Dobře si pamatujte, kdo utrpení milionům nevinných lidí způsoboval a kdo ho pak za cenu vlastních obětí ukončil. Ve tři hodiny odpoledne 27. ledna 1945 vstoupili vojáci Rudé armády do největšího nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz. Na tak otřesné obrazy lidského utrpení nebyli vůbec připraveni. V táboře, který mohl pojmout až 125 000 lidí, našli 7 000 vyhladovělých a nemocných dospělých i dětí, kteří nebyli schopni tzv. pochodu smrti do jiných táborů a které nacisté nestihli zavraždit.
Při osvobozování tábora Auschwitz zahynulo 230 sovětských vojáků. Auschwitz se stal centrem nelidského mučení a vyhlazování nejen Židů, ale i komunistů, válečných zajatců ze Sovětského svazu, Romů, homosexuálů a dalších nacismu nepohodlných osob z celé Evropy. Osvobození vězni vítali své zachránce v uniformách Rudé armády se slzami v očích. Jejich noční můra byla u konce.
Ta naše novodobá nedávno začala...
Socha maršála Rudé armády I. S. KONĚVA byla na jeho počest v 80. letech vztyčena v Praze jako poděkování za obrovské válečné úsilí i za osvobození Osvětimi, jemuž velel. Kvůli samolibosti nabubřelých topkařů a různých dalších neoliberálních a fašistických poskoků ovšem není kam dnes položit květiny, kde vzdát úctu. Socha maršála Koněva je před zraky veřejnosti ukryta v jakémsi skladu. Místo, kde dřív stála, svojí prázdnotou křičí do světa, že kdo se z vlastní minulosti nepoučil, bude nucen si jí zopakovat...
My ale nezapomeneme, kdo utrpení milionům nevinných lidí způsoboval a kdo ho pak za cenu vlastních obětí ukončil.