Výhrůžky ministrů obrany osobní rezignací při nedodržení požadované výše financí pro jejich resort ve státním rozpočtu nejsou novým způsobem vyděračství. Exministr obrany Jaroslav Tvrdík svému slibu dostál v roce 2003, nyní je, zdá se, na řadě ministerský armádní »šéf« Lubomír Metnar.
Eskalaci napětí před schvalováním návrhu státního rozpočtu na rok 2021 svou neústupností ve škrtu 10 miliard Kč pro armádu stupňuje i premiér vlády Andrej Babiš. Je namístě položit si otázku, zda skutečně prosazuje potřeby příslušníků Armády ČR, nebo naplňuje jeden z mnohých slibů, který je součástí společného prohlášení ze dne 7. března 2019 po jeho setkání s prezidentem USA Donaldem Trumpem, ve kterém se uvádí: »Znovu potvrzujeme, že naše závazky na každého člena aliance v rámci společné bezpečnosti činí 2 % na investice do obrany a modernizaci svých ozbrojených sil.«
V souvislosti se zvolením Joe Bidena do prezidentského úřadu USA lze očekávat návrat americké zahraniční politiky z doby exprezidenta Obamy. K další eskalaci rozpínavosti USA a vyvolávání nových vojenských konfliktů, včetně provokací na adresu Ruské federace v zájmu potřeb současného světového četníka.
Přemlouvání premiéra Babiše a ministryně financí Schillerové k podpoře jejich návrhu státního rozpočtu zůstalo tentokrát nevyslyšeno i u KSČM. Stranické orgány KSČM svým hlasováním jednoznačně potvrdily, že chystané nákupy vojenské techniky pro potřeby expedičního sboru našich příslušníků v zahraničních misích a pro potřeby NATO v době stále se zvyšujícího zadlužení státu, ale i občanů nemají prioritu.
KSČM svým rozhodnutím nepodpořit výdaje určené k nákupu vojenské výzbroje a techniky, sloužící nikoliv primárně pro zabezpečení obrany českého státu, dala najevo potřebu řešit v současnosti jiné priority státu. Mezi ně zcela jistě patří financování veřejného zdravotnictví, stejně jako výdaje na sociální oblast.
KSČM zároveň svým rozhodnutím dala vzkaz médiím, že není součástí vládní koalice, jak je často mainstreamem občanům záměrně vnucováno a předhazováno. A občanům ČR pak ujištění, že skončil čas řešit rozpory a ekonomické zájmy mocenských států vojenskou cestou a astronomickým navyšováním zbrojení na úkor zabezpečení důstojného života všech!