Důvod k jásotu?
Ještě jsme ani nestačili začít s oslavnými projevy nad dosud neschválenou předvolební třistakorunovou žebračenkou, jakkoli vemlouvavý hlas ministryně Schillerové a roh hojnosti její kolegyně Maláčové by k tomu vybízel. Skutečnost je totiž jiná a rozhodně neopodstatňuje oslavnou rétoriku vládní koalice. Proč? Uveďme si několik základních čísel.
Předvolební dáreček představuje zvýšení starobních důchodů o zákonnou valorizaci v průměru 748 Kč, což při aktuální průměrné mzdě ve výši 35 611 Kč znamená zvýšení o 2,1 %, tudíž hluboko pod úrovní inflace.
Ta činí aktuálně 3,4 %. V meziročním porovnání se průměrná mzda zvýšila o 4,4 procenta, při očištění od inflace o 1,0 procento. V letošním roce je valorizační »navýšení« starobních důchodů v reálu dokonce záporné. Průměrný starobní důchod dosahuje 43,2 procenta průměrné mzdy, což je zhruba o šest bodů pod průměrem dosahovaným v 80. letech.
Tolik oslavované »dodatečné navýšení« o 300 Kč (nominálně jde o zvýšení důchodů o 0,84 %) na uvedeném nic zásadního nemění, nová relace starobního důchodu k průměrné mzdě žádné zaznamenatelné zlepšení životní úrovně starodůchodců nepřináší. Především proto, že dosud legislativou neschválená částka je reálně již nyní »pozřena« inflací. Nůžky mezi nejnižším a nejvyšším decilem se v souhrnu celkového »navýšení« starobních důchodů dále dokonce mírně rozevírají.
To ještě není vše, co optimismus vlády relativizuje. Výrazné zkreslení přináší porovnání »čistého« důchodu s »hrubou« mzdou. Ta je, jak známo, upravována řadou výjimek, odčitatelných položek a benefitů, které v celé škále využívání představují přes 20 »čistých« různých variant jedné »hrubé« mzdy. Další možnosti jsou skryty v daňovém systému a v několika variantách důchodů jako takových. Tragikomedií je tvrdě prosazovaný názor jedné ze jmenovaných ministryň, která na jedné straně ostře prosazuje předčasný odchod do důchodu jistých kategorií pracujících (při nekráceném důchodu) a současně volá po jejich pokračování v pracovní aktivitě, neboť vytvářejí prostředky pro udržení funkčního systému.
Nakonec je vhodné připomenout »velké zdražování«, které je dle expertů a prognózy centrální banky nutno očekávat ke konci roku ve výši 3,8 procenta. Přitom vedle nákladů na bydlení půjde zejména o zemědělské produkty. Komodity, které tvoří základ spotřebního koše důchodců.
Příčin tohoto nevítaného vývoje je řada. Jedním z hlavních je nejasnost a nesystémovost vládní politiky v pandemii nemoci COVID-19, kdy vláda chránila zaměstnanost na úkor státního dluhu. Neproběhla očista ekonomiky, nezaměstnanost nestoupla, poměrně vysoké zůstávaly mzdy. To vše na úkor prudce rostoucího dluhu. Proto se musíme připravit na inflaci, jakou jsme již dlouho nezažili a která přinese velký vítr v peněženkách důchodců.