Dne 27. ledna 2021 se uskutečnil prostřednictvím on-line videokonference první diskuzní HYDEPARK po krajských volbách z roku 2020, který pořádal Plzeňský kraj.
Zúčastnili se ho, za vedení Plzeňského kraje: náměstkové hejtmanky Josef Bernard (STAN) a Pavel Karpíšek (ODS/TOP 09), dalším zástupcem koalice byl Jiří Pek (České pirátská strana) a za opozici Pavel Strolený (ANO) a předseda klubu zastupitelů zvolených za KSČM Jiří Valenta.
Vzhledem k tomu, že odpovědi zástupců jednotlivých politických stran v HYDEPARKU jsou poté zveřejněny v tištěném měsíčníku Plzeňský kraj, ale je do odpovědí necitlivě zasahováno třetími osobami, zveřejňujeme odpovědi zástupce KSČM na tomto webu v plném rozsahu.
Hlavním tématem byl rozpočet Plzeňského kraje na rok 2021:
1. Rozpočet Plzeňského kraje pro letošní rok počítá na straně příjmů se 6 518 863 000 Kč a na straně výdajů se 7 831 301 000 Kč. V obou případech jde o částky nižší než v roce 2020 a zároveň schodek je rekordní, což je s ohledem na současnou situaci pochopitelné. Jak hodnotíte schválený rozpočet jako celek?
Domnívám se, že krajský rozpočet má zbytečně vysoký schodek, který je částečně spoluvytvořen i jistou nehospodárností. Osobně si myslím, že i přes finanční výpadky způsobené pandemií covidu, není výše schodku 1,3 mld. Kč zcela pochopitelná a fakticky ospravedlnitelná. Argumentace, že tento schodek je způsobený předfinancováním projektů se může sice jevit jako relevantní, ale v případě, že v letošním roce dojde k dalšímu výpadku příjmů kraje, a to jistě dojde, a také rezervní fond se vyčerpá, roztočí se již ta skutečná dluhová spirála, ze které bude jen velice těžko úniku. Bude to nově znamenat půjčky, úvěry a další nástroje vedoucí do dluhové pasti, které tvrdě zasáhnou životní úroveň občanů Plzeňského kraje. A to poměrně zbytečně! Ani nárůst kapitálových výdajů o dalšího půl procenta, ve srovnání s loňským rokem, kdy se ještě s žádnou krizí nepočítalo, není vhodný. Nabízí se otázka, zda způsob proinvestování se z krize je tím skutečně nejlepším! Při negativním hodnocení koncepce rozpočtu vycházím ale i z předvolebních slibů ODS. Ta ještě v říjnu loňského roku, slovy hejtmanky Mauritzové, občanům tvrdila, že jejich prioritou je podpora vyrovnaných rozpočtů. A kde jsou nyní ty skutky?!
2. K čemu konkrétně jste při schvalování měli největší výhrady?
Výhrad jsme měli poměrně dost! Předně ta samotná, gigantická a až ekonomicky nezdravá výše schodku. A co se týče některých konkrétních rozpočtových kapitol, tak nesouhlasíme například s tzv. optimalizací dopravy, kdy dojde ke zrušení desítek spojů, a to i těch, které vozí děti do škol a dospělé do zaměstnání. Pro zajímavost: nově tak ubyde na obsluhovaných tratích 500 tisíc vozokilometrů. Celá doprava je také pokryta jen 90 procenty výdajů roku 2020. Velice smutným v rozpočtu je i to, jak negativně se odráží přístup koalice k financování rozvoje venkova nebo spravované dopravní infrastruktuře. Zde je nově kráceno o celých 300 mil. Kč. Ke všemu zmíněnému je také nutno ještě dodat, že rozpočet byl vytvořen nikoliv zcela hospodárně. Zbytečné výdaje v době krize spatřuji například ve zcela unikátním nárůstu počtu náměstků hejtmanky, a to s příslušnými statisícovými odměnami, na sedm, či bezprecedentní navýšení odměn 165 členům odborných výborů ZPK. Vše ve stylu „loď se potápí, ale na palubě se stále tančí“, což také není vhodné. Ani přidělování dotací takovým sdružením, jako např. Regionální golfová agentura, kam chce vedení kraje poslat 800 tis. Kč, v době, kdy jsou například finančně pokráceny i sociální služby v kraji na 93 procent v meziročním srovnání, není dle nás úplně v pořádku.
3. Co vás nejvíc mrzí, že se nepodařilo do rozpočtu prosadit a z čeho naopak máte radost, že tam je?
Celkově radost z rozpočtu moc nemáme, i když chápeme, že situace dnešní doby je skutečně velice složitá, a tak jsme proti jeho finálnímu návrhu aktivně nevystupovali, a zdrželi se hlasování. Snažíme se být v tomto ohledu konstruktivní opozicí. Nechci říkat, že zrovna radost, ale spíše pocit jistého uspokojení, spatřujeme například v tom, že do oblasti zdravotnictví půjde 100 procent výše finančních prostředků investovaných v loňském roce, a část z nich bude nasměrována do krajských nemocnic v Klatovech a Domažlicích, nebo do Domu sociální péče v Kralovicích. Pozitivně kvitujeme i snahu o dostavbu západního okruhu, kam by mělo jít z rozpočtu 800 mil. Kč. A co nás mrzí nejvíce? Nejspíše to bude ten již zmíněný pokles finančních prostředků směrovaných do regionálního rozvoje, a to především z důvodu, že náš kraj je z velké části regionem venkovským a 55 % výše finančních prostředků loňského roku je skutečně tragickým nepochopením situace, ve které se Plzeňský kraj a jeho obce nachází!