez ohledu na jejich politickou příslušnost, protože práci Výboru jsem postavil na odborném principu a ne na politicko-ideologických předsudcích.
V kontrolní činnosti se podařilo kromě zjišťování nedostatků také naplnit i výchovnou funkci kontroly u jednotlivých zadavatelů – ředitelů zřízených organizací v Plzeňském kraji. Mnozí ředitelé organizací tak tiše žasli, když jsme jim ukázali, co byli schopni v realizační fázi plnění veřejné zakázky podepsat. Rozbory z kontrol jsme velmi poctivě projednávali s řediteli organizací, kteří tak začali chápat například i význam Smlouvy o dílo, jako právního dokumentu. U tří ředitelů organizací byl Výbor pro veřejné zakázky už nucen přistoupit k navržení na jejich personální řešení, které Rada Plzeňského kraje také realizovala.
Co bys chtěl v krajském zastupitelstvu dosáhnout?
Dosahovat něčeho mohu teprve tehdy až budu zvolen a budu pověřen konkrétní odpovědností za výkon svěřené funkce. Rozhodně budu chtít zanechat „svou osobní stopu“, aby se o ní pozitivně mluvilo ještě v době, kdy už tam nebudu.
Proč by voliči měli dát svůj hlas KSČM?
Svět není černobílý. Polistopadový vývoj v ČR byl nejefektivnějším obdobím nikdy nevyhlášených stranických prověrek, které spontánně a fakticky oddělilo zrno od plev. V současné KSČM nejsou bývalí komunisté, ti jsou v jiných politických stranách a s těmi rozhodně nemáme nic společného. Stačí jen namátkou připomenout bývalého milovníka SSSR, nynějšího europoslance Jaromíra Štětinu z TOP-09, který v Evropském parlamentu hlasoval pro kvóty ilegálních migrantů a tak bych mohl pokračovat.
Současní čeští komunisté od roku 1990 prošli trnitou, blátem a špínou pokrytou cestu, která je nezahnala do rezervace jak si to mnozí jejich nepřátele přáli, ale zocelila je v boji s politickými protivníky, kteří se klaní „zlatému teleti“. Základní zákon kapitalismu „Honba za ziskem“ bude jednou pokořen a komunisté budou u toho.
Současní čeští komunisté rovněž nikdy nezapomenou na ekonomická zvěrstva při privatizaci národního majetku a také nikdy nezapomenou na ty, kteří pod rouškou „demokracie a humanismu“ přivedou český národ na práh válečného konfliktu a budou vždy nesmiřitelně bojovat proti případnému rozpadu české státnosti.
Současní čeští komunisté rozhodně nikdy nebyli a ani nebudou v předklonu před cizáky ve své vlastní zemi.