Dne 15.3.2017 si připomínáme historickou událost 15.3.1939 vojenskou okupaci Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem a triumfální příjezd Adolfa Hitlera do Prahy na Pražský hrad.
Začněme však historickou paralelou k dnešku. V pondělí 13.3.2017 se konala krajská nominační konference KSČM v Plzni, na které vystoupil jeden delegát z pohraničního okresu Tachov s tím, co by podle jeho názoru měla KSČM prosazovat ve svém volebním programu pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny a na co by měla KSČM zaměřit svoji pozornost a reagovat.
Řekl zhruba toto: „Jak tak sleduji mezinárodní situaci a přesun veškeré té vojenské techniky k ruské hranici, KSČM by měla bojovat za udržení míru, dokud je čas! Mezinárodní situace je mimořádně vážná a balancuje na hranici války“.
A dále řekl: „Já už také začínám chápat, proč se najednou naší zemi začíná říkat Česko, místo Česká republika. Proč německá Policie může zasahovat na našem území. Proč jsou společná cvičení našich a německých hasičů. Proč jsou české armádní jednotky zařazeny pod německé velení…… Nějak to všechno do sebe v tyto dny začíná zapadat!
A teď k historickému výročí.
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska proběhla ve dnech 14. až 16. března 1939. (Německy to bylo tehdy nazváno "Zerschlagung der Rest-Tschechei" - rozbití zbytkového Česka, též Griff nach Prag - ovládnutí Prahy, nebo Erledigung der Rest-Tschechei - vyřízení zbytkového Česka.
Jednalo se o vojenskou okupaci zbylého území české části Československa, tj. území Čech, Moravy a Slezska (už bez Slovenska a Zakarpatské Rusi), které Německo a Polsko do té doby neobsadilo a neanektovalo, vojsky nacistického Německa.
V jejím důsledku bylo obsazené území anektováno k Německu a byl zřízen autonomní Protektorát Čechy a Morava, který byl vyhlášen 16. března 1939 výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
Okupací Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo, kdy západní velmoci Francie a Velká Británie zradily naši zemi.
Z tehdejšího německého pohledu šlo o legální a mírové obsazení našeho území na základě společného prohlášení československé a německé vlády ze dne 15. března 1939. To prý pouze zohlednilo to, že Československo byl uměle vytvořený stát po rozpadu Rakousko – Uherska s početnou německou národností, ahistoricky vytrhující české země z životního prostoru německého národa, vnitřně neschopný existovat a představující ohnisko nestability, ohrožující evropský mír!
Území tehdejšího Československa bylo již předtím zredukováno připojením „Sudet" k nacistickému Německu dne 2. října 1938. Východní části českého Těšínska a částí severního Slovenska k Polsku (Těšínsko 2. října 1938 a severní Slovensko 25. listopadu 1938). A části Podkarpatské Rusi a východního a jižního Slovenska k Maďarsku 5. listopadu 1938.
Výsledkem těchto ztrát území byla vnitřní krize a vyhlášení druhé republiky.
Současně 14. března 1939 vyhlásilo samostatnost Slovensko, na které vzápětí vojensky zaútočilo Maďarsko a anektovalo další část východního Slovenska a další den 15. března 1939 i Podkarpatská Rus, na kterou již den předtím, 14. března 1939, vpadlo Maďarsko, které ji nakonec i celou vojensky obsadilo a anektovalo!
Pod hrozbou německého vojenského útoku zkolabovala i česká část zbytku republiky a byla anektována jako autonomní součást Německé říše!
Československá republika prakticky zanikla!
Následovala II. světová válka, nejstrašnější válka v dějinách lidstva, ve které položilo svůj život za osvobození naší republiky anebo bylo umučeno ve fašistických koncentračních táborech 360 000 Čechoslováků.
V tento den 15.3.2017 vzpomeňme slova jednoho z těch umučených, komunisty, který byl popraven v Berlíně 8.9.1943, Julia Fučíka.
Lidé, měl jsem Vás rád. Bděte!