K aktuální situaci kolem Polikliniky v Plzni na Slovanech se vyjádřil lídr kandidátky KSČM pro krajské volby 2020 - PhDr. Ing. Jiří Valenta, DBA na dotaz jednoho z občanů a zřejmě i voliče z Plzně, který nám zaslal dotaz e-mailem.
Komentář Jiřího Valenty:
O budovu Polikliniky Plzeň 2 – Slovany a její situaci se intenzivně zajímám dlouhá léta, a dokonce v době, kdy jsem byl městským zastupitelem (2006-2014), jsem aktivně pomáhal tamním lékařům odvrátit její zamýšlený prodej soukromníkovi.
………………………………………….
Text mého tehdejšího příspěvku do médií v r. 2013:
„Jsou to však stále ty stejné, dravé, povětšinou umně kamuflované „tanečky“, které se dnes v Plzni odehrávají zejména kolem strategického majetku, neboť ten majetek prostý, občanům méně viditelný, se již dávno někam vytratil. A tyto tanečky jsou ve své intenzitě až podivuhodně cyklické.
Svoji úvahu zkusím doložit alespoň jedním, skoro učebnicovým, příkladem. V „nenasytném“ hledáčku se opět ocitla rozsáhlá budova městské polikliniky v Plzni na Slovanech. A tak v květnu tohoto roku (2013) schvaluje majetková komise Rady města Plzně, na návrh vlivného „lochotínského“ exponenta ODS a kontroverzního podnikatele Petra Štrunce (vlastnícího například i nedaleké nákupní centrum Galérie Slovany), za efektivní spolustranické podpory předsedkyně komise Heleny Matoušové, (dlouhodobě se angažující v masivním výprodeji tzv. zbytného městského majetku), záměr a tedy i eventuální možnost prodeje této, navýsost potřebné budovy. Není to však poprvé! Identická situace, která i tehdy měla „ve finále“ skončit prodejem tohoto zdravotnického zařízení, se odehrála již v průběhu roku 2009. Bylo to tedy také pouhý rok před obecními volbami. Transakce již byla dokonce schválena i městskou radou, když o prodej požádala společnost s matoucím názvem „Městská poliklinika Plzeň, s.r.o“. Firma, která byla, a snad je i doposud, majetkově propojena s „modrým“ exhejtmanem Plzeňského kraje Petrem Zimmermannem, měla budovu do té doby pronajatu.
Na prodej zdravotnického komplexu pozoruhodně, avšak pro zasvěcené nikterak překvapivě, tlačil i radní pro nakládání s městským majetkem, tehdy „lochotínský“ místostarosta, Vladimír Tichý, který přispěchal s tvrzením, že se prodej městu vyplatí. Odhad ceny budovy byl urychleně stanoven na 106 milionů korun a způsobem prodeje byla stanovena „obálková metoda“, která bývá z mnoha důvodů vždy velice ošemetná. Oprávněný logický argument odpůrců prodeje, podle mého názoru jasného „tunelu“, zněl, že je až neuvěřitelné se takto zbavovat strategického majetku a provádět to dokonce v době, kdy cena nemovitostí je na aktuálním trhu s nimi až o 30% nižší. A získané prostředky využívat k lepení velkých děr v městském rozpočtu způsobených neefektivním hospodařením radniční koalice pod dominantní taktovkou ODS.
Dokonce i sociální demokraté, kteří občas přivírají, při realizaci jiných nesmyslných prodejů, oči, prohlásili ústy Milana Chovance budovu slovanské polikliniky za majetek strategický, tzn. majetek městu nezcizitelný.
Ostrý nesouhlas široké veřejnosti, společně s výraznou aktivitou sdružení lékařů, pracujících na slovanské poliklinice, pomohl prodej budovy zastavit. Desítky lékařů se tehdy v petiční akci vyslovily proto, aby areál zůstal nadále v majetku města a byl současně pronajat přímo zdravotním subjektům. Došlo i na varování, že by po čase mohl soukromý majitel zlikvidovat ordinace a využít budovu pro zcela jiné účely. Tento názor zájemce o koupi zařízení, jednatel firmy Městská poliklinika Plzeň, s.r.o. Pavel Cink sice odmítl, přesto situace znalé petenty nepřesvědčil. Domnívám se, že zejména díky těmto hlasitým protestům se v dubnu 2010 občanští demokraté rozhodli potenciální voliče již tolik neprovokovat a od zamýšleného transferu raději couvli. I přes prohlášení, kterými se radní Tichý snažil veřejnosti a médiím „pořád do kola“ nesrozumitelně vysvětlovat: „Že se rozhodli polikliniku ponechat občanům města“, se z kuloárů zároveň ozývalo, že ODS nesehnala pro prodej polikliniky potřebný počet hlasů.
