O práci našich neveřejných služeb, ale zejména vojáků se vedla diskuse dále, a to z jiného důvodu. Tím důvodem nebylo nic jiného než totální debakl NATO, zejména USA, ale žel i české zahraniční politiky, který jsme utrpěli v Afghánistánu.
V USA úprk z Kábulu přirovnávají k útěku ze Saigonu v roce 1975 po prohrané válce ve Vietnamu. V USA to vyvolalo nový spor současného a minulého prezidenta, v Evropě se spíše mlčí nebo zamlčuje skutečný rozměr porážky sil NATO v této zemi.
U nás vláda zvolila taktiku hovořit jen o úspěchu evakuace našich diplomatů a pracovníků, ale žel i 170 spolupracovníků z řad Afghánců.
Zcela je pomíjena skutečnost, že válka, kterou zahájily Spojené státy bez souhlasu RB OSN jako tzv. odvetu za teroristické útoky z 11.9.2001 a do které postupně zatáhly nejdříve tzv. koalici ochotných (nejprve Velkou Británii a Německo) a pak celé NATO skončila naprostým fiaskem.
Výsledkem bude znovu vláda Talibánu v Afghánistánu, další mrtví a zmrzačení podle práva Šaría. Další vlna migrace a zvýšené nebezpečí terorismu v těch státech, které měli vojenský kontingent v této zemi, tedy i u nás.
Česká republika stojí v poli poražených a naši vojáci jsou považováni za okupanty, to tu ještě nebylo!
KSČM od počátku byla proti tomuto vojenskému dobrodružství, spíše hazardu, proti zahraniční politice, která nerespektuje základy mezinárodního práva, roli RB OSN a zejména právo národů na vlastní politický režim a právo na využívání svých přírodních zdrojů.
Trváme na tom a budeme požadovat, aby ti, kteří za tímto rozhodnutím stáli a nesli za tyto ztráty finanční, materiální a na lidských životech odpovědnost, ať už jde o členy bývalých vlád nebo generála Petra Pavla, který vykonával v centrále NATO velitelskou funkci, aby z toho také vyvodili důsledky nejen politické, ale i třeba trestně právní.
Jeho drzost obhajovat tuto porážku je do očí bijící. Mimo jiné i on stál za tím, že v roce 2018 vláda nerozhodla o stažení vojsk, jak jsme požadovali. On není jen člověkem, který několikrát různě přísahal a spíše křivě, on je i člověkem, který nese velký díl odpovědnosti za tento výsledek, stejně jako naše zpravodajské služby, které museli vědět, že uměle udržovaný režim se zhroutí, nebude-li udržován cizí vojenskou mocí.
Ne nadarmo předáci Talibánu připomínají 102. výročí odchodu vojáků Velké Británie, které jako první okupační armádu vyhnali v roce 1919 ze země. Ještě uvidíme, co připraví za oslavu na příští rok, kdy bude 180. výročí první totální porážky Britů (1842) na tomto území. Mohu připomenout, že po odchodu sovětských vojáků v roce 1989 pro socialistické síly se udržely u moci nejméně do roku 1992, resp. v některých oblastech do roku 1996, kdy moc převzalo v celém Afghánistánu zcela právě hnutí Talibán.
Moc nastolená a 20 let udržována silami NATO se neudržela ani v řádu měsíců či týdnů. Vnucený politický režim se ukázal jako neživotaschopný. Musíme vzít tuto skutečnost na vědomí a velmi opatrně, nikoli podle slov, ale podle činů hodnotit nový režim v Afghánistánu a podle toho se teprve rozhodovat, zda ho jako Česká republika uznáme a jaké záruky nám vládnoucí hnutí Talibán dá, aby nebylo nejen zdrojem terorismu, ale ani zdrojem nové vlny imigrace do Evropy, a tedy k nám do ČR.
V každém případě KSČM dál stojí na pozici proti nelegální migraci a také proti přijímání problematických tzv. "spolupracovníků českých ozbrojených sborů". Které mohou přinášet v dalším časovém období vícenásobné problémy, zejména bezpečnostního charakteru, kdy se může ČR stát, a to opakuji a zdůrazňuji terčem teroristických útoků. Už proto je potřeba velmi dobře zvážit kdo a jak bude řídit v naší zemi v příštím období speciální služby.
Zahraničně politický rozbor ukončím významnou návštěvou Angely Merkelové v Moskvě, která ač byla návštěvou, kde se kancléřka loučila ve své funkci s vedením RF, přinesla minimálně ukázku toho, že přes různost názorů na řadu věcí, zejména v oblasti migrace zůstává základem vztahů ekonomická spolupráce na nejvyšší možné úrovni, včetně velkých investičních projektů, trvalý dialog na úrovni vlády, parlamentů, na úrovni ekonomické, hospodářské i kulturní. Tedy pravý opak politického postoje ČR.
Ve vnitropolitické oblasti jde zejména o otázku, co s přivezenými tzv. spolupracovníky z Afghánistánu. K tomu se sice sešel ministr vnitra Hamáček s předsedou asociace krajů – pravděpodobně kvůli rozmístění těch, kteří tady budou chtít zůstat v jednotlivých krajích ČR, kdy tato rozhodnutí budou jistě problematická nejen pro vládu, ale pro řadu politiků z řad krajských samospráv. To musí KSČM nejen vyhodnocovat, ale zejména sledovat jakým způsobem na to reagují občané a naši členové v konkrétním místě, abychom byli v čele těch, kteří budou požadovat bezpečnost občanů.
V rámci přípravy na volby potvrdili do dnešního dne, tedy do pátku 20.8., všechny kraje, včetně hl. města Prahy, že naše kandidátní listiny jsou po opravách zaregistrovány, a tedy naši kandidáti budou předmětem výběru v říjnových volbách. Nyní nás čeká zásadní práce v ZO, opakuji zajistit co nejsilnější a nejúplnější obsazení okrskových volebních komisí, abychom byli schopni ručně přepočítat výsledky voleb a hlasy pro nás nebyly manipulovány.