Vláda pochopila, že pro významnou většinu českých občanů je její politika nestravitelná a že za normálních okolností, pokud bude hrát férovou politickou hru, nejsou strany dnešní vládní koalice schopny vyhrát volby do Poslanecké sněmovny.
A nejsou ani schopny ve volební porážce, která je čeká, udržet alespoň důstojné politické zastoupení v nové sněmovně. A tak vláda začala velmi intenzivně tlačit na přijetí nového zákona, respektive na novelizaci zákona o volbách do poslanecké sněmovny, která by umožnila korespondenční volbu.
Ve hře není nic jiného než přitáhnout k volbám dalších 700 tisíc voličů, jejichž většina má sice české občanství, ale v Česku dlouhodobě nebydlí anebo žijí v Česku jen tu a tam. A vidí problematiku Česka pohledem spokojených uživatelů výhod sociálního státu nejvyspělejších zemí západní Evropy, o nichž se českým občanům-rezidentům může jen zdát. To, že většina takovýchto potenciálních voličů by volila pravici, je zřejmé. Nežijí tu a nejsou plně orientováni v dění a v problémech této země.
Pravice nicméně tyto české občany svého druhu bere jako svůj hlasovací rezervoár, který pochopitelně může zkreslit konečné výsledky voleb.
Pokud jde o české voliče, kteří žijí v Česku ze starší generace, zde mohou bez problémů zajistit při korespondenční volbě jakousi „náhradní volbu“ za své dědečky a babičky pravicově orientovaní mladí lidé. Zájmem těchto důchodců, kteří vesměs nezvládají moderní sdělovací technologie určitě není podporovat současnou vládu.
Samotné úsilí vlády změnit volební pravidla zavedením korespondenční volby, narušuje princip tajnosti voleb, což je jeden z nejdůležitějších principů volebního práva tak, jak je uplatňováno v nejvyspělejších demokraciích.
Prostě, vláda hodlá jednat zcela účelově, protože ví, že většina zahraničních voličů bude volit doprava, tedy současné vládní strany, které vytrvale destruují český stát.