Morálka v pojetí nejen Havla, Schwarzenberga a Vondry…

21. 2. 2017

Pro Václava Havla, Karla Schwarzenberga, Alexandra Vondru, ale i další osobnosti především z okruhu tzv. disentu bylo jedním z nejdůležitějších slůvek slovo »morálka«, na kterém si vždy zakládali a neúprosně lpěli. S odstupem více než pětadvaceti let je zajímavé, jak právě morálka byla uvedenými »porevolučními« osobnostmi ve skutečnosti naplňována.

U Václava Havla a Karla Schwarzenberga byla společným jmenovatelem v popřevratovém období, kromě touhy po moci, enormní snaha o navrácení jejich majetku. Majetkové převraty se každý den nekonají a tak jejich úsilí o navrácení nemovitostí v rámci restitucí zahrnující mimo jiné palác Lucerna, Barrandovské terasy, zámky Orlík, Čimelice, Sedlec a Schwarzenberský palác ve Voršilské ulici v Praze bylo brzy korunováno. Také v osobním životě měli společného jmenovatele. »Obdiv« k ženám. Zatímco Václav Havel si již během manželství, jak tvrdí média, začal milostný románek s Dagmar Veškrnovou a svůj vztah později završil svatbou, tak Karel Schwarzenberg svůj krátký úlet s o dvě generace mladší zlatokopkou po krátké době zavčas ukončil.

Václav Havel stejně jako Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra po roce 1989 kladli důraz na občanskou společnost, svobodu jednotlivce a mírové soužití v souladu s jedním z hesel sametové revoluce »Zpátky do Evropy«. A jak byly tyto myšlenkové hodnoty ve skutečnosti zmíněnými »třemi veterány« naplňovány?

U Václava Havla se jednalo o bezbřehou podporu politiky NATO včetně bombardování Jugoslávie v roce 1999 a operace Trvalá svoboda, tedy intervence USA a jejich spojenců v Afghánistánu od roku 2001.

Karel Schwarzenberg uvedené heslo naplňoval bezmeznou podporou multikulturní společnosti v souvislosti s uprchlickou krizí. Škoda jen, že nešel osobním příkladem a část svého zámeckého prostranství na Orlíku nedokázal zpřístupnit pobytu uprchlíků ze zemí zbídačených válečnými konflikty zapříčiněnými expanzivní zahraniční politikou USA.

V případě Alexandra Vondry si stačí připomenout jeho úsilí a aktivity spojené s výstavbou radaru v Brdech pro potřeby NATO a v konečném důsledku vybudování zdejší americké vojenské základny.

Po čtyřleté odmlce zvažuje bývalý mluvčí Charty Alexandr Vondra svůj návrat do Poslanecké sněmovny. Je pozitivní, že opět v barvách ODS, které zůstal věrný. Ta se stává především díky rétorice jejího předsedy Petra Fialy opět politickou stranou »zdravě sebevědomou«, navenek zbavenou kariéristů a nepoctivců. Za všechny připomenu z poslední doby bývalého senátora Alexandra Nováka obviněného z poškozování zájmů Evropské unie v souvislosti s evropskými dotacemi z Regionálního operačního programu Severozápad.

Věřím, že voliči nemají krátkou paměť a v případě Alexandra Vondry si vzpomenou na kauzu Promopro, ve které stát vyčíslil vzniklou škodu na 938 milionů korun. Přál bych si, aby nejen při nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny si voliči uvědomili, že význam slov politika a morálka k sobě neodmyslitelně patří!

(Napsáno pro: Haló noviny)
 

Autor: 
Mgr. Miroslav Kavij, předseda Plzeňského KV KSČM