Možná jste také zaregistrovali na začátku září články v novinách o léku Isoprinosine a jeho propagátorovi, virologu prof. MUDr. Jiřím Beranovi, CSc. Tento lék posiluje imunitu a výrazně zvyšuje obranyschopnost organismu člověka, pomáhá vypořádat se s virovým onemocněním. Již malé dávky preventivně podávané seniorům měly překvapivě kladné účinky. Byly zmiňovány i praktické zkušenosti a mnoho lékařů již dnes tento lék předepisuje proti viru Covid-19. Podle vakcinologa, pana profesora Berana, by ale měl být nasazen při pozitivních testech PCR i u pacientů, kteří nemají žádné příznaky. Chtělo by se napsat hurá, ale je tu jeden problém. Tento lék není u nás oficiálně registrován a při této léčbě podstupují lékaři určité riziko. Pana premiéra Babiše to prý velmi zaujalo a pan Prymula se vyjádřil, že má málo dat k jasnému rozhodnutí o léku. Oba se prý shodli, že bude potřeba zadat studii a snad za rok budeme znát odpověď.
Tolik článek starý dva měsíce. Mezitím jsme ve druhé vlně pandemie a ticho po pěšině. Tento lék je již starý sedmdesát let a tudíž bez autorské ochrany, a také znatelně levnější, než třeba remdesivir při stejné, ne-li lepší účinnosti. A i když je na předpis, bohužel, nenápadně zmizel z lékáren. Kolik ho vlastně v ČR máme a komu je k dispozici? Jeho polský ekvivalent Groprinosin za cca 350 Kč volně dostupný bez předpisu, je v Polsku schválen na léčbu opakujících se virových onemocnění horních dýchacích cest.
Nabízí se otázka, proč v rámci EU objednáváme nechutně drahé léky a přeplácíme nadnárodní farmaceutické giganty, když je zde levný lék? I kdyby byl pouze podpůrný a zkrátil léčbu o pár dnů nebo zabránil zhoršení stavu již nakažených! A tak se dostáváme k otázce, jak může stát zabezpečit pro své občany tento lék. Bohužel, nijak, všechny výrobní kapacity jsme prodali a spoléháme, že v případě potřeby nakoupíme v zahraničí. Priority zahraničí jsou ale diametrálně odlišné od našich a čím dražší lék a více vzácný, tím lépe. Hlavně také domácí trhy ostatních zemí mají vždy přednost.
V této pandemii se ukazuje jasná zranitelnost systému založeném na kšeftu a maximalizaci zisku. Programové směřování KSČM musí pojmenovat tyto praktiky a odmítnout smířlivou politiku vlády ve prospěch farmakomafií. Příklady jiných evropských států, které umí napřímo a tvrdě vstoupit do kšeftu mezi výrobcem a odběratelem, nás bohužel, neinspirují. Museli bychom totiž donutit vládu zpřetrhat penězovody vybudované mezi výrobci, distributory, pojišťovnami, některými lékaři, ministerstvem zdravotnictví, SUKL a dalšími. A pokud si někdo myslí, že bohatí nebo někteří doktoři, přeci nemají zapotřebí se takto obohacovat, vězte, že opak je pravdou a čím více kdo má, tím více chce! Černé ovce jsou totiž v každém stádě a mnohdy se moc dobře maskují svými navenek kladnými vlastnostmi, pro které požadují naši shovívavost.