Ale vraťme se již do současnosti (2013), kdy opět hrozilo reálné nebezpečí, že Plzeň o polikliniku přijde. Helena Matoušová přišla při zmíněném jednání Komise pro nakládání s majetkem města
(ODS má z 15 členů komise reálně 6, ČSSD 4, TOP 09 2 a Pravá volba pro Plzeň 1 hlas, přičemž pro přijetí usnesení o možnosti prodeje se vyslovilo 8 členů komise) s překvapivým argumentem pro prodej: „Všechny ostatní polikliniky na území města jsou soukromé a fungují dobře“. Lze se tedy paní radní ptát: „A to poliklinika na Slovanech nyní nefunguje dobře, když se objevila potřeba ji najednou prodat?“
Městský obvod Plzeň 2 byl doposud s činností nájemce vždy spokojen. Ne tak zcela spokojeni, jako představitelé obvodu, jsou však s fungováním ústavu zdejší lékaři a zejména potom pacienti. Nájemce, společnost Městská poliklinika Plzeň, již dlouhodobě odmítá do objektu polikliniky výrazněji investovat, a tak jeho interiér a další vybavení „hyne rychle na úbytě“.
Tento nedobrý stav by se však dal vyřešit zcela efektivně a dokonce velice jednoduše. Nikoliv však zprivatizováním, jak někteří zodpovědní politici veřejnosti vychytrale prezentují! Město by muselo být ale ochotno pronajmout ordinace přímo jednotlivým zdravotním subjektům, konkrétním lékařům, kteří na poliklinice praktikují tak, jak to sami navrhovali před čtyřmi lety. Finanční profit nadbytečného, s velkou pravděpodobností ale ideologicky sourodého prostředníka může sice některým politikům a jejich „mateřské straně“ k mnohému dopomoci, ale kvalita a úroveň zdravotní péče bude pro občany již vytrvale klesat.
Jedna z odborných lékařek mi při obšírném rozhovoru o situaci na slovanské poliklinice, snad v jakési nadsázce, sdělila, že kdyby nemusela měsíčně platit spekulujícímu soukromníkovi za dvě malé, zanedbané a nedovybavené místnůstky 35 tisíc a mohla si je sama od města za racionální cenu pronajmout, tak by mohly být do budoucna i kliky pro pacienty do její ordinace „ze zlata“
POZN. Poliklinika Slovany vznikla z potřeby zajistit zdravotní péči pro občany v nově vznikající bytové zástavbě v plzeňské městské čtvrti Slovany. Byla vybudována mezi lety 1960 – 1963 a slavnostně otevřena 3.září 1963. Od počátku svého vzniku patřila do sítě zdravotnických zařízení MÚNZ Plzeň. Od 1.února 1998 byla na základě Obchodní veřejné soutěže, vyhlášené městem Plzní, provozovatelem polikliniky Slovany společnost MEDAPOL PLUS, s.r.o. později je to Městská poliklinika Plzeň, s.r.o.“
………………………………………………..
A jaká je situace ohledně polikliniky dnes?
Budova polikliniky bude na prodej! Schválila to většina zastupitelů města Plzně v červnu 2020 s tím, že ji město nabídne prostřednictvím veřejné soutěže. Nový majitel by měl podle smlouvy v ní zachovat zdravotnické služby (ale pouze na 15 let, což je pro mne zcela nepřijatelné). KSČM stále zdůrazňuje, že vlastnictví polikliniky je veřejným zájmem a pro město je nejvýhodnější ji pronajímat pro poskytování zdravotnických služeb občanům (dnes platí pronajímatel bývalé porodnice, firma Městská poliklinika Plzeň, která vlastní i sousední, již 7 let chátrající budovu porodnice, městu 4 mil. Kč ročně).
Můj názor: Prodej polikliniky na Slovanech by definitivně zbavil město Plzeň jakékoliv možnosti aktivně provádět kvalitní zdravotnickou politiku nejen pro své občany a také by narušil fungující symbiózu ve stávajícím zdravotnickém systému „stát – kraj – město“. A to nelze připustit!
Navíc, podobné smlouvy o prodeji v zahraničí často obsahují závazky pro kupujícího k zachování zdravotní péče až na sto let, a navrhovaných 15 let vypadá skoro jako jasný pokus o další realizovanou krádež městského majetku, formálně označovanou jako „výhodný prodej městského majetku“.
Bohužel však již došlo k předmětnému hlasování městských zastupitelů a objekt polikliniky tedy dostane ten, co nabídne nejvíce!
Je ale třeba, aby si občané do budoucna pamatovali, kdo dnes na plzeňské radnici vládne, a kdo je zcela zbytečně zbavil jejich majetku a možná do budoucna sníží i kvalitu lékařské péče. Jedná
se o koalici ANO – ODS – TOP 09 – ČSSD. A pokusit se do budoucna takovémuto rozprodávání městského majetku předejít (nyní pálí naše radní např. budova dělnického domu PEKLO). Ale k tomu je potřeba mnohem intenzivnější volební podpora občanů v obecních volbách!
Tolik můj názor! S přátelským pozdravem
Jiří VALENTA – poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (za KSČM)