Otázky Janu Rejfovi pokládal předseda Mediální komise Plzeňského KV KSČM.
Byl jsi 8 let starostou městyse Dešenice u Nýrska, to už je Šumava. Jak si žije lidem na Šumavě? Jaké problémy tam lidé řeší?
Život na Šumavě je stejný jako všude jinde. Přesto má svá specifika a ukazuje se, že po rozbití zemědělství se dotkla většiny lidí. Byla to v první řadě starost o zaměstnání. Když bych to uvedl na příkladu Dešenic, zde působil státní statek zaměstnávající cca 700 lidí (je to tolik, kolik má dnes občanů). Byl téměř soběstačný, tudíž nepotřeboval žádné dotování. Přesto se ho podařilo rozbít.
Dnes zde sice pracuje několik soukromých zemědělských subjektů zaměstnávajících rodinné příslušníky a jednotlivce, ale všichni se zabývají jen pastevectvím. Nikdo nic nepěstuje a také nic nesklízí.
Za těch 30 let od roku 1989 jsou zanedbány místní komunikace. Dnes jsou opraveny jen hlavní tahy a silnice III. třídy jsou špatné, což je i příklad Dešenic.
Lidé se zde potýkají s odpady, kde se také ceny neúměrně zvyšují. Společenský život zde není žádný, ruší se poštovní úřady nebo se omezuje pracovní doba, obchody zde jsou, ale cenově okrádající především seniory, kteří nemohou do města za nákupy do velkých marketů. Za zdravotní péčí musí občané do spádových měst. Tudíž se ukazuje, že lidem se dříve žilo lépe a řada z nich to i připouští a vzpomíná na to.
Jak to vypadá se Šumavou jako takovou, její přírodou a co Národní park Šumava?
Letošní rok ukázal, že Šumava, její Národní park i Chráněná krajinná oblast, jsou skvosty přírody. Ty je třeba chránit. Právě zde by měli hospodařit odborníci. Tahanice s novým zákonem o Národním parku Šumava k ničemu nevedou a hlavně do toho mluví politici od stolu v Praze, kteří o tom nic neví. Stačí si vzpomenout na ministra Bursíka. Podobně by se měla situace řešit s kalamitou způsobenu broukem, ale i přírodními živly.
Letos v době Covidu – 19 a omezení cest do zahraničí navštívili Šumavu tisíce lidí. Je to velmi dobře. Ale také se ukázalo, že jsou to lidé, kterým pořádek a klid mnoho neříká. Znečištěné turistické stezky, pohyb v oblastech, kde je to zakázáno, neukáznění motorkáři, čtyřkolkáři, to vše jen dokazuje, že tady je co napravovat. Já osobně bych doporučoval tvrdé, zejména finanční postihy. Jinak to s nikým nepohne.
Jaká je situace ve zdravotnictví na Šumavě?
Situace v této oblasti je problematická, i když se řada věcí zlepšila. Byla vybudována Klatovská nemocnice, vybudovány byly výjezdové základny ZZS (například Železná Ruda). Rozlehlost okresu by si vyžadovala tuto problematiku řešit komplexněji, protože například Sušická nemocnice se léta potýká s řadou problémů a stálo by možná za zvážení ji převést pod „křídla“ Plzeňského kraje. Pochopitelně to s sebou nese i kvalitu péče, nedostatek lékařů a zdravotnického personálu a vůbec kritická je situace se zubaři. Pokud chcete ošetřit, nezbývá vám, než zajet do Plzně! To vše se musí řešit a je to úkol pro nové vedení kraje.
Jsi také dobrovolným hasičem. Jaké problémy řeší hasiči na Šumavě a jak vám může pomoci Plzeňský kraj?
Dobrovolní hasiči jsou potřebnou složkou, která působí nejen u nás, ale téměř ve všech obcích a městech. Zdokonalují se při cvičeních a soutěžích což je znát při ostrých zásazích. Naštěstí jich je minimu.
V Dešenicích navíc pracují s mládeží což je zásluha Ivety a Stanislava Kindlmanových (Iveta také kandiduje do ZPK). Naše sbory jsou vybaveny potřebnou technikou i výjezdovým vozem. Letos byla ale činnost značně omezena pro pandemii COVID 19, což se odráží ve vycvičenosti a dovednostech jednotlivců. Zde bude co napravovat.
Podobně ale jako v jiných složkách, se sbory potýkají s nedostatkem lidí, zejména mladých lidí, což život hasičů značně ovlivňuje.
Jsi prezidentem Petnqueclubu Dešenice. Můžeš nám k jeho činnosti něco říci?
Petanqueclub Dešenice letos končí 6. ligový ročník této hry, kterou může hrát každý občan v jakémkoli věku (snad kromě batolat). Náš klub sdružuje 16 hráčů. Každoročně odehrajeme 10 turnajů na jaře a 10 na podzim, organizujeme i turnaje při příležitosti poutě, memoriál Václava Úlovce (byl společně s dalšími zakladatelem klubu) a od loňského roku hrajeme pravidelně přátelská klání s kluby v Nýrsku.
Letošní ligový ročník bude končit 16. listopadu výroční schůzí a vyhlášením vítězů s medailemi a poháry, bohatým pohoštěním a také přijetím plánu her na rok 2021.
Klub je také příležitostí se pravidelně scházet, naslouchat problémům jiných, umět si pomoct a to je podstata celé věci.
Česká republika i některé obce na Klatovsku se potýkají s nedostatkem vody. Jak je to v Dešenicích?
Dešenice využívají k spotřebě vodu z vlastního zdroje. Je jí dostatek. V případě krize mohou využít i vodu z nedaleké Nýrské přehrady. Mně osobně vadí zvyšování ceny vody, i když je relativně oproti jiným obcím a městům levná (platíme 27.90 Kč bez DPH). Letos se cena zvedla o 8,9% a já se ptám proč? Vymanili jsme se ze spárů francouzské Veolie, ale přešli jsme pod rakouský ČEVAK.
Domnívám se, že nastal čas hospodařit s modrým zlatem v rámci vlastních podmínek, protože Čevak nám na opravy a rekonstrukce hlavně páteřní části, kde dochází ke ztrátě, nic nedá.
Proč mají zisky z prodeje vody proudit do Rakouska? Máme potenciál i odborníky, abychom si to obhospodařili sami. Jinak podporuji dodávky vody z přehrady ve prospěch Plzně, pochopitelně po vybudování potřebné infrastruktury.
Co bys na závěr vzkázal voličům?
Přijďte při volbách dát hlas volebnímu číslu 63 - kandidátce KSČM!
Zde je odkaz na náš "Volební program KSČM" pro Plzeňský kraj na roky 2020 - 2024. Klikněte na odkaz níže:
https://plkr.kscm.cz/cs/volebni-program-kscm-pro-volby-do-zastupitelstva...