Prezidentská kandidátka Světlana Tikhanovskaya (druhá ve volbách) oznamuje vytvoření Koordinační rady s cílem předání moci a zajištění svržení Lukašenka v Bělorusku.
Lukašenko přecenil své síly, nedbal přátelských rad Putina a koketoval se Západem. Lidově řečeno nechtěl se jasně a konkrétně rozhodnout na které židli sedět a chtěl sedět na dvou současně. Nedbal mezinárodních politických a vojenských zkušeností minimálně o tom, jak skončil Saddám a Kaddáfí. Nakonec bude rád, když mu Putin s Moskvou zachrání holý život.
O tom jak široce a hluboko je rozjetá mezinárodní antilukašenkovská kampaň na jeho svržení svědčí i zapojení ČR. Tato informace nebyla do současné doby v ČR vůbec zmíněná. Média spekulují o více státech, jako je Polsko, asi iAnglie, Ukrajina a některé pobaltské státy. Jistě tento výčet není konečný a vše ukazuje na silného dirigenta v pozadí. Ostatně založené a námi placené sdružení "Občanské Bělorusko" samo v úvodu na svých internetových stránkách uvádí, že je sdružením mezinárodním! Podrobněji:
Poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) nabízí některé podrobnosti. Kdo se podílí v ČR na současných protestech v Bělorusku a chce tam vytvořit občanskou společnost? Pan ministr Petříček až podezřele zdůrazňuje, že český stát protesty v Bělorusku neorganizuje. Druhým dechem však dodává, že jím řízené ministerstvo dlouhodobě podporuje běloruskou občanskou společnost. Tak se na jednu z nich podívejme. Jde o politickou neziskovku "Občanské Bělorusko". Podle výroční zprávy za rok 2019 činily její příjmy něco přes 5,5 mil. Kč. Necelé 4,5 mil. jim zaslalo právě Ministerstvo zahraničních věcí ČR pod vedením ministra Petříčka!!!? (To není zrovna málo peněz)!? Další necelý milion pak neziskovka financovaná Kongresem USA.
Jaká by byla reakce českého státu, kdyby např. Rusko, Čína nebo právě Bělorusko platily ze státního rozpočtu neziskovku, která by měla za cíl destabilizovat politické poměry v ČR?. Více na fb a zde: https://www.civicbelarus.eu/about-us/
Proč je Bělorusko v hledáčku dalšího vývozu tzv. demokracie a uskutečnění „Majdanu“? Jistě lze z ekonomického hlediska jmenovat velké bohatství neprivatizovaného státního majetku, infrastrukturu ropovodů a plynovodů a získání dalšího odbytiště pro západní zboží. Z vojenského pak přiblížení se přímo na hranici s Ruskou federací a čekat na vhodnou záminku k aktivní podpoře antiruských a protiputinovských sil.
Společným jmenovatelem je v obou případech odstranění jejich zákonných představitelů a zvratu politického systému.
Související: Erik Best: Kdo nyní řídí diverzní jednotku na ministerstvu zahraničí